Tenerife s výstupem na sopku Pico Teide
Když jsme v roce 1995 zdolávali nejvyšší vrcholy španělských Pyrenejí Pico Aneto a Pico Perdido , poprvé jsem slyšela, že nejvyšší horou Španělska není ani jeden z těchto vrcholů, ale sopka Pico Teide, která se nachází na největším z Kanárských ostrovů Tenerife. V té době mě ani ve snu nenapadlo, že bychom se na tento ostrov mohli někdy podívat.
Po naší letní cestě do Španělska nám zůstal u letecké společnosti Vueling nevyužitý kredit. Proto jsme uvítali výhodnou nabídku letenek od této společnosti na kanárský ostrov Tenerife. Tím se možnost vylézt na nejvyšší horu Španělska náhle stala realitou.
Na letiště Tenerife Nord jsme přiletěli 15. 11. 2022 po 18 hodině, následovalo půjčení auta a pak jsme již uháněli po severním pobřeží a přes horské pásmo vnitrozemí na jihozápad do města Gigantes, které se nachází pod stejnojmennými mořskými útesy. S majitelem apartmánu jsme se setkali v centru a on nás pak navigoval až do podzemních garáží v místě ubytování a předvedl nám celý apartmán. Když jsme poprvé vstoupili na terasu zůstali jsme stát v v úžasu. Před námi se rozprostíral širý oceán a vpravo čněly mohutné skály Gigantes. Kromě velké terasy měl apartmán obývák s kuchyňským koutem a tři ložnice.
První den pobytu jsme se vydali směrem na západ ostrova. Přes město Santiago de Teide jsme vyjeli serpentinami na MIRADOUR de CHERFE , ze které je výhled na vesničku Mascu, která se krčí mezi horami nad stejnojmennou soutěskou Masca. Dalšími ostrými zatáčkami jsme sjeli do vesnice Masca a pak vyjeli na další vyhlídku Miradour Hilda. Z poslední vyhlídky Miradour Altos de Baracán se nám otevřel pohled i na severní pobřeží. Dále jsme sjeli do městečka Buenavista a chtěli jsme pokračovat po silnici TF 445 na mys PUNTA DE TENO. Silnice však byla pro osobní auta uzavřena a na cestu k majáku jsme museli využít autobus, který nás po úzké silničce s výhledem na mořské útesy dovezl až k majáku Teno. Kolem se rozprostírá lávová krajina a v dálce u pobřeží se tyčí černé skály Gigantes. Na jednom místě, kde oceán tolik nebouří se dá i koupat. Autobusem jsme vrátili zpět do Buenavista. Pak jsme se zajeli podívat k modernímu majáku a na EL RAYO, což je díra v zemi, do které se vlévá oceán a odtud jsme pokračovali do města Garachico s pěkným historickým náměstím a promenádou u moře. Nakonec jsme zastavili ve městě ICOD de las Vinos, kde se nachází 600 let starý strom dračinec – Drago Milenario.
Na druhý den jsme si zarezervovali na 9 hodinu vstup do soutěsky Inferno u města Adeje. Turistická stezka vede podél potoka a zavlažovacího kanálu divokou krajinou úzkých soutěsek a svislých kamenných stěn. Při vstupu jsme vyfasovali helmy a vydali jsme se na cestu k vodopádu, který se nachází na konci soutěsky. Po návratu k autu jsme odjeli na jednu z mnoha pláží u města Adeje. Byl to krásný pocit koupat se v polovině listopadu při představě, že u nás právě napadl první sníh. Voda v oceánu byla teplá a i na pláži byl poměrně klid. V okolí pláže byly všude luxusní hotely a obchody, prostě komerční past na lidi. A tak jsme zase rychle odjeli za krásami přírody. Přes město Vilafor jsme postupně začali stoupat do národního parku Teide. Krajina se začala měnit v borovicové lesy a u silnice jsme měli možnost spatřit nejstarší kanárskou borovici Pino Gordo. Borovice postupně vystřídal pohled na sopečnou krajinu, což bylo znamení, že se blížíme do kráteru pod sopkou Pico Teide. A pak se nám náhle otevřel dlouhoočekávaný pohled na sopku Pico Teide, nejvyšší horu Španělska i všech ostrovů v Atlantském oceánu a zároveň třetí největší sopku světa. Pico de Teide je spící sopka, v současnosti je nečinná, poslední erupce skončila v listopadu 1909. Tyčila se před námi v plné kráse jako královna, mohli jsme na ní nechat oči. Po nekonečném focení jsme popojeli o pár km blíže na parkoviště Canada Blanca a vydali jsme se na 4 km dlouhý pěší okruh Rogues de Garcia s množstvím skalních útvarů , které byly krásně zbarvené zapadajícím sluncem. Po návratu k autu jsme se ještě zajeli podívat na parkoviště, ze kterého se vychází při výstupu na Pico Teide a po celou dobu jsme sledovali zapadající slunce a čekali až se Teide jako poslední zbarví do červena. Tohoto úkazu jsme však nedočkali a slunce brzy zmizelo z našeho dohledu za skalními útvary.
