TURISTIKU PODPORUJÍ
58 508 turistů a cestovatelů
92 238 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
931 808,- odměny za články

Prostějov - fotogalerie

Prostějov

Prostějov je město v úrodné oblasti Haná na okraji Drahanské vrchoviny. Městem protékají říčky Hloučela a Romže a žije zde přibližně 45 tis. obyvatel.  Prostějov je znám svým oděvním průmyslem.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Zámek Prostějov / Čelechovický lom Ubytování Prostějov
Turistické cíle / Mapa Prostějova Konice / Rozhledna Velký Kosíř Rozhledna Štátula - Vítčice

Brno a okolí
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Brno a okolí
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Vinařský cíl
Aquapark
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Za hradními zříceninami a skálami do Otaslavic

Cestopisy

Fotografie (103)  • Foto: Franta
Náves s křížem a Pomníkem padlým

Po šestidenním bezzubí (při odjezdu na dovolenku do Nového Jičína mi ve vlaku praskla horní protéza) je hubní dutina opět plná kusadel a já se chystám na poslední výlet. Nejprve chci navštívit hanáckou dědinu Otaslavice, která se může pochlubit ruinami hned dvou hradů a zajímavou ukázkou neživé přírody. Po poledni pak přesun do Vyškova na setkání s jedním moudrým dědečkem, který je znám na literárním webu PP pod nickem Blechovan.

Netřeba dodávat, že se jak túru, tak na sraz velmi těším. Navíc se dnes i to počasí rozhodlo být nadmíru přívětivé...

To ale až přes den. Ráno ještě za tmy vstávání jak do rachoty a trajflem na konečnou do Otrokovic. Vlak vyšší kvality (Expres) s luxusním, leč nedobytným WC je za chviličku v Přerově. Však to také celou cestu kalil stošedesátkou!

Zde přestup na „obyčejný“ rychlík do Brna, který se k němu místy courá rychlostí, známou pamětníkům ještě z éry budování šťastných zítřků. Nemaje v hlavě uložen seznam následných stanic, chystám se při průjezdu městečkem Němčice na Hané k výstupu, ale vlídná paní průvodčí mne upozorní, že mám do cíle času ještě dost.

Vyškovská nádražní budova stanice není nic moc, ale alespoň zde nejsou ty pitomé podchody. Počasí prozatím též nevalné: slunce se pustilo do boje s nízkou oblačností a výsledek duelu vidím až z okna busu, vezoucího mne k Otaslavicím. Je to dobré, zabodoval milený Oskar a nyní ze všech sil svítí na hanáckou – pro Valacha tolik exotickou - krajinu. Kupodivu je to okolo Vyškova samá pahorkatina, která na západ přechází do lesů Drahanské vrchoviny.

Přiznám se, že tyhle končiny nepatří mezi mé nejoblíbenější: když jsme se kdysi s kamarádem vraceli z Vysočiny a projížděli kraj mezi Boskovicemi a Prostějovem, byla kolem nás jen samá rovinatá pole a lány, prostě jedna jediná velká placka a my se lekli, že jsem zabloudili někam na španělskou mesetu.

Z vyškovské strany je pohled na zalesněné Drahany mnohem půvabnější, ale proti našim divokým kotárům jsou tyhle nevysoké kopce vhodné leda tak pro důchodce.

V Brodku u Prostějova poslední přestup a za chviličku už poloprázdný spoj vjíždí do středu rozsáhlé obce, jíž dominuje vysoká válcová hradní věž, lidově nazývaná Hladomornou. Otaslavice jsou rozloženy v údolí a na stráních potoka Brodečky, pole nad nimi cloní zalesněný masív Obrovy nohy. Přitom je většina hvozdů Drahanské vrchoviny nepřístupná, neboť vlastníkem je vojenský újezd Březina, ale tady u dědiny se od roku 2009 do okolní přírody smí.

Na návsi mne zaujme kříž a Pomník obětem obou válek, jemuž tvoří velmi důstojnou kulisu modrá obloha s poletujícími roztrhanými bělostnými obláčky.

