Rozhovor s šéfredaktorem Jiřím Hanušem o Turistické encyklopedii České republiky

Turistická Encyklopedie  •  Fotografie (1)

Jak vznikl nápad vytvořit Turistickou encyklopedii České republiky?

Věděli jsme, že existuje několik různých turistických encyklopedií, ale chtěli jsme vytvořit něco trochu jiného, co na českém trhu nenaleznete. V českém prostředí totiž není k dispozici kniha pro turisty, která by obsahovala krom podrobných popisů pamětihodností, také unikátní fotografie více než poloviny zmíněných míst. Oslovili jsme tedy Marcelu Novákovou, která se již dlouhou dobu zabývá psaním textů podobného typu, a ta nám opatřila hlavní články a základní informace, které jsme pak s kolegou ještě ověřovali přímo v terénu. Pořídili jsme při našich cestách více než 1300 fotografií různých známých i méně známých míst, která v naší encyklopedii najdete. Dokonce se nám stala jedna kuriózní historka. Když jsme si fotili jeden nejmenovaný zámeček, tak z něj vyběhli majitelé a neodbytně nám jej nabízeli ke koupi (směje se).

Čím se kniha liší od ostatních encyklopedií podobného tematického rázu?

Tak předně je to jediná turistická encyklopedie, jejíž texty jsou prokládány aktuálními fotografiemi památek a krajin. Můžete zde najít nejen panoramatické fotky, ale také kvalitní letecké snímky přírodních i historicky cenných míst, které jsme získali od známého fotografa Jana Rendeka (fotograf Národního muzea). Za zmínku samozřejmě stojí i práce dalšího fotografa – Zdeňka Patzelta – bývalého ředitele Np České Švýcarsko, od něhož jsme obdrželi snímky chráněných krajinných oblastí a také spoustu obrázků různé fauny a flory, jež si můžete prohlédnout v příloze Národní parky a CHKO České republiky.

Proč jste dělali samostatnou přílohu Národní parky a CHKO České republiky a nedali jste vše do jedné knihy?

Původně jsme zamýšleli dát část o národních parcích a CHKO přímo do Turistické encyklopedie České republiky, ale přišlo nám, že kdyby měla o 50 stránek navíc, tak už by to bylo celkem 800 stran a technicky na pováženou, byly by problémy s vazbou a knížka by se také mohla stát hůře přehlednou. Takže jsme se rozhodli udělat speciální přílohu. Oslovili jsme již zmíněného fotografa Zdeňka Patzelta – ta příručka se dá totiž nazvat „pocta Zdeňku Patzeltovi“, protože 90 % fotografií, které tady najdete, udělal on. Podívejte se třeba na tento meandr v Podyjí (listuje přílohou Turistické encyklopedie ČR). Člověk by řekl, že se jedná o nějaké místo třeba v Severní Americe a ona je to „obyčejná“ Česká republika!

Můžete nám jmenovat další výhody obou knih?Proč by neměly chybět v každé knihovně?

Na začátku Turistické encyklopedie České republiky je atlas, ve kterém jsou vždy všechny lokality, o kterých píšeme, vyznačeny červenými a zelenými tečkami. Funguje tedy dvěma způsoby. Když člověk neví, kam by se chtěl podívat, tak jednoduše zalistuje v atlasu, jenž je na začátku, vybere si nějakou oblast, a o jednotlivých lokalitách si pak může přečíst podrobnější informace dále v knize. Nebo si naopak najde nějaké heslo v encyklopedii, zaujme jej a hned u něj má napsány souřadnice, které jej nasměrují na stránku v atlasu, kde si místo ihned může najít a promyslet si tak nejlepší cestu.Takže buď se vychází z mapy, a nebo se vyjde od hesla.

Pro koho je kniha určena?

To je právě další jedinečná věc. Turistická encyklopedie ČR totiž není primárně určena jen zapáleným turistům. Dá se použít také jako skvělá encyklopedie českých památek – řekněme jako malá kunsthistorická příručka. Nejedná se tedy o klasický bedekr, jak by nám mohl možná napovídat název. Podle knihy se nemusí nutně jen cestovat. Když si člověk potřebuje zjistit, co se nachází v nějakém malém a nepříliš známém městě, tak mu to tato kniha řekne. Dá se to celé brát jako skvělý studijní materiál. Informace, které tam jsou, jsou kvalitní a osobně prověřené. Naprostá většina hesel má také odkazy na webové stránky a telefonní čísla na informační centra.

Děkujeme za rozhovor.

Více informací naleznete na: www.turisticka-encyklopedie.cz