Deset nejnáročnějších výstupů na české hrady: Jako vystoupat na Mt. Everest

Hradní index Kláštorná Kalcia představuje náročné výšlapy na české hrady, nejvíc zabrat vám dá Ostrý na Šumavě

Když si během sezóny vyšlápnete na deset nejzajímavějších míst podle Hradního indexu Kláštorná Kalcia, nastoupáte víc než 3 400 výškových metrů a ujdete 41 kilometrů. Jde o podobné převýšení, jako kdybyste ze základního tábora zdolali Mt. Everest, a vzdálenost celého jednoho maratonu. Jedničkou mezi nejnáročnějšími hrady se stal Ostrý na Šumavě. Vystoupáte k němu téměř 700 výškových metrů, tedy 230 pater. Druhý nejnáročnější je výstup na Ralsko v Libereckém kraji, třetí potom na Rabštejn u Rýmařova v Olomouckém kraji.

Při velkém fyzickém výkonu je potřeba myslet na doplňování vápníku a dalších minerálních látek. Netýká se to ale jen sportu. I takový letní výšlap na hrad může dát tělu zabrat, vždyť tyto památky se často tyčí na pořádných kopcích. Značka minerální vody Kláštorná Kalcia proto sestavila Hradní index, podle kterého je možné plánovat výlety na hrady trochu jinak než obvykle. Namísto nejznámějších hradů nabízí přehled těch, jejichž zdolání je obtížné. „S minerální vodou Kláštorná Kalcia se pojí hradní legenda z roku 1241. Obráncům slovenského hradu Turiec, pod kterým pramení, prý dala sílu ubránit se tatarským vojskům. Proto jsme si řekli, že se na tyto památky podíváme zblízka a zjistíme, na kterou je fyzicky nejnáročnější vystoupat,“ vysvětluje Ivana Minarič, brand manažerka Kláštorná Kalcia.

Jako dojít na vrchol světa

Pokud byste dokázali navštívit všech deset nejnáročnějších hradů v České republice, zdolali byste celkem přes 3 400 výškových metrů. Když použijeme vedle Everestu přirovnání z tuzemských končin, je to jako čtyřikrát vyjít z Pece pod Sněžkou Obřím dolem na naši nejvyšší horu.

Do žebříčku nejvýše položených míst se dostaly hrady z různých koutů České republiky. „Předpokládali jsme, že index top 10 obsadí dva či tři hornaté kraje. Po sestavení žebříčku jsme ale zjistili, že lidé ve středověku nacházeli pro hrady místa s výrazným převýšením po celém území. Nejnáročnější hrady se většinou tyčí 200 až 300 metrů nad okolní krajinou,“ říká Ivana Minarič.

Hrady, které stojí za návštěvu, vybral Josef Hložek z Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Ve výběru najdete některé známé památky, ale často i místa, o kterých jste možná nikdy neslyšeli. „Středověké hrady nám nabízí pohled hluboko do minulosti, do myšlení lidí ve středověku až novověku a na jejich hmotnou kulturu. Naše země je na hrady velmi bohatá. Na území České republiky se nachází více než tisíc hradů, z nichž mnoho bylo později upraveno na zámky, a také neobyčejně vysoký počet tvrzí a objektů na velmi nejasné hranici mezi hradem a tvrzí. V každém kraji je tak možné najít lokality něčím jedinečné a výjimečné,” upozorňuje Josef Hložek.

Kde si dáte nejvíce do těla?

Největší fušku jednoznačně představuje šumavská hora Ostrý. Není divu, stával tu nejvýše položený hrad na našem území. Z nejbližší vsi Hamry vede k pozůstatkům hradu cesta dlouhá 6,5 kilometru a nastoupáte při ní 696 výškových metrů, tedy asi 230 pater. Z královského strážního hradu z konce 13. století, který byl součástí linie mocenských opěrných bodů na vrcholcích Šumavy, se dochoval příkop vylámaný do skály. Na vrcholu vás ale čeká bonus: protože jde o místo na hranicích s Německem, najdete tu pravou bavorskou hospodu.