Jen o kousíček dál je před jeho rodným domem umístěn pomník letci Josefu Františkovi, označovanému historiky za naše největší stíhací eso. Po útěku do Anglie se stal členem 303.stíhací perutě, sestřelil osmnáct německých letadel a za letecké bitvy o Velkou Británii se stal nejlepším spojeneckým pilotem Tragicky zahynul v říjnu 1940 při návratu z hlídkového letu ve věku pouhých osmadvaceti let.

Čest tvojí památce, statečný hanácký bojovníku!

Z návsi zamířím nahoru na hrad. Vede k němu zelená značka, která z obce krátce stoupá boční ulicí. Pak už stojím před skalnatým pahorkem, z něhož k nebesům trčí romantická kulatá hradní věž, v mluvě hradologů označovaná jako bergfrit. Do dnešních časů se z něj zachovala jen jeho polovina, kupodivu byla ale rozpolcena odshora dolů. Šířka věže dosahuje patnácti metrů, na výšku má o něco víc a je to kromě travnaté zarovnané plošiny, příkopů a valů jediné, co zbylo ze středověkého Dolního hradu. Vystavěn byl před polovinou čtrnáctého století (o něco později než soused) a z jeho vlastníků vynikli akorát bratři Jan a Heralt, kteří se „proslavili“ jako loupeživí rytíři. Jan pak kupodivu i jako jeden z předních husitských hejtmanů!

Hrad v roce 1424 rozbořil Albrecht Rakouský, táhnoucí s vojskem právě proti kališnickým bojovníkům...

Ony jsou Otaslavice s těmi hrady vlastně takovou naší kuriozitou: padesát metrů od sebe zde stávaly dva - Horní a Dolní. A každý měl jiného vlastníka, neboť tehdy existovaly dědiny také dvě – Otaslavice Dolní a Horní - a každá přináležela majetku jiného hradního pána. Další raritou je pak katastr obou dědin, neboť místní potok tu asi jako jediný v Království českém tekl do kopce – z Dolních Otaslavic do těch Horních!

(Ke spojení na jedny jediné velké Otaslavice došlo až v roce 1950.)

Po sérii obrázků fotogenické věže jsem se usadil do jejího stínu a při pohledu na obec se zamyslel, jak se tady lidem v minulosti žilo a jak se živili. Odpověď jsem samozřejmě už dopředu znal z článků na internetu. Prací v zemědělství a pletením košů a košťat se kupodivu zaměstnávala jen malá část z nich. Plných 70% výdělečného obyvatelstva pracovalo pro prostějovské konfekcionáře jako domácí krejčí!

A jak to vypadalo s vybaveností obou dědin? V Horních Otaslavicích stála fara, kostel, škola, dvě kramářství, tři obchody s rozličným zbožím, kovárna, mlýn, záložna a dva hostince.

To dolní Otaslavice měly hospody hned čtyři, mlýny dva, pilu, cihelnu, poštovní úřad, taktéž záložnu a obchodů se smíšeným zbožím rovných jedenáct.

A potom mi povídejte něco o tom, že se naši předkové stále něčím netrumfovali - furianti jedni!

Horní hrad je od kolegy vzdálen, co by i člověk gramblavý na dvakrát kamenem dohodil, ale díky tomu, že ho roku 1423 dobyla husitská vojska, po něm nězůstalo ani zbla. Tehdejší majitel pan Boček jej už neobnovil a raději si u blízkého Brodku postavil vodní tvrz. Dnes tady uvidíme jen vysokou trávou a keři zarostlé návrší, z něhož se otvírá hezký pohled na spodní Horní hrad a na blízkou kopcovitou krajinu. Hned vedle pahorku stojí novodobá stavení místních obyvatel. Pod přízemím jednoho z nich se prý nachází dosud zachovalý hradní sklep.

