Praha Troja - BOTANICKÁ zahrada a brněnská BOTANICKÁ s největšími motýly na světě
Jakmile rodič zavelí, musím poslouchat, i když už jsem sama rodičem dlouhá léta. Myslím, že se s touto skutečností ztotožní mnozí. Přijala jsem tedy poslušně nabídku babičky, nasmažila řízky a společně s místním Klubem zahrádkářů jsme autobusem (vstříc dešti) vyrazili za kytičkami a zvířátky do Prahy. Přestože jsem nepatřila do kategorie důchodců, ale ani malých dětí (které např. návštěvu ZOO určitě ocenily více), prožili jsme všichni v pražské Troji nevšední a pěkný den.
Pražská Botanická zahrada se nachází na svazích Trojské kotliny, na pravém břehu Vltavy. Asi 50 ha plocha je zčásti oplocená. Svou činnost zahrada zahájila v roce 1969 a vyvíjí se stále. Venkovní expozice byla otevřena v roce 1992.
Cestou ke vstupní bráně jsme míjeli historické vinice, patřící k nejstarším v Praze (jejich existence sahá do období vlády Karla IV., dle neověřených informací zde rostlo vínko už za vlády Václava II. – tedy ve stol. 13.). Pěstování vína jsem měla doposud spojené spíše s Moravou, Praha mne překvapila.
Tři a půl hektarové prostranství je osázeno mnoha odrůdami bílého a červeného vína (část vinice je produkční, část pouze ukázková). Památkově chráněná Vinice Sv. Kláry byla přidružena v roce 1995 k areálu botanické zahrady. Je možné se tu projít vinařskou naučnou stezkou, seznámit se se stolními i moštovými odrůdami vín, historií pěstování, prohlédnout si viniční lis z roku 1801… a dozvědět se další zajímavosti. Vína z této vinice jsou oceňována na vinařských soutěžích. Každým rokem se na vinici sv. Kláry pořádá vinobraní a v listopadu probíhá oslava Svatomartinských vín. O konkrétních odrůdách a pěstování je možné se dočíst na těchto webových stránkách
Z vyhlídky od kapličky sv. Kláry (otevřené v roce 2004), jež je součástí vinice, jsme se pokochali částí Prahy a Trojským zámkem s rozsáhlým parkem. V prostorách unikátní pražské vinice se nachází také vinotéka a viniční dům.
Venkovní část botanické zahrady je přístupná celoročně. Informační tabule, ukazující trasy cest a směrovky k různým expozicím, jsou docela přehledné. Občerstvení a WC se nachází na více místech. Vzhled zahrady se během ročních období mění, v závislosti na kvetení rostlin. Navštívit je zde možné např. Ornamentální zahradu, Japonskou zahradu (doporučuji, nacházela se tu výstava bonsají), Flóru Středomoří a Turecka, Pivoňkovou louku, Expozici stálezelených dřevin a stínomilných trvalek, dále Severoamerickou polopoušť, Mokřadla a jezera, plochu kosatců, Lesní biotypy východní Asie a Severní Ameriky – Severoamerickou prérii, Severoamerickou polopoušť a další.
Noc před naším příjezdem zde řádila průtrž mračen. Některé cesty se schovaly pod nánosy bahna, zaměstnanci měli do otevírací doby mnoho práce, aby poškozené prostory upravili. Přestože se mnohé květiny po prudkém dešti nepyšnily svým půvabem, v areálu jsme se cítili velmi příjemně a odpočinkově. Lavičky, rozeseté po prostranství, zvaly k posezení, ale protože nás čekala ještě ZOO a zámecký park, prošli jsme pouze doporučenými (aktuálně atraktivními) trasami a návštěvu zakončili prohlídkou evropského unikátu, tropického skleníku Fata Morgana, nacházejícího se na jižním svahu trojské stráně. Skleník nebyl součástí venkovní expozice (dostali jsme se k němu výstupem ze zahrady ze severní pokladny – viz mapa). Zadní stranu skleníku (s esovitým půdorysem) o rozloze 1 750 m², délce 130 m a šířce 17 m, tvoří přírodní skála, v níž jsou zasazeny rostliny.