Cílem dnešního výletu byla návštěva národního parku Anaga . Vydali jsme se po dálnici přes Puerto de Santiago až do Cristobal de Laguna, kde jsme odbočili do hor zahalených v mlze. Počasí nám moc nepřálo, pršelo, což je prý typické pro tuto část ostrova. Jako první jsme přijeli k návštěvnickému centru Cruz del Carmen , kde se nachází Sendero de los Sentidos tzv. stezka smyslů. Jedná se o tři krátké okruhy ve vavřínovém lese. Zvolili jsme jeden z nich a rychle jsme ho prošli protože déšť zesílil. Po návratu do auta jsme pokračovali do NP Tanaga do vesničky Taborno. Déšť ustal a po okolních horách se válela mlha, která se občas roztrhla a ukázal se výhled na pobřeží. Naším hlavním cílem zde byl pěší okruh okolo Reque de Taborno, kterému se říká pro jeho tvar Tenerifský Matterhorn. Vydali jsme se do mlhavého oparu, ze kterého občas vykoukl skalní útvar Matterhornu. Cestička byla velmi úzká a občas se nám ztrácela pod nohama. Po chvíli jsme došli na vyhlídku, ze které bylo vidět divoce rozeklané východní pobřeží ostrova. Při zpáteční cestě se nám pěšinka ztratila a museli jsme přelézat strmý svah až jsme narazili opět na cestu. Z vesničky Taborno jsme pokračovali dále do hlubin NP Anaga, projeli jsme po úzkých silničkách mnoho zatáček až do vesničky Chamorga a zpět na pobřeží do města San Andres, kde se nachází největší pláž se žlutým pískem dovezeným ze Sahary- pláž Teresitas. Vykoupat jsme se již nestačili , protože slunce rychle zapadalo za moře.
Tento den jsme se vydali opět do sopečné krajiny rozkládající se okolo Pico Teide a uskutečnili jsme výlet okolo sopky Chinyero a Montaňa Negra. Jednalo se o pohodový výlet oblastí plnou zajímavých sopečných úkazů. Černá barva sopečného písku se střídala s hnědou barvou sopečných vyvřelin a mezi tím vyrůstaly jako zázrakem sytě zelené kanárské borovice. Na chvíli se tato nádhera vždy zahalila do bílé mlhy mraků, které sem vítr zavál ze severní části ostrova a po jejich rozplynutí se před námi opět tyčila úžasná Pico Teide. Okruh byl dlouhý asi 12 km a tak nám zbylo ještě dost času k tomu, abychom se zajeli vykoupat na pláž San Juan. Oceán je zde spoután betonovým molem, takže mořská hladina byla klidná a koupání příjemné.
Následující den byla v plánu soutěska Masca, do které jsme si zarezervovali vstup na 9 hodinu už dva měsíce předem. Autem jsme vyjeli do města Santiago Teide a odtud jsme pokračovali autobusem do Mascy, protože jsme se obávali ,že ve vesnici Masca nezaparkujeme. Před 9 hodinou jsme byli na místě a šli jsme se nahlásit ke vstupu do soutěsky, kde si nás jmenovitě odškrtli, poučili nás o pravidlech a bezpečnosti a vydali nám helmy. Pak jsme se vydali na sestup soutěskou. Na zhruba 4 km je třeba překonat převýšení téměř 700 m a cesta jedním směrem trvá asi 4 hodiny. Nad hlavami se nám tyčily stometrové příkré stěny a mezi nimi se vinula úzká stezka, která nás dovedla postupným klesáním až ke hladině moře. Na některých místech rostly palmy a opuncie a při cestě se vyskytovaly bambusové houštinky. Posbírali jsme několik suchých bambusových stvolů a použili jsme je jako hůlky při náročném sestupu. Napadlo nás, že by nám mohli dobře posloužit hlavně při výstupu na Teide. Při zpáteční cestě jsme museli 700 výškových metrů, které jsme sestoupili zase vystoupat zpátky do Mascy. Vzhledem k tomu, že se v současné době opravuje molo pro přistávání lodí u soutěsky, musí se cesta soutěskou absolvovat tam i zpět. Dříve bylo možné zpáteční cestu absolvovat lodí po moři. Po výstupu zpět do vesnice Masca jsme spěchali na autobus, na zastávce ale již bylo plno lidí a po příjezdu autobusu jsme se do něj nedostali a museli jsme čekat hodinu na další. Nakonec jsme se dopravili šťastně k autu a výjimečně jsme dorazili na ubytování ještě za světla. To jsme využili k podvečerní procházce k pláži Gigantes a k prohlídce centra města.
- letenky: od letecké společnosti Vueling, létá z Prahy přes Barcelonu na severní letiště Tenerife sever ( TFN), jiné letecké společnosti létají i na letiště Tenerife Jih ( TFS)
- ubytování : přes booking nejlépe na jižní a jihozápadní straně ostrova, je tam tepleji, na severu a východě bývají mraky a může pršet . My jsme bydleli na jihozápadě ve městě Los Gigantes, které je propojené s dalším moderním turistickým střediskem Puerto Santiago.
V moři se dá koupat v tzv. lávových bazénkách ( klidné místo v oceánu mezi skalami) např. Charco de la Laja. V turistických centrech jsou upravené písečné pláže. Největší pláž s navezeným pískem ze Sahary je Teresitas u města San Andres na východě ostrova.
Ze všech částí ostrova se dá vyjet autem až do výšky 2000 m.n.m. pod Pico Teide. Když se dole drží mraky, tak ve výšce 2000 m. n. m. svítí zpravidla sluce, vyjede se nad mraky a je azuro.
Rezervace na výstup Pico Teide
Rezervace do soutěsky Masca
Rezervace do soutěsky Barranco Inferno
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Comarca Norte
Půjčovna autPříspěvky z okolí Tenerife s výstupem na sopku Pico Teide