Ulička mne svede k hornímu konci obce, kde stojí hezký kostel sv.Michala. Protože se nyní nachází v protisvětle (a já se tudy budu za pár hodin vracet) věnuju jeho pseudoarchitektuře jen zběžný pohled a dobře vyšlapanou pěšinou stoupám na návrší k polní cestě, z níž mne pozoruje jakýsi postarší domorodý pár.

Kampak - na hřebke, na hřebke?“ osloví mne zvědavá matróna.

Potlačím smích a odpovím po „našém:“ „Ale prd, tetičko, šak včil žádné nerostú! Enom tak do hory a na skaly na Obrovéj noze sa idu podívat.“

Za rozcestím polňaček se přede mnou otevře krajina jako z pohádky: až nahoru k lesu se táhnou malebné pásy polí, pastvin a remízků. Genia loci panorámatu dodává i ten velmi esteticky umístěný kříž, plnící zde funkci Božích muk.

Kvůli nepřetržitému fotografování postupuju po jedné z cest do svahu zvolna, ale když mi zátylek začnou masírovat stále teplejší sluneční paprsky, přec jen přidávám do kroku a vydechnu až ve stínu lesa.

Panečku – ten je ale krásný, to jsem tedy vůbec nečekal!

Převážně borový a voňavý hvozd je velmi kvalitně ozvučen bzukotem hmyzu a pěním ptactva, no - v takovém by se každému z vás určitě zalíbilo!

V maximální pohodě vystoupám pod korunami stromů až na plochý hřeben k místu, kde se spolu kříží asfaltka a několik lesních cest. Podle mapy.cz zde měla být studánka, ale kde nic tu nic, asi už ji někdo celou vypil!

Safra, to je nemilé - po svačině mi v láhvi od coly zůstalo tekutiny už jen tak na tři hlty, holt s ní budu muset šetřit...

Lesní cestou běžící po hřebeni k severu zamířím i já. Po deseti minutách začíná vrcholový svah klesat, leč skály viděné na obrázcích na netu stále nikde. Pak mi cestu zkříží její družka, táhnoucí se nad okrajem strmého srázu. A tu najednou skaliska vidím níž ve svahu, chaoticky rozhozená pod sebou. No to je tedy gól – já čekal skalní bloky a věže, vyrůstající z temena kopce a ony to zřejmě budou jen stěny mrazových srubů!

Potlačím rozmrzelost a od tábořiště na okraji plošiny zvědavě nakouknu do hlubiny. Ale tu ohromnou zkaměnělou botu s kusem nohy, kterou zde při úprku jeden místní obr navěky zanechal, kvůli bujné lesní vegetaci nikde nevidím. Navíc dolů nevede žádná pěšinka. Pokračuju nad srázem vlevo po cestě až na konec. A tady, téměř po 200 metrech od cesty vede vyšlapaný chodník k ostrohu s dalším tábořištěm a od něj krkolomně klesá pod první rozložitou a poměrně vysokou skalní stěnu.

Jak pak dál i na těch ostatních všude vidím, horolezci zde mají vyznačeno množství cest a dokonce k jednotlivým blokům z kamenné suti zbudované chodníčky. Fota z horolezeckého webu nelhala: skály jsou nesmírně zajímavé a opravdu moc krásné!

Celek připomíná menší skalní dědinku, navíc tu kromě tří velikých seskupení a mnoha menších bloků napočítám hned tři skalní věžičky. Která z nich je ta Obrova noha? To se dá prý poznat jen při pohledu shora a navíc v době vegetačního klidu, dnes jsem bez šance.

Podle lezeckých stránek se má jednat o rulové skály, což mne málem rozesměje: „Ogaři, ogaři – vy fakt nevíte, po čem to tady lozíte? Jestli je totok rula, tož já su potem panna!

To nepoznáte drobu, bando jedna?“

Jak tak v teniskách „procházím“ okolo zvláštních, velmi členitých a přitom hladkých stěn, tolik připomínajících pískovec, nalezl jsem na nich i místa tak podivně pruhovaná, až mi nad nimi zůstává rozum stát. Kromě pískovcových oblastí jsem tak bohaté tvary „kamení“ snad ještě nikde neviděl... tady by si geomorfologové opravdu přišli na své... jen by museli přesně vědět, kde se Otaslavické skály nacházejí!