Také česká dvojka, Ralsko v Libereckém kraji, vám dá zabrat. Z Mimoně k němu ujdete 4,9 km a vystoupáte celkem 413 výškových metrů neboli 138 pater. Hrad se na dominantním kopci tyčí již od 13. století. V roce 1426 se o jeho dobytí marně pokoušeli husité, o devět let později ale uspěli a v roce 1505 už byl hrad pustý.

Třetí nejnáročnější výstup najdete na Rabštejně u Rýmařova v Olomouckém kraji. Dostanete se k němu po udolání 316 výškových metrů na cestě z Bedřichova dlouhé 2,7 km. Tento nejvýše položený hrad na Moravě pochází z přelomu 13. a 14. století. Za husitských válek byl oporou kališníků. Potom zpustl, ale za třicetileté války jej ještě využívali Švédové.

Jdeme na to vědecky, aneb kolik energie spálíte a jak regenerovat

Kláštorná Kalcia doplnila Hradní index vzorovým měřením. Při výstupu na zříceninu hradu Děvičky na turisticky vyhledávané Pálavě měřila energetický výdej tří figurantů s různými fyzickými dispozicemi a věkem. Sportovní lékařka Marie Skalská na základě naměřených hodnot poté určila orientační energetický výdej potřebný k výstupu na hrady zařazené v žebříčku.

Klíčové parametry jsou samozřejmě převýšení a délka trasy. Pokud vyrazíte na hrad Ostrý a vážíte 80 kg, spálíte cestou nahoru přibližně 2 300 kJ. Už to je přibližně jako jedna tabulka hořké čokolády. K tomu si připočtěte o něco menší množství kilojoulů na cestu dolů, a můžete si na vrcholu se zaslouženým pocitem dát pořádný oběd. V tabulce níže je uvedená také přibližná energetická spotřeba jedince o hmotnosti 65 kg.

„Výdej energie závisí i na dalších parametrech, jako je hmotnost, doba výstupu, či aktuální fyzická kondice. Hodnoty jsou proto jen orientační. Pro každého ale platí, že po fyzickém výkonu tělo k regeneraci potřebuje minerální látky včetně vápníku – zejména v horkém letním počasí, kdy se víc potíme. Zvýšené námaze bychom tedy měli přizpůsobit i pitný režim jako přirozený způsob, jak vápník a další minerály doplnit,“ upozorňuje MUDr. Marie Skalská, lékařka Pro Fit Institutu, která se odborně věnuje aktivnímu životnímu stylu. Právě vysokým obsahem vápníku se Kláštorná Kalcia vyznačuje, a to díky podloží Turčianské doliny, odkud pochází.

Hradní index Kláštorná Kalcia: Česká republika

zdroj: Kláštorná Kalcia

O top 10 hradech

Ostrý

Nejvýše položený hrad v ČR. Malý královský strážní hrad vybudovaný na konci 13. století byl součástí linie mocenských opěrných bodů vybudovaných na vrcholcích Šumavy, mezi které patří dále hrady Kunžvart, hrad na Stožecké skále a Hausberk. S výjimkou hradu Kunžvart měly tyto hrady velmi krátkou dobu existence. Na vrcholu Velký Ostrý je dochován do skály vylámaný příkop. Hradu dominovala nejspíše obytná věž vybudovaná v místě dnešní horské chaty.

Ralsko

Hrad Ralsko byl vybudován na dominantním kopci ve 13. století nejspíše jako mocenský opěrný bod příslušníků rodu Markvarticů. Velmi vysoko položený a špatně přístupný hrad vstupuje do písemné evidence až na konci 14. století, kdy byl v majetku Jana z Vartenberka a Ralska. V roce 1426 se o dobytí hradu neúspěšně pokoušeli husité. Úspěšní však byli o devět let později. Následně začal hrad ztrácet význam a v roce 1505 je uváděn jako pustý. Na koci 19. a na počátku 20. století byly zde dochované archeologické situace silně poškozeny v souvislosti s výklizy hradních staveb. Hlavními rezidenčními objekty hradu byly dvě obytné věže. K čelní hradbě se pak přikládala další, složitějším stavebním vývojem formovaná zástavba. Vzniklá situace vedla k formulování hypotézy o zajištění čela hradu štítovou zdí, která by ale v této poloze nemohla plnit svou funkci coby štítu proti možnému ostřelování. S ohledem na extrémní staveniště by ve středověku a novověku dělostřelba na hrad nebyla možná.

