50. ročník DP Bezručovy Moravice aneb jak jsem zdolal K2

Nastal čas, kdy je třeba vyhledat taky nějaké akce pořádané KČT, nejbližší termín i místně byl 50. ročník Bezručovy Moravice s výběrem tras od 7 km do 35 km (v minulých ročnících byla i 50 km trasa). Po výměně informací s předsedou KČT Opava bylo rozhodnuto a to i o délce - nejsme srágorky, půjdeme 35 km, dokud nám zdraví slouží. Bylo krásné sobotní dopoledne 3.4.2010, bylo hned zřejmé, že ten den bude doslova Jarní i když ty ranní teploty byly stále pod bodem mrazem (námraza na mostě, zamrzlé kaluže byly toho důkazem). Start byl na info centrum na Hradci nad Moravicí naproti nádraží - my jsme zaparkovali v centru.

Je krátce po sedmé ranní, i tak už bylo na startu dostatek nadšenců a každý si vybíral tu svou trasu, setkal se s přáteli apod. Nutný zápis, razítka, popis trasy a můžeme vyrazit - je krátce po 7.30 - vyrážíme na trasu, kterou jsem šel několikrát v opačném směru. Trasa vede okolo Weisshuhnova kanálu, který byl uveden do provozu v květnu 1891, je 3,5 km dlouhý a najdete na něm tři vodní tunely a dva aquadukty. Sloužil k plavení dřeva do papíren a také k výrobě elektřiny. Své dílo Weisshuhn si užívá až do 4.1.1919, kdy po nehodě na saních při kontrole lesa v Seifenmühle u Budišova nad Budišovkou umírá. Tolik stručně o historii tohoto kanálu. My vidíme na trase jeden z aquaduktů a také jeden vodní tunel a to pod Kozím vrchem. Cesta pak ubíhá okolo řeky Moravice v Annině Dolině je pak první kontrolní stanoviště K1, zde vede odbočka na kratší trasu, my však pokračujeme podle plánu, také nás dobíhají i někteří další turisté, inu vůně guláše i pivíčka v nedalekém Podhradí je velké tahadlo.

Kontrolní stanoviště K2 je na zříceniny hradu Vikštejn - co já se tam nachodil - raději volíme nejdříve K2 a pak to pivíčko a gulášek, je to přece jen do kopce a mohli bychom dostat hlad ještě jednou. Na K2 mě někdo dokonce filmoval, když jsem pronesl tu pamětní větu - dobyl jsem K2, no snad jsem neházel moc prasátek do kamery. Hlad je převlečená žízeň - sestupujeme do obce Podhradí do hospůdky "Pod Vikštejnem" - zřejmě byly dobře připraveni, velmi dobrý gulášek, proleželý, pivíčko dobrý. Taková pauza se vždy hodí. Následovala zpáteční trasa po vlastním značením (jaké značení to bylo, na to jsme přišli v polovině cesty) my jsme občas šli vlastní trasou podle mapy, podle "hvězd" dokonce i srnky těsně před námi prchly, bohužel jsme byli po větru, byly rychlejší tentokrát. A u nedaleko Větřkovického mlýnu jsme se napojili na skutečnou trasu. (trasa je značena modrými kruhy).

Následoval přechod obory, kontrolní stanoviště K4 a okolo fotbalového hřiště do našeho cíle - areál Pohody v Žimrovicích. Kupodivu nejsme ani poslední z této 35km trasy, živá country hudba, odpočinek a relax při pivíčku. Hezký konec pochodu - pro nás ale nekončí - musíme zpět do Hradce, kde máme své vozidlo, a naše trasa se prodloužila o pár kilometrů. Skončil hezký Jarní den, sice jsme moc známostí nenavázali, ale přesto jsme při gulášku alespoň trochu si popovídali s turisty až z Krásné Lípy - takže pokud to zde někdy uvidí Krásný Karel z Lípy, co má své vlastní razítko, tak ho moc pozdravujeme. A kam příště ? V merku mám noční pochod na Lysou horu - nyní nastalo období, kdy se bude brouzdat a hledat informace. A co napřesrok? Dá-li bůh zdraví, tak proč ne? Budeme se určitě těšit na další DP

Fotogalerie