Mapy.cz totiž o téhle pozoruhodné ukázce neživé přírody cudně mlčí a hrají si na mrtvého brouka. Což je s podivem, neboť nejvyšší bloky dosahují výše víc jak 15 metrů a skalní oblast je poměrně rozsáhlá. Milovníky přírody by určitě zajímal i ten krásný suťový les. Anebo reliktní bor, na který jsem narazil poblíž skalní vyhlídky, když jsem se srázem vyšplhal zpět na lesní cestu...

Horko už je takové, že svlékám propocené tričko (druhé bílé a trochu víc šik obléknu až před cestou do Vyškova) a zpět do Otaslavic jdu nahoře „bez.“ Cestou z lesa se objektiv mého fotoaparátu ještě radostně zaostří při pohledu na čtvero borovic, zanechaných tu lesníky jen tak pro ozdobu paseky a na okraji obce zaculí na siluetu místního kostela. Jeho předchůdce tu stával už v době založení Horního hradu a byl tedy pravděpodobně také gotický. Jak šel čas, měnila se přestavbami i jeho podoba. Ta dnešní – tak trochu stylová, neb je napodobeninou tudorovské novogotiky – pochází z let 1847 až 1890.

Pod chrámem se nachází úvoz překlenutý starým mostkem a odtud vede až nahoru ke svatostánku zastřešená přístupová chodba se čtyřiačtyřiceti schody. Věc v té době velmi praktická - když venku pršelo, Hospodin a ani pan farář jistě nebyli nadšeni pohledem na blátivou obuv věřících, zanechávající na kostelní dlažbě odpudivé stopy – a tímto se problém vyřešil.

Před chodbou je umístěna cedulka, oznamující návštěvníkům, že se na půdě chrámu nachází rozsáhlá letní kolonie netopýra velkého. Což je sice moc hezké, ale už se tam pro zvědavce nepíše, kde ti netopýrci přebývají v zimě...

Jak jsem správně předpokládal, na návsi není zavřena jen ta hospoda, ale – protože je právě polední přestávka – i obchod s potravinami. A tak si z Otaslavic do Vyškova kromě hezkých obrázků a zážitků sebou vezu i naprosto výstavní žízeň!

Už abych tam byl!

Ale ještě mne čeká přestup a čekání na dálkaře v Brodku. Zrovna skončilo vyučování a busové nádražíčko je plné pobíhajících romských dětí. Kopou do pet lahví, hrají si na honěnou a běhají po okrasných záhonech, když tu najednou dorazí paní učitelka a zvýšeným hlasem je upozorní, že jestli okamžitě nepřestanou, budou muset ty záhonky znovu osázet!

A najednou jsou děti hodné a tiché jak pěny, dokonce pár z nich i ty rozházené petky posbíralo a do koše hodilo!

Jednání drobné statečné paní učitelky bych s chutí zatleskal, kdyby... kdyby z toho nevyznělo, že je jakákoliv manuální práce pro omladinu vlastně strašákem!

Ony ty totiž některé z nich vidí doma u rodičů a sourozenců – proč má vlastně nevyučený člověk za minimální mzdu někde pracovat, když víc projede jak vydělá, a proto se mu to vůbec neoplatí!

Ale nechme to raději koňovi anebo hlavám našich politiků - právě mi se zpožděním přijíždí bus a ve Vyškově mne čeká mnohem příjemnější záležitost!

