Ostrov Santa Maria.

Ostrov Santa Maria od jihu  •  Fotografie (74)  • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (74 fotografií)

La Maddalena se vzdaluje

Plavba z La Maddaleny

Vstoupit do fotogalerie (74 fotografií)

Parco Nazionale dell´ Arcipelago di La Maddalena to je název národního parku, který se nachází severně od ostrova Sardinie. Mezi 62 ostrovy je 7 větších a mezi ně patří i výše uvedený ostrov Santa Maria. Najdeme jej na severním okraji národního parku. Jeho délka i šířka jsou okolo dvou kilometrů a je z větší části pokryt neproniknutelným porostem. V jeho jižní části je široká zátoka, kolem které je písčitá pláž. Velká část pobřeží je skalnatá a nepřístupná. V jihozápadní části ostrova je několik objektů, které slouží návštěvníkům ostrova. Moře tu je doslova průzračné a při pohledu na jeho hladinu se dostane návštěvníkovi odpovědi proč je Sardinie nazývaná „ smaragdovým ostrovem“.

Naše plavba touto oblastí začala v přístavu městečka Cannigione, odkud jsme pluli k severu na ostrov La Maddalena a odtud pokračovali dále na sever. Ostrov Santa Maria byl druhou zastávkou a praxe je taková, že se turisté na ostrově odeberou po přistání na pláž, kde se čas určený k pobytu využije ke koupání a opalování. Můj zájem byl projít se po ostrově, ale jak se po přistání ukázalo, stezky vedou k objektům v západní části ostrova a jen jediná opačným směrem. Na té druhé ležela dřevěná tabulka s informací, že se po ní dá dojít k majáku. Lákavá výzva, které se nedá odolat. Seznamuji se i se stálým obyvatelem ostrova, kterým je vyhublá kočka, která čeká na něco dobrého. Její nedůvěra přestala platit při pohledu na nabízený kousek sýra a dokonce začala i příst.

Rovnám si batoh na zádech a začínám stoupat po kamenité stezce. Za mnou jde několik dalších zvědavců, kteří postupně odpadávají až zůstávám na stezce zcela sám. Odměnou za výdrž jsou kouzelné pohledy na část ostrova a na několik ostrovů jižním směrem. Okolí stezky, to je husté křoví, které postupně získává na výšce. Po pravé straně je opuštěný dům a upomínkou na jeho dřívější obyvatele je jen několik rozměrných opuncií a barevné agáve. Stezka prochází křovím, které je vysoké okolo tří metrů, nikam není vidět a teplota je určitě nad třicítkou. Proč je kolem stezky natažen plot z rezivějícího ostnatého drátu je záhadou. Asi to tady dříve vypadalo jinak. Pod nohami se míhají desítky malých, ale hodně čiperných ještěrek. Něco o moc většího se mihlo přes stezku několik metrů přede mnou. Raději stahuji nohavice k botám a zjišťuji, že mně po zádech začínají stékat stružky potu. Stezka se několikrát stáčí, zastavuji se u kvetoucích myrt a velkého bodláku. Po několika minutách se křoví rozestupuje a přede mnou se objevuje čtvercová budova majáku.

Kolem budovy se tyčí kovové lešení, které tu musí stát již hodně let. Budova je prázdná a jako maják přestala sloužit. V jejím okolí je rozházená stavební suť a rezavějící plech a dráty. Ale je odtud kouzelný pohled k východu. Na nedalekém, malém ostrůvku je maják, který je funkční. V dálce je několik ostrovů a je odtud vidět i skalnatá část pobřeží. Velké agáve je připomínkou, že tu kdysi žili lidé. Na okolních kamenech se usídlily barevné lišejníky a ještěrky tu mají své ukryty. Čas je neúprosný a tak se vracím k přístavu. Slunce si snad umínilo, že mě vysuší a voda v lahvi rychle ubývá. Dostávám se na nejvyšší bod stezky a objevuji malou pěšinku k vrcholu. Ta končí asi po padesáti metrech na malých, bílých skálách. Dál je zase jen a jen husté křoví. Ze skal je ale nádherný pohled na celý ostrov a na další ostrovy na jihu a západě. Vracím se do přístavu, většina spolucestujících již opustila pláž a je na lodi. Zbývá se rozloučit s tímto zajímavým místem, které má něco do sebe. Loď odplouvá a vzdalující ostrov se ukládá do knihy vzpomínek.

Autor: Bohumir

Další články autora: 1662

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli