Chaty a chalupy
Mapa Jihlavy
TELČ - renesanční perla
Když se vysloví Telč, okamžitě se mi vybaví pohádkové náměstí… měšťanské domy se zachovalou fasádou, nádhernými štíty a dlouhými podloubími, také třeba Prázdniny v Telči - jeden z nejstarších hudebních festivalů v Česku (především folkové a country muziky), každoročně konaný na přelomu července a srpna na nádvoří renesančního telčského zámku, jež je dominantou a nejvýznamnější památkou města. V čas festivalu se na historickém náměstí hrají divadelní představení.
Nejvíce mám však město spojené se slavnou větou „Zavaž mi střevíček“. Pyšná princezna ji vyslovila právě v Telči v roce 1952. Přes šedesát let stará pohádka stále patří k jedné z nejoblíbenějších.
Dle pověsti je město zmiňováno již v 11. století., písemné svědectví o Telči je až ve 14. století. Historie Telče je obšírná. Důležité je však zmínit, že významný rozvoj Telče nastal za působení pánů z Hradce. Byl vystaven hrad, kostel, gotické domy a tržiště. Středověké město bylo opevněno hradbami a rybníky.
Koncem 14. stol. zničil část města požár a v roce 1423 byla Telč dobyta Husity. Historické náměstí nese název majetného velmože (a historicky nejvýznamnější osobnosti města), Zachariáše z Hradce, díky němuž nastal v polovině 16. stol. v Telči a jejím okolí obrovský hospodářský rozkvět (byly založeny rybníky, cechy, špitál atd). Gotický hrad byl za pomoci italských architektů přestavěn v honosné renesanční sídlo, stejně tak byly přetvořeny příbytky na náměstí v překrásné domy s podloubím a štíty. Pod těmito domy se doposud nachází sklepy (pozůstatky původních gotických domů) a pod náměstím mnoho spojovacích chodeb. Podzemí má nesmírnou historickou hodnotu.
Ale ještě chvíli zpět do minulosti.
Po pánech z Hradce nastoupily další rody (Slavatové, Lichtenštejn-Kastelkornové, Podstatští-Lichtenštejnové). Za léta jejich působení se město dále dotvářelo. Vliv na rozvoj města měl i řád jezuitů. Asi od 19. stol. začala mimo historický střed nová výstavba Telče.
Od roku 2011 se v Telči nepravidelně setkáváme s milou kamarádkou z mládí.
2015
Naplánovat si výlet a spoléhat se na předpověď počasí z internetu je někdy kříž. Městečko přivítalo po mnoha objížďkách pláčem a málem rozplakalo též…
SZ a JV jádra lemují hradby. Do historického středu bylo (mimo jiné cesty) možné vstoupit horní (velkou) branou a dolní (malou) branou. Já to vzala z ulice Na Parkaně přes potok.
Výborná káva (Café Baltazar) v podloubí jednoho z překrásných historických domů náměstí Zachariáše z Hradce, s výhledem na městské domy, kostel, morový sloup, kašny a další skvosty, ve společnosti příjemného člověka (kamarádky z mládí ) všechen nelad zahnala. Po hodince klábosení déšť ustal a my se mohly rozběhnout pokochat krásami Telče.
Nejdříve jsme se zašly podívat do starožitností na rohu náměstí a pak velmi stísněnými prostory věže farního Kostela Sv. Jakuba Většího vyfuněly 152 schodů na vyhlídku (výška věže 53 m). Ve 14. stol. byla doložena existence školy a fary, vznik samotného kostela byl však odhadem datován na konec 13. stol. Cestou vzhůru jsme míjely dva mohutné zvony - Jakuba (výška 112 cm, váha 1 650 kg, rok vzniku 1603) a Marii (výška 88 cm, váha 950 kg, rok vzniku 1550). Z ochozu věže (z výšky 33 m) se nám naskytly skvělé výhledy nejen na historické jádro města (zámek, přilehlé rybníky, zámecký park se skleníkem), ale také do širokého okolí. Interiér kostela jsme nenavštívily, ale prošly jsme se (ke kostelu přiléhající) křížovou chodbou.
