Slovensko 2004

Slovensko 2004

Hned 1. 7. 2004 jsme vyrazili – opět celá naše rodina (5 kousků) – do Beskyd, kde má chatu moje prateta a prastrýc Miloš. V Beskydech jsme byli něco přes týden – konkrétně 10 dní. Byli jsme například na Lysé hoře, ale mým cílem je popsat vám Slovensko. Z chaty z Beskyd jsme odjížděli v 10:01. Za necelých 45 mn jsme dojeli na Slovensko. Po třech hodinách jsme dorazili do vesnice Lietavská Závadka. U autobusové zastávky jsme se naobědvali. Kolem 13:00 jsme vyrazili na první slovenský výlet na Súľovské vrchy. Zvládli jsme ho za přibližně 5 hodin. Po návratu jsme se vydali hledat místo pro přespání. Zanedlouho jsme našli polní cestu, po které jsme ihned zkusili jet. Dorazili jsme na pěkné místo s říčkou. Po postavení stanů začalo lehce pršet, ale ráno už zase bylo pěkně. Zamířili jsme směrem na Malou Fatru. Dojeli jsme do vesnice Rajecká Lesná, kde jsme navštívili pohyblivý Slovenský Betlehem. Jeho základní kámen byl položen 29. 1. 1995. Později jsme dorazili do většího města Martin, kde jsme vyměnili peníze. Také jsme navštívili cukrárnu – tedy po Slovensku cukráreň. Dále jsme si dali párek v rohlíku a táta Pavel langoš. Zakoupili jsme rovněž mapu Malé Fatry a Ondrovi botasky. Týž den jsme dojeli do kempu Nižné Kamence. Strávili jsme zde 2 noci. V úterý jsme vyrazili na túru na Veľký Kriváň, měřící asi 1709 metrů. Do větší části – do výšky přes 1500 m – jezdí lanovka. My jsme však měli smůlu. V sezóně 2004 lanovka z technických důvodů nejezdila. A tak jsme vyšli pěšky. Po necelé 1,5 hodině se spustil déšť. Úplně jsme promokli. Počasí nám zatím moc nepřeje. Došli jsme jen na Chleb, který se tyčí ve výšce 1647 m. Za chvíli jsme vyšli u stejnojmenné horní stanice lanovky a šli se schovat před neustávajícím deštěm. Zde jsme si dali pro zahřátí a posilnění čokoládu a chleba. Já jsem chleba držel jen tak lehce, protože jsem totiž měl lehce zmrzlé ruce! V létě 13. 7. – den před výročím dobytí Bastily! K autu jsme šli po zelené, která vede pod lanovkou. Po návratu jsme opět navštívili cukráreň. Každý dostal větrník a roládu. Další den opět lehce pršelo, snad se počasí umoudří. Po částečném proschnutí stanů jsme opustili kemp. Navštívili jsme Jánošíkovo muzeum, kde jsme si koupili odznaky na turistické hole. Muzeum nás celkem zklamalo – mnoho exponátů tam nebylo. Dále jsme navštívili v kostele další Betlehem, tentokrát menší než předchozí. Potom jsme vyrazili na krátký výlet. Šli jsme po Sokolievském hřebenu. Kvůli špatnému a neúplnému značení jsme museli výlet trochu pozměnit. Táta se vrátil pro auto. My jsme zatím pokračovali dále. Po setkání jsme si dali párky. Kuba tento výlet vynechal. V městysi Dolný Kubín jsme ještě vyměnili další peníze a opět navštívili cukráreň. Spali jsme nedaleko Zuberce – Habovky. Následující den jsme vstali dříve. Měli jsme sváteční snídani – plundry, vánočku, kakao. Vzhledem k počasí jsme měli jet na Oravský hrad. Ale došlo k vylepšení, a tak jsme vyjeli do Roháčů, kde jsme podnikli výlet. Odpoledne jsme se vydali na Oravský hrad. Za kameru a foťák se platilo, ale my neplatili. Stejně jsme pár snímků a záběrů tajně udělali. Jednou nám to myslím málem nevyšlo, ale štěstí stálo při nás. Ráno jsme vyrazili do vesnice Vychylovka. Zde je skanzen a také úzkokolejná úvraťová železnice. A vláčkem jsme pochopitelně jeli. Muselo se ale sejít aspoň 10 lidí. Bylo nás pouze 7, a proto se musely zbývající lístky zaplatit! Skanzen nás zklamal. Mnoho domů tu není. Vedle je i muzeum. Do něj jsme však nešli, protože nám kvůli zatraceným dvěma lístkům nestačili peníze! Zato jsme si však dali brynzové halušky. Ondra ochutnal zcela nepatrně, Kuba vůbec. Původně jsme se měli na chatu v Beskydech vrátit v sobotu a v neděli jet domů. Avšak kvůli počasí, které nám na Slovensku příliš nepřálo, jsme se do Čech vrátili už v pátek a následující den po obědě jsme se vydali na téměř pětihodinovou cestu napříč republiky z Moravy na sever do Liberce.