U vstupu nás zarazily velmi přísné instrukce. Veškeré batohy a kabele jsme museli ponechat v šatně. Bylo nám s povzdechem sděleno, že ručičky mnohých návštěvníků bývají nenechavé.
Nejvíce jsem se těšila na překrásné tropické motýlky (zahrádkáři v autobusu cestou do Prahy nalákali), bohužel jejich období skončilo a ve skleníku kdesi u stropu poletoval v době naší návštěvy už jen jeden posledňáček. Drobné zklamání nahradila radost z prohlídky naprosto úžasných (a pro mne doposud neznámých) druhů rostlin a květin rozmanitých tvarů i barev. Interiér skleníku, rozdělený do tří částí s různou teplotou a vlhkostí vzduchu, nás vtáhl na pár minut na výlety do jižní Afriky, Jižní Ameriky, do Mexika, Austrálie, Asie… do Vietnamu, na Madagaskar, či Filipíny… do hor, nížin, do lesa i pralesa, subtropického i tropického pásma… vše sice zhuštěně, ale nenásilně, přirozeně.
květen 2014
Otevírací doba skleníku, cena (Botanická + ZOO+ Zámek Troja ) – Trojská karta. Možnost zvukového i živého průvodce
Poděkování paní Novákové ze Svazu zahrádkářů (Brno) za organizaci výletu.
článek s výletem v Troji související: Praha - zámek Troja a ZOO Troja
Největší MOTÝLI a největší LEKNÍNY v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně
O pár měsíců později úplnou náhodou zavolala známá, že se v brněnské botanické zahradě právě líhnou martináči, králové mezi motýly.
Attacus atlas, původem z JV Asie, s rozpětím křídel až 25-30 cm, je největším motýlem na světě. Protože nemají tito krasavci zcela vyvinuté trávící ústrojí, žijí pouhých 14 dní z tukových zásob, které „si naškudlili“ ještě jako housenky* (které naopak spořádaly* kde co). Motýlci mají chlupaté tělíčko, výrazná tykadla a na hnědožlutě decentně sladěných křídlech překrásnou kresbu. Špičky jejich zajímavě tvarovaných křídel vypadají jako hlavy zamračených hadů.
Samičky kladou 100-200 vajec, ze kterých se asi po 14 dnech líhnou žravé housenky. Tyto se během vývoje několikrát svlečou, později zakuklí… (do odborností si v žádném případě netroufám, ale na internetu lze najít mnohé o životech těchto velikánů).
Některé z druhů martináčů se pěstují pro hedvábné vlákno, z něhož se vyrábí přírodní hedvábí (okřídlenci tak konkurují bourci morušovému).
Bylo potěšením navštívit nejen létající maxikrasavce. Celé vnitřní i venkovní prostory Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (založené roku 1922 prof. dr. Josefem Podpěrou) jsou pastvou pro oči.
Aktuálně s motýlky probíhá ve dnech 12.9.-19.9.2014 výstava kaktusů a sukulentů (s možností nákupu) http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/
28.9.2014 jsem zde měla možnost shlédnout další vzácnost - Viktorii královskou ve fázi květu. Největší leknín světa má v přírodě listy o průměru až 3 metry, tyto jsou schopny unést malé dítě. Leknín kvete pouhé dvě noci. Nejdříve jsou květy bílé, potom zrůžoví.
Vstup do pavilonů skleníků s tropickými a subtropickými rostlinami je zpoplatněn, venkovní část o rozloze 1,5ha je zcela zdarma.
Poděkování Helči za avízo o právě líhnoucích se motýlech v brněnské botanické zahradě.
12. září 2014