Pokračovaly jsme do komplexu renesančního zámku – původně gotického hradu (který byl přetvořen rukou již výše zmíněného Zachariáše z Hradce v 2. polovině 16. stol.). Interiéry tohoto z nejlépe dochovaných archit. komplexů jsme neshlédly, ale prošly jsme se jeho nádvořími a hospodářským dvorem. Dlouhý čas jsem strávily v zámecké zahradě z konce 16. stol., ze dvou stran lemované arkádami. Shlédly jsme odtud budovy zámku, věže, kašnu, Kapli všech svatých (sloužící jako místo odpočinku Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna) a původní hrad s venkovním reliéfem, zobrazujícím Neptuna se čtyřspřežím. Obdivovaly jsme obrovskou bílou pivoňku, zdobící tento park a také upravené jehličnany. Kochaly jsme se vůní vykvetlých keřů.
Součástí zámeckého areálu je galerie a regionální muzeum. My však raději zavítaly do zámeckého parku, nacházejícího se v sousedství zámeckého komplexu. Z tohoto odpočinkového místa se nám naskytly pěkné výhledy na část města, obklopeného vodní hladinou. Součástí parku, osázeného vzácnými dřevinami a staletými stromy, byl empírový skleník.
Vrátily jsme se pak kolem kostela sv. Jakuba a zámku zpět na náměstí. Žilo folklorem a řemeslnými trhy. Během celé sezony se zde konají různé výstavy, jarmarky a další akce.
Prošly jsme kolem Kostela Jména Ježíš ze 17. století, jež tvořil součást jezuitského areálu, dále jsme míjely budovu fary, Radnici, Hasičský dům a další malebné domy s bohatou historií. V průvodci jsou vypíchnuty ty NEJ… (např. skvost č.p. 15, na který mne upozornila i kamarádka, dále domy č.p. 32, 39, 43, 44, 45, 47, 59, 61, 62, 71 atd.). V mých očích byly pastvou pro duši domy všechny. Nelze také opomenout Telčský dům, jež je součástí městské památkové rezervace a vystavuje stálou expozici historie a pověstí Telče a okolí.
Vpravo v popředí náměstí se nacházela nejstarší dochovaná stavební památka města - věž kostela sv. Ducha z 15. stol. (kdysi strážní věž ze 13. stol.).
Východní část náměstí zdobily dvě kašny. Obě, původně dřevěné, získaly později podobu kamennou. Uprostřed dolní kašny stála socha sv. Markéty a horní se pyšnila sochou Silena s Dionýsem v náručí. Zachariáš z Hradce tenkrát postavil vodovod a do kašen přiváděl užitkovou vodu z rybníků.
Pozorovala jsem se zájmem malého kloučka v kroji, jak marně zápasí s pumpou, postavenou poblíž kašen. Pumpa z pol. 19. stol. bývala zdrojem pitné vody a místem pro setkávání lidí.
Náměstí dominoval krásný morový sloup. Mariánský sloup z poč. 18. stol. byl dílem D. Liparta. Tentýž pán přetesal (poupravil) sochu sv. Markéty na dolní kašně.
Naší poslední zastávkou (cestou směrem k autobusovému nádraží) byl hřbitov ze 17. stol. Místu odpočinku dominoval kostelík sv. Anny ze 17. stol. Návštěva sluncem osvícených hrobů byla příjemnou podvečerní tečkou za pěkně stráveným dnem.
Nedílnou součástí „Moravských Benátek“, jak je téměř šestitisícové městečko, nacházející se na pomezí Moravy a Čech, někdy nazýváno, jsou rybníky. Náměstí je obklopeno 3 velkými rybníky (Štěpnickým, Staroměstským a Ulickým). Mezi těmito vodními plochami zůstalo nedotčeno výše popisované historické jádro města. V roce 1992 byl historický střed, patřící svou architekturou k českým i světovým skvostům, právem vyhlášen za kulturní památku UNESCO.
Při některé další návštěvě bych v Telči ráda navštívila zdejší synagogu a židovský hřbitov.
Pozdrav a poděkování za milou společnost Jitce.
Fotogalerie průběžně "dokrmována".
http://www.zamek-telc.eu/vstupne/
Čerpáno z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zachari%C3%A1%C5%A1_z_Hradce
http://www.farnost-telc.cz/content/historie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_v_Tel%C4%8Di
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí TELČ - renesanční perla
