Zmrtvýchvstání okříšského zámku

Po sedmi letech náročných restaurátorských a stavebních prací byl dne 20. 9. 2009

za účasti veřejných činitelů slavnostně otevřen areál zámku v Okříškách na Třebíčsku. Co se skrývá za touto stručnou zprávou? Především velké úsilí představitelů městyse o získání státních dotací na realizaci projektu, který navazoval na doporučení tehdejšího Okresního úřadu v Třebíči, aby zámek, dvůr a přilehlé hospodářské budovy byly vyhlášeny za kulturní památku, a to i přesto, že prof. dr. František Dvorský ve Vlastivědě moravské, místopisu Třebíčského okresu, vydané v roce 1906, prohlásil o Okříškách: „Starých památek zde není.“

Podivuhodné na tomto striktním prohlášení je to, že, jinak pečlivý historik, pominul celý historický i stavební vývoj objektu, nacházejícího se na historické stezce spojující Brněnsko s jižními Čechami, který patřil k zeměpanskému majetku v písemných materiálech zmiňovaného již v roce 1371. Při tom již v polovině 13. stol. tu stávala tvrz, která se později

měnila v rukou dalších držitelů postupně v gotický, renesanční, barokní nebo empírový zámek. Každé období tu zanechalo svoji stopu. Gotika část základových zdí, renesance průčelí v arkádě patra z pohledu ze dvora, baroko, mimo jiné, překlady okenních otvorů

1. patra. Renesanční přestavba je přičítána Jiřímu Rechmberkovi ze Želetic podle dendrochronologického datování stropního smrkového trámu do roku 1698. Barokizaci objektu prováděl Jan Vilém Adalbert z Levese a jeho manželka a je datována do roku 1673. Zámek zvelebovaly a užívaly i další majitelé, kteří jím byly obdarováni či si jej koupili. Posledními zámeckými pány byli Collaltové, kteří jej spolu s alodním statkem přidružili k brtnickému panství v roce 1751 a vlastnili jej až do roku 1945.

Takřka celý stavební vývoj vysledovali historikové z perfektně vedených a kupodivu zachovalých účetních knih a pozůstalostních listin. Např. po smrti Karla Josefa Heřmanského, von Heldenherz, zemřelého v r. 1746 se zachovaly podrobné soupisy inventáře, do kterého mimo jiné, se kupodivu počítaly i textilní tapety na stěnách a krom knih, obrazů a sošky Panny Marie ze slonoviny se v něm uvádí i vadný barometr.

Po roce 1945 dostalo objekty dvora včetně zámku do vínku JZD, které je užívalo pro své potřeby do doby nedávné. Teprve po vyhlášení celého dvora za národní kulturní památku byl v roce 2001 zámek převeden na obec, nyní městys Okříšky, který se do jeho oprav pustil s velkou vervou. Celkové náklady na rekonstrukci se do dnešní doby vyšplhaly přes 80 milionů. Ze stájí a garáží vznikl nejprve Dům s pečovatelskou službou, pak nové chráněné byty a potom se přistoupilo k rekonstrukci zámku. Při zemních pracích byly objeveny keramické střepy, které posunuly dobu vzniku osady o 100 roků zpět, do konce 13 století. Při opravách interiérů byly objeveny fragmenty nástropních fresek s rostlinnými motivy a mořskými pannami, které se z finančních důvodů prozatím zakonzervovaly. S jejich obnovením se počítá v době, kdy bude na restaurátorské práce dostatek peněz.

V současné době je na zámku výstava fotografií z jeho obnovy, je tu i expozice nálezu, který byl učiněn při opravě Věže vedle stojícího farního kostela Jména Panny Marie postaveného před rokem 1500 (datování zvonu). Areál zámku je víceúčelově využit. Kromě zmíněných bytů v přilehlém a protějším traktu je tu sídlo úřadu městyse, obřadní síň a Podnikatelský inkubátor. Výhledově tu má být i restaurace, vinárna a bude pamatováno i na turisty, pro které bude zřízen malý prohlídkový okruh s historickým zaměřením. Snad to bude v dohledné době. I tak stojí za to podívat se již nyní na znovu zrozenou kulturní památku.

A jak se k ní dostaneme? Lokalita se nachází na turistické mapě č. 80 – Třebíčsko v sektoru A 4. Přijedete-li vlakem, vydáte se z nádraží jihozápadním směrem po ulici Nádražní a na křižovatce půjdete pořád rovně po ulici Jihlavské. Objekt zámeckého dvora nacházejícího se na levé straně od silnice nemůžete minout. Z autobusového nádraží je to ještě blíže.

Text a foto: Ing. Rostislav Novák