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.387, 17.067)
Poslední aktualizace: 7.12.2016
Autor: Franta
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Otaslavice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
7,8km od místa

Příspěvky z okolí Za hradními zříceninami a skálami do Otaslavic

Na Obrovu nohu přes Sněhotice
Na Obrovu nohu přes Sněhotice
Trasa
Na Obrovu nohu se můžeme dostat dvěma cestami z Otaslavic nebo přes obec Sněhotice. Z Otaslavic můžeme vyjet kolem kostela nebo cestou kolem koupaliště. Delší, ale pro cyklisty…
0.1km
více »
Revitalizová farní zahrada a barokní most s krytým schodištěm zvaným Pavláčka kostela v Otaslavicích
Revitalizová farní zahrada a barokní most s krytým schodištěm zvaným Pavláčka kostela v Otaslavicích
Kostel
Původní otaslavický kostel spolu s farou byl stejně jako horní hrad v Otaslavicích postaven v gotickém slohu okolo roku 1330. V 17. století byl Janem Žalkovským z Žalkovic přestavěn v…
0.2km
více »
Otaslavice  -  horní hrad
Otaslavice - horní hrad
Zřícenina
Na skalnatém hřebenu nad vsí Otaslavice stávala od středověku dvojice hradů, vzdálená od sebe asi 80m. Na našem území je existence dvou samostatných hradních objektů, které byly v držení dvou panských rodů jevem nevídaným. Ota…
0.2km
více »
Otaslavice  - dolní hrad
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Otaslavice - dolní hrad
Zřícenina
Na skalnatém hřebenu nad vsí Otaslavice stávala od středověku dvojice hradů, vzdálená od sebe asi 80m. Na našem území je existence dvou samostatných hradních objektů, které byly v držení dvou panských rodů jevem naprosto nevídaným. Otaslavice - dolní hrad. Dolnootaslavský hrad stál na úzkém skalním ostrohu nad Městečkem Dolní Otaslavice a první písemná zpráva o něm je z roku 1377, kdy majiteli byli Puškové z Kun…
0.3km
více »
Stíhací eso z Otaslavic
Stíhací eso z Otaslavic
Pomník
Otaslavice obec vzdálená deset km od Prostějova je zajímavá nejen zbytky dvou středověkých hradů, zajímavým krytým kostelním schodištěm zvaným Pavláčka nebo původně gotickou farou, ale…
0.4km
více »
Otaslavice
Otaslavice
Vesnice
Obec Otaslavice najdeme jižním směrem od města Prostějov a pod východními vrcholky Drahanské vrchoviny. Do roku 1950 byly Otaslavice katastrálně rozděleny na Dolní a Horní, dnes jsou spojeny jako jedna obec Otaslavice a mají 1280 obyvatel. Obcí protéká říčka Brodečka a u jižního okraje obce je u jejího toku vybudován Dolní rybník. Západním směrem od obce se rozprostírají…
0.4km
více »
Zimní výšlap na hradisko Obrova noha u Otaslavic
Zimní výšlap na hradisko Obrova noha u Otaslavic
Tipy na výlet
O lokalitě Obrova noha jsem na turistice.cz,  psal již dvakrát, jednou v sekci turistické cíle a podruhé v rubrice turistické trasy. Přesto se k Obrově noze vracím…
1.1km
více »
Obrova noha
Obrova noha
Kopec
Obrova noha je návrší u kopce U Chalupky (413m), které se nachází na Prostějovsku nedaleko Plumlova a Plumlovské vodní nádrže. Na výběžku Obrovy nohy se nalézá předhistorické opevnění sídliště z mladší a pozdní do…
1.4km
více »
Otaslavické skály alias Obrova noha
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Otaslavické skály alias Obrova noha
Skalní útvar
  Hanácké Otaslavice, ležící na východním úpatí Drahanské vrchoviny se mohou pochlubit nejen u nás ojedinělým dvouhradím, ale také pozoruhodnými skalními útvary, vzdálenými jen necelé 2 km od obce. Na záp…