Rabštejn u Rýmařova

Osoba zakladatele není známá, ale v době před rokem 1318 byl hrad v držení Jindřicha z Lipé. První písemná zmínka o hradu založeném na přelomu 13. a 14. století pochází z roku 1318, kdy olomoucký biskup Konrád postoupil dobytý hrad Janu Lucemburskému. Za husitských válek se hrad stal oporou kališníků při vojenských akcích směřovaných proti majetkům olomoucké kapituly. V roce 1483 byl hrad obsazen vojskem Matyáše Korvína. Po polovině 16. století na čas zpustl, ale za třicetileté války se stal oporou švédských oddílů. Definitivně byl opuštěn na konci 17. století. Stavební podobu nejvýše položeného hradu na Moravě ovlivnilo v mnoha ohledech extrémní staveniště tvořené třemi skalními bradly spojenými kamennou hradbou, kterou prolamovala brána chráněná polookrouhlou baštou a menší výpadní branka. Na nejvyšším skalním bloku vznikla čtverhranná, patrně obytná věž. Pod ní byla vystavěna další dvouprostorová budova. Stopy zástavby pak nesou také další skalní bloky v prostoru hradu. Pod hradním jádrem bylo vybudováno v mladším období života hradu poměrně rozsáhlé předhradí zpevněné baštami, které umožňovaly postřelování paty hradební zdi i použití těžších palných zbraní. Jeho vznik můžeme spojovat s posilováním obranyschopnosti hradu za česko-uherských válek. Opevnění předhradí se pak dále vyvíjelo i v průběhu novověku, podobně jako jeho nepříliš rozsáhlá zástavba.

Vítkův hrádek

Hrad založili na jednom ze šumavských vrcholů ve výšce 1032 m n. m. na počátku 14. století Vítkovci. V roce 1394 byl v jeho zdech vězněn Václav IV. Hlavní stavbou jádra hradu se stala mohutná plochostropá obytná věž o rozměrech 14 x 17,5 m s polygonálním přístavkem přístupným z věže i z nádvoří. Podoba původního opevnění předhradí, které nejspíše ze všech stran obklopilo hradní jádro, byla setřena při výstavbě raně novověkého opevnění s pěti bastiony. Toto opevnění vypovídá o značné vojenské úloze tohoto hradu i v novověku. Dlouhodobě udržovaný hrad byl opuštěn až v 18. století.

Zubštejn

Hrad, jehož počátky můžeme datovat na přelom 13. a 14. století, byl založen na protáhlém kopci ve výšce 688 m n. m. Poprvé je hrad připomínán v roce 1344. V této době byl nazýván Lápis, tedy Kámen, a takto se po něm psali i jeho majitelé. V roce 1358 byl již nazýván Zubštejn. Za husitských válek nejspíše utrpěl značné škody. Hrad, v jehož držbě se vystřídala řada majitelů včetně rodu Pernštejnů, byl opuštěn před rokem 1547. Dlouhý stavební vývoj umožnil vznik rozsáhlého hradního areálu, jehož délka dosahuje 290 m. Hradní jádro bylo založeno na protáhlém skalním hřbetu předěleném impozantním příkopem. Čelo hradu bylo zajištěno štítovou věží s branským průjezdem. Na protější straně jádra byl vystavěn obdélný věžovitý palác. K vnitřnímu líci obvodové hradby pak byl dodatečně přiložen druhý obdélný palác s valeně zaklenutými sklepy přístupnými z nádvoří dvěma vstupními šíjemi.

Obřany

První písemná zmínka o hradu vystavěném na vysokém protáhlém kopci ve výšce 704 m n. m. pochází z roku 1365. Jeho zakladatelem byl Boček z Kunštátu a Poděbrad. Jeho výstavba však byla po zásahu Karla IV. pozastavena. V roce 1373 páni z Kunštátu zdejší majetky přenechali Janu Jindřichovi, ale nejspíše jen provizorně dokončený hrad byl užíván ještě v 15. století. Definitivně zanikl až za husitských válek. Podoba hradu byla zcela ovlivněna extrémním staveništěm. Velmi úzký hradní areál vymezený hradbou obsahoval v nejlépe chráněném místě okrouhlou věž. Protější stranu hradu zaujal palác. Upravená plošina před ním se pak mohla stát základem další, snad věžovité stavby.

Koberštejn

Nejspíše zeměpanský hrad založený ve výšce 912 m n. m. sloužil k ochraně těžebních areálů v okolí Zlatých Hor a k vizuální kontrole Jesenické stezky. Jeho počátky můžeme klást s opatrností na samý konec 13. století. V následujícím věku, nebo nejpozději na počátku 15. století byl hrad opuštěn. Písemné prameny o době života hradu mlčí. Jako pustý je připomínán v urbáři zlatohorského panství v roce 1687. Skalnatému jádru dominovala protáhlá, až 20 m dlouhá vícedílná palácová stavba se zaobleným čelem, která vznikla patrně spojením paláce a pozůstatků staršího bergfritu, který vznikl na nejvyšším a nejlépe chráněném místě hradního areálu. Okrouhlý bergfrit se nejspíše nedlouho po svém dokončení potýkal se statickými problémy, nebo se částečně zřítil. Pod skalním sukem, který tvořil staveniště jádra hradu, jsou patrné pozůstatky téměř čtvercové budovy. Tato stavba byla nejspíše starším obytným objektem původního hradu. Následně se pak s největší pravděpodobností stala v mladší stavební fázi součástí nové palácové stavby na vybudované na skalním bloku. Podkovovité předhradí s četnými skalními výchozy bylo vymezené příkopem a valem. Na vnitřní straně pak bylo zajištěno kamennou hradbou. Některé ze skalních výchozů se mohly stát základem pro výstavbu dalších obranných staveb v čele hradu.

Bezděz

Hrad nechal na vrcholu širokému okolí dominujícího kopce vystavět Přemysl Otakar II. V roce 1279 byl na hradě vězněn mladý Václav II., za jehož vlády pak byl dokončen. Pro svou důležitost a také dalekou viditelnost byl Bezděz zařazen Karlem IV. mezi nezcizitelné hrady do Majestas Carolina. V moderní pevnost se raně gotický hrad začal měnit za Albrechta z Valdštejna ve 20. letech 17. století, kdy došlo k výstavbě trojbokých bastionů a čtverhranné bašty. Záhy však začal hrad pustnout. V druhé polovině téhož věku se stal hrad poutním místem a sídlem montserratských mnichů. Po reformách Josefa II., kdy došlo ke zrušení řady klášterů včetně toho na Bezdězu, byl hrad ponechán svému osudu. Bezděz dnes představuje nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II.

Buchlov

Počáteční fázi výstavby jednoho z nejstarších moravských hradů z první poloviny 13. století můžeme spojovat s působením pozdně románské huti velehradského kláštera. První písemná zmínka o hradu pak pochází z roku 1299. V roce 1300 se hrad objevuje v predikátu Protivy z Buchlova, nejspíše purkrabího tohoto královského hradu. Jádro původního objektu vymezené mohutnou hradbou bylo zastavěno dvěma hranolovými věžemi. První z nich o rozměrech 8 x 8 m byla natočena hranou směrem k přístupové komunikaci. Druhá věž o rozměrech 10 x 10 m s výrazně silnějšími zdmi byla přístupná v úrovni prvního patra a plnila útočištnou funkci. Následně byl mezi věže vložen plochostropý palác. Na hradě se stavělo také v pozdní gotice a v období renesance. Původní hrad z doby před polovinou 13. století nese výrazné podunajské vlivy. >> Tip na výlet na Hrad Buchlov