1.5km
více »
Studánka v přírodní rezervaci Blátka
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Studánka v přírodní rezervaci Blátka
Studánka
Mezi obcemi Vranovice a Vincencov na katastrálním území obce Kelčice - Vranovice nedaleko Prostějova, vpřírodní rezervaci Blátka se nalézá bezejmenný pramen se studánkou. Pramen vtéká…
1.6km
více »
Lokalita Na skále v katastru obce Vranovice - Kelčice v péči Sagittaria Olomouc
Lokalita Na skále v katastru obce Vranovice - Kelčice v péči Sagittaria Olomouc
Přírodní památka
V katastru obce Kelčice – Vranovice směrem na Vicencov se ve vzdálenosti 1 km od Vranovic se nachází přírodní lokalita zvaná Na skále. Jedná o místo v péči Sdružení pro ochranu přírody…
1.9km
více »
Soukromé muzeum Praga Piccolo pana Huberta Grmely v Dobrochově
Soukromé muzeum Praga Piccolo pana Huberta Grmely v Dobrochově
Muzeum
V obci Dobrochov nedaleko Prostějova v blízkosti bývalého zájezdního hostince č.p. 33, zvaného  „Fajka“ z roku 1726, který byl založen knížetem Ditrichsteinem, se nalézá…
2.1km
více »
Rozhledna Štátula, Dobrochov
Rozhledna Štátula, Dobrochov
Tipy na výlet
Na rozhlednu a také ke geometrickému středu Moravy! :-) Autem, busem do Dobrochova, poté projít vesnicí, případně autem na konec vsi, kousek po silnici ( je to lepší ) nebo rovnou přes…
2.3km
více »
Dětkovice - kaplička pod Plánivou
Dětkovice - kaplička pod Plánivou
Kaple
Tato málo známá kaplička se nachází mezi jabloňovými sady nad obcí Dětkovice, 7 km jižně od Prostějova pod kopcem Plánivá (312 m/m). Přístup k ní je pouze z obce Dětkovice po polní komunikaci, která začíná na severním konci obce. Kaplička byla postavena v letech cca 1411-14 a opravena v r.1759 a 2000. Je ve velmi dobrém technickém stavu. Vedle kapličky stojí nová lavička. Výhledy jsou na ob…
2.3km
více »
Venkovské původně barokní sídlo z let 1707 – 1709  v Brodku u Prostějova
Venkovské původně barokní sídlo z let 1707 – 1709 v Brodku u Prostějova
Zámek
Stavebníkem barokního zámku z roku 1707 - 1709 v Brodku u Prostějova byl císařský dvorní rada Pavel Karel z Kleinburgu, zámek byl pozdějšími vlastníky několikrát přestavěn v…
2.4km
více »
Dobrochov
Dobrochov
Tipy na výlet
Vesnice Dobrochov v okrese Prostějov.Dostanete se tam dobrým spojeným autobusem z Prostějova. Dobrochov je malou obcí na Hané pod 312 metrů vysokým kopcem Předina,který je uváděn jako střed Moravy. První pís…
2.5km
více »
Dobrochov - obec a rozhledna Předina (Štátula)
Dobrochov - obec a rozhledna Předina (Štátula)
Tipy na výlet
Naše putování po rozhlednách mezi Plzní a Přerovem se pomalu končí. Snad už nám zbývá jen dřevěná rozhledna u Dobrochova. Dobrochov leží jen kousek od dálnice mezi Vyškovem a Prostějovem. Blíž je to do Prostějova - přibližně 11 km na sever. První písemný záznam je z r. 1131 - olomoucký kostel zde měl jedno popluží. Majitelé obce se často měnili, v letech 1548 - 1848  byl D…
2.6km
více »
Hasičské muzeum v Brodku u Prostějova
Hasičské muzeum v Brodku u Prostějova
Muzeum
Historie hasičské expozice v Brodku u Prostějova se traduje od roku 1983, kdy byla v požární zbrojnici vybudována „Síň tradic požární ochrany“, která byla z důvodů nedostatku místa dvakrát rozšiřována…
2.7km
více »
Zatopený kamenolom v Brodku u Prostějova
Zatopený kamenolom v Brodku u Prostějova
Vodní nádrž