Děvičky / Děvín - Dívčí hrad

Písemné prameny k impozantnímu hradu vybudovanému na skalnatém výběžku Pálavy sahají do doby před polovinou 13. století. V roce 1222 je jako purkrabí zmiňován Štěpán z Medlova, předek pánů z Pernštejna. Další zeměpanští purkrabí jsou na hradě uváděni před rokem 1247 a pak na sklonku 13. století. V roce 1334 získávají hrad jako léno Lichtenštejnové, kteří jej připojili k Mikulovu. Po roce 1514 seděli na hradě někteří z příslušníků tohoto rodu. Následně drželi hrad Ditrichštejnové. V roce 1645 byly Děvičky obsazeny a vypleněny Švédy. V dalších letech byl hrad jen nouzově udržován, využíván byl pouze hlídačem a hlásným. Jádro hradu bylo vymezeno plášťovou hradbou o síle 2 m, na jejíž hmotě byla v renesanci vybudována dnešní plášťová hradba se zaobleným čelem. Podél jižního průběhu obvodové hradby vznikl obdélný palác a na něj navazující příčné křídlo, které rozdělilo hrad na dvě části. Z hlediska stavební podoby můžeme hrad datovat nejdříve do doby okolo závěru 13. století. Podoba staršího hradu, který mohl být v roce 1253 zničen Kumány v uherských službách, nám prozatím uniká. Ve střední části hradu se nacházela, kromě palácových křídel, také nejspíše samostatně stojící čtverhranná, patrně obytní věž, kterou můžeme se značnou opatrností ztotožnit s kupovitým terénním reliktem přiléhajícím ke střední části severozápadního průběhu obvodové hradby. Tato věž stála ještě v roce 1675. O něco níže ve svahu na severozápadní straně hradu vzniklo menší předhradí vymezené hradbou zpevněnou opěrnými pilíři. Podobně jako řada dalších hradů na Moravě se dočkaly Děvičky posílení obrany v souvislosti s tureckým obležením nepříliš vzdálené Vídně v roce 1529. Na hradě, podobně jako na Mikulově, bylo vybudováno předsunuté opevnění v podobě impozantní pětiboké dělostřelecké bašty obrácené k možnému směru ostřelování břitem, který měl snížit účinky dopadajících projektilů. >> Tip na výlet na Dívčí hrad

zdroj: Kláštorná Kalcia

O Kláštorné Kalcia

Při každé fyzicky náročné aktivitě je potřeba doplňovat tekutiny a nezbytné minerály. A to zejména v parných letních dnech. K tomu vám ideálně pomůže osvěžující minerální voda Kláštorná Kalcia, která je přírodním zdrojem vápníku a obsahuje také dostačující množství hořčíku. Pochází z jednoho z nejkvalitnějších pramenů na Slovensku v Kláštore pod Znievom, kde vyvěrá z hloubky 231 metrů. Díky vápencovému podloží je její celková mineralizace 1 840 mg/l s obsahem vápníku 287 mg/l. Kláštorná Kalcia tak může doplnit chybějící vápník při zvýšené tělesné či psychické námaze. Unikátní lahev s nápaditým designem je vyrobena ze 100 % rPET, tedy z recyklovaného plastu. V Česku je aktuálně dostupná v sycené a jemně sycené verzi, v baleních 1,5 a 0,5 l.

Kláštorná Kalcia patří do portfolia společnosti Kofola ČeskoSlovensko, která je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů s jedenácti výrobními závody na pěti evropských trzích. Celkově zaměstnává téměř 2000 lidí.

Do produktového portfolia v Česku a na Slovensku patří tradiční kolový nápoj s originální recepturou Kofola, pramenitá voda Rajec, minerální vody Kláštorná Kalcia, Korunní a Ondrášovka, řada sirupů Jupí, hroznový nápoj Vinea, dětské nápoje Jupík, energetický nápoj Semtex a další tradiční československé značky Chito a Top Topic. V licenci vyrábí a distribuuje například Royal Crown Colu. Nejnovějšími přírůstky do nápojového portfolia na československém trhu jsou řemeslné cidery a kombuchy F.H. Prager a prémiové limonády a toniky Targa Florio ze sicilských citrusů.

Více na www.klastorna.cz

Poslední aktualizace: 3.8.2023

Deset nejnáročnějších výstupů na české hrady: Jako vystoupat na Mt. Everest na mapě