V těsné blízkosti lokality nazývané "Nad Štiplou" na okraji Brodku u Prostějova, kde se nachází developerský projekt Vila Park leží zatopený žulový lom. Kamenolom je pro veřejnost uzavřený…
3.2km
více »
Myslejovice
Myslejovice
Vesnice
Obec Myslejovice leží jihozápadním směrem od města Prostějov a pod vrcholky Drahanské vrchoviny. Součástí obce jsou osady Křenůvky a Kobylničky a společně mají 650 obyvatel. Od okrajových částí obce se zvedají z…
3.4km
více »
Rozhledna Štátule u Dobrochova
Rozhledna Štátule u Dobrochova
Rozhledna
Dřevěná 10 m vysoká rozhledna zvaná Štátula (spíše větší posed) se nachází na kopci Předina (312 m/m) nad obcí Dobrochov. Obec Dobrochov se nachází 12 km jižně Prostějova, vlevo od staré silnice z Prostějova do Brna, u rychlostní komunikace R 46 Olomouc - Brno (u Brodku u Prostějova). Další obce v okolí jsou Vranovice-Kelčice a Vřesovice. Místo je považováno za geometrický…
3.9km
více »
Štátule - Kelčice
Štátule - Kelčice
Rozhledna
Dřevěná rozhledna nad obcí Kelčice (okr. Prostějov), postavená několika nadšenci z Kelčic. Stojí cca 200m od původního trianglu s plošinou. Údajně geometrický střed Moravy. V těsné blízkosti je vysílač Dobrochov. Výhled na Jeseníky, Drahanskou vrchovinu, Chřiby, Hostýnské vrchy. Přístup z Kelčic pěšky a na kole cca 3km, z Dobrochova 1km.
3.9km
více »
Předina
Předina
Kopec
Vrchol Předina (313 m.n.m.) se nachází na kopci východně od obce Dobrochov. Přímo na vrchol bohužel není přístup, jelikož se na něm nachází 155 metrů vysoký rozhlasový vysílač, místně nazývaný "Dobrochovský". Před oploceným areálem vysílače se nachází dřevěný kříž. Toto místo je považováno za geografický střed Moravy.Podle vrcholu Předina je pojmenován mikroregion Předina,…
4km
více »
Bývalá pískovna zvaná „Zmole
Bývalá pískovna zvaná „Zmole
Důl, štola, šachta
Ve vzdálenosti 1,4 km za obcí Želeč v blízkosti rychlostní silnice R 46 z Vyškova do Prostějova se nachází pískovna místními obyvateli nazývána „Zmole“. Jedná se o pískový lom s ukončenou těžbou písku, řadu let ne…
4.4km
více »
Zatopený kamenolom v obci Hradčany - Kobeřice
Zatopený kamenolom v obci Hradčany - Kobeřice
Vodní nádrž
Jižním směrem od Prostějova leží obec Hradčany - Kobeřice, nad níž se nachází kopec Hůrka (277 m.n.m.), kde se v minulosti těžil kámen. Spodní část kamenolom…
4.4km
více »
Určice
Určice
Vesnice
Určice jsou velkou zemědělskou obcí se 1330 obyvateli a najdeme ji pod východními výběžky Drahanské vrchoviny, jižním směrem od města Prostějov. Západním a jižním směrem od obce se rozkládá rozlehlý les. V okolí obce byly vybudovány dvě zavlažovací nádrže a rybník. Určicemi pr…
4.6km
více »
Skalka
Skalka
Vesnice
Obec Skalka, leží jižním směrem nedaleko Prostějova, je malou obcí s 250 obyvateli, zato je proslulá svými lázněmi. Byly postaveny v roce 1928 a jsou dodnes využívány pro své léčebné koupele a pitné kůry. Vyvěrají…
7.4km
více »
Plumlov
Plumlov
Město
Město Plumlov se rozkládá na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, západním směrem od města Prostějov. Město bylo vybudováno na pravém břehu řeky Hloučely. Díky přehradě ve východní části města j…
9.3km
více »
Prostějov
Prostějov
Město
Prostějov leží na Jižní Moravě, jižním směrem od Olomouce. Město se rozkládá u východního okraje Drahanské vrchoviny a na okraji úrodné oblasti nazývané Haná. Prostějov je znám svým oděvním průmyslem. Severním okr…
9.6km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace