Když jsem začala plánovat tuto cestu, věděla jsem jen, že Norsko leží někde na severu a že je tam asi pořád tma a zima. Zároveň mě ale přitahovaly obrázky krásné přírody. K 50. narozeninám jsem dostala od své rodiny nabídku, abych si vybrala zájezd do Norska. Moje představa však byla jiná, s cestovkou se mi nechtělo a tak jsem několik let čekala na vhodnou příležitost. Moje rozhodnutí ovlivnily zkušenosti z cesty na Korsiku v roce 2017. A tak jsem na mapách vyhledala mapu Norska a zkoumala jsem, které místo Norska je nejblíže k pevnině . Zjistila jsem, že z dánského Hirshals jezdí do norského Kristiasandu trajekty Color Linea a jejich cena je podobná jako byla cena trajektu na Korsiku. Pak jsem si řekla, že se podívám, kolik by vlastně v Norsku stálo ubytování. Najela jsem na booking a byla jsem překvapena jaké množství kempů s chatičkami se zde nabízí za přijatelné ceny. Začala jsem dále podrobněji zkoumat mapu Norska a plánovat okružní trasu Norskem z Kristiasandu. Nevěděla jsem, ale z které strany začít. Nakonec zvítězila trasa z Kristiasandu do Stavangeru, protože mě okouzlily obrázky z tzv. kazatelny ( to jsem ještě nevěděla, že je to Preikestolen). Začala jsem rezervovat ubytování, která mě zaujala cenou a umístěním na předpokládané trase. Zarezervovala jsem i ubytování na pětidenní pobyt na jednom místě a podle toho jsem pak přizpůsobovala termíny předchozích ubytování. Protože jsem zvolila trasu po silnici č. 13, která prochází atraktivní oblastí fjordů, bylo v některých případech zajištění noclehů obtížné a to zvláště v oblasti Geirangerfjordu. Dále bylo třeba zjistit, jakým způsobem se platí mýtné na norských silnicích. Z různých diskuzí na internetu jsem pochopila, že stačí zaregistrovat SPZ u společnosti Autopass a při průjezdu mýtnou bránou auto snímá kamera. Konečné vyúčtování pak pošlou dodatečně. Nakonec již zbývalo jen nakoupit dostatek jídla, půjčit auto a mohli jsme vyrazit podle předem připraveného plánu, který se stal skutečností.
Sobota 30. 6. 2018 půjčení auta v Praze
Neděle 1. 7. 2018 - pondělí 2. 7. 2018
Odjezd z domova v 19. 30 hod., průjezd Německem a Dánskem , odjezd trajektu z Hirshals 12. 15 hod , příjezd do Kristiasand 15. 30 hod.( cena trajektu za FORD Tournero , délka 5m, výška s boxem nad 2,5 m a 8 osob 232 EUR) , odtud autem 231 km do Stavangeru na ubytování, REXEN Housing, Hesbygata 17, Stavanger ( 1800 NOK pro 8 osob). Nejdražší a přitom nejhorší ubytování na naší cestě. Asi to bylo tím, že se jedná o velké město. Celkově nás Stavanger příliš neokouzlil, vzpomínat budeme jen na večerní prohlídku města se zapadajícím sluncem ve 22.30 hod.
Podle plánu 1200 km do dánského Hirshals na trajekt + 231 km z Kristiasandu do Stavangeru
Úterý 3. 7. 2018
Ráno jsme pokračovali ze Stavangeru po silnici č. 13 a trajektem Oanes - Lavik (auto + 7 lidí asi 330 NOK, řidič neplatí) k 60 km vzdálenému Preikestolenu ( tzv. kazatelna nad Lysenfjordem) . Ze silnice č. 13 jsme odbočili na silnici č. 529, vlastní výstup začíná na parkovišti ( parkovné 200 NOK) u obce Strand ( toalety a zázemí). Cesta trvá asi 2 hodiny tam a 2 hodiny zpátky. Nejprve se jedná o táhlé stoupání a pak cesta vede po náhorní plošině okolo dvou jezer. Díky krásnému počasí jsme zažili z tohoto kousku skály neopakovatelný výhled , po kterém touží turisté z celého světa.Po sestupu z Preikestolenu jsme ujeli 90 km na další ubytování do MO LAKSEGARD u SAND ( 1 395 NOK pro 7 osob ) Cestou jsme museli přejet trajektem Hjelmeland-Nesvik ( auto + 7 lidí asi 330 NOK), řidič neplatí) . Ubytování bylo na krásném místě u řeky v malé chalupce, která byla vybavená vším potřebným a přitom byla zařízená velmi romanticky původním starým nábytkem. Majitel byl velmi příjemný a k naší spokojenosti jsme měli možnost se po náročném dni vykoupat v bazénu. Protože slunce zapadalo až kolem 23 hodiny , nebyl to problém ani v tak pozdních hodinách.
Plán 150 km
Středa 4. 7. 2018
Z MO LAKSEGARD u Sand jsme se zastavili před městem ODDA u vodopádu LATEFOSSEN , po cestě byl v dálce vidět ledovec Folgefonna. Protože byla stále krásné počasí a horko , vykoupala jsem se ve fjordu Hrdangerfjorden. Zaujali nás stánky s prodejem třešní . Ze silnice č. 13 jsme sjeli u mostu Hardangerbrua na silnici č. 7 do obce EIDFJORD odkud jsme vyjeli na vyhlídku k vodopádu VORINGSFOSSEN - 180 m vysoký. Pak jsme se vrátili k mostu Hardangerbrua a přejeli do Vossu a dál do kempu TVINDE kemp ( 1160 NOK za 2 chatky ) s vodopádem TVINDEFOSS. Ubytováni jsme byli tentokrát ve dvou chatičkách s možností vaření na vařiči nebo ve společné kuchyňce. Nádobí není k dispozici, ale my jsme s tím počítali a měli jsme své. Kemp sice leží přímo u silnice, ale výhled na vodopád tento nedostatek dostatečně nahradil a jeho hukot nás příjemně ukolébal ke spánku.
Plán 276 km ( včetně zajížďky k vodopádu vodopádu VORINGSFOSSEN)
Čtvrtek 5. 7. 2018
Z kempu TVINDE jsme dojeli do přístavu Gudvangen u fjordu Naeroyfjorden, ze kterého jezdí lodě do Flamu. My jsme pokračovali do Flamu po silnici. Odtud vede nejvyšší položená železniční trať v Norsku . Z Flamu jsme odjeli do Aurlandu a odtud jsme vyjeli po ostrých , úzkých zatáčkách na vyhlídku Stegastein ( 30 m dlouhá a 4 m široká skleněná plošina), ze které je krásný výhled na Aurlandsfjord. Pak jsme se vrátili do Aurlandu a odtud jsme projeli nejdelším silničním tunelem na světě, který je 24 km dlouhý do Lardalu. Zde jsme si prohlédli starou čtvrť s hezkými domy a koupili jsme si prvního nanuka. Pak jsme pokračovali na trajekt Fognes-Kaupanger ( asi 110 NOK). V městečku Kaupanger jsme si prohlédli kostel a červené domky. Pak jsme pokračovali přes Sogndal a přiblížili jsme se k ledovci JOSTEDALSBREEN. K večeru jsme se zastavili u ledovcového splazu Boyabreen a jen v tričku a kraťasech jsme se fotili u tohoto kousku největšího pevninského ledovce. Pak jsme projeli několika tunely, tím jsme se dostali na druhou stranu hor a rázem jsme se ocitli v úplně jiném počasí. Slunce zmizelo , obloha byla šedivá a chvílemi pršelo. Napadlo mě, že to asi bude to pravé norské počasí. Přes Byrkjelo jsme dojeli do kempu v Innviku ( dvě chaty pro 8 osob celkem 1 400 NOK).
Plán 212 km
Pátek 6. 7. 2018
Ráno se počasí vylepšilo a tak jsme se bez obav mohli vydat na další cestu. Z Innviku jsme pokračovali do Oldenu, kde jsme odbočili na silnici č. 724, po které jsme jeli 22 km na parkoviště k ledovcovému splazu BRIKSDALBREEN. Silnice vede podél krásného , zelenomodrého jezera Oldavatnet. Na parkovišti se platí parkovné ve výši 50 NOK . Ledovcový splaz se nachází asi 3 km od parkoviště. Cesta
je zpevněná, vede podél dravé řeky se závěrečným vodopádem , který cáká a prší až na cestu. Ledovcový splaz je na druhé straně malého jezera , až k němu není přístup. Po prohlídce ledovce jsme se vrátili do Oldenu a odtud jsme pokračovali po horské silnici ( mýto 140 NOK) plné zatáček až na kruhovou vyhlídku na okolní hory Dalsniba v nadmořské výšce 1200 m.n. a především na Geirangerfjord. Z Dalsniby jsme sjeli po serpentinách na vyhlídku FLYDALSJUVET, které se nachází přímo nad městečkem a je zde dobře vidět i fjord. Z Geirangeru jsme vyjeli na další vyhlídku odkud jsme fotili fjord z druhé strany a pak již silnice pokračuje do Eisdalu k trajektu Eisdal - Linge přes Norrdalsfjord ( asi 300 NOK). V Linge jsme odbočili směr Andalsnes do 40 km vzdáleného kempu Sjoholt ( pěkná chata pro 6 osob s ložnicí pod střechou za 802 NOK), protože v oblasti Geirangeru jsme nesehnali na bookingu žádné levné ubytování. .
Plán 187 + 77 se zajížďkou k ledovci = 264 km
Sobota 7. 7. 2018
Z kempu Sjoholt jsme se vrátili do Linge a pokračovali jsme do Valldalu. Ještě před tím, než silnice začala stoupat ke Trolí stezce , jsme se zastavili u soutěsky GUDBRANDSJUVET. Nad řekou, která se prodírá skalní průrvou se dá procházet po drátěných cestičkách s vyhlídkami na řítící se vodu. Pak jsme vyjeli po serpentinách rozlehlou horskou krajinou k parkovišti STIGRORA nad Trolí stezkou. Z vyhlídky jsme fotili 11 zatáček Trolí stezky a z časových důvodů jsme šli pěšky jen kousek po stezce, která vede k vyhlídce na Trolí stěnu ( celkem cesta tam a zpátky trvá asi 2 hodiny) . Pak jsme se vrátili na parkoviště a vydali jsme se sjíždět 11 zatáček Trolí stezky s mostem přes vodopád Stigfossen.
Trolí stezkou jsme se dostali do údolí řeky Raumy, zastavili jsme se ještě u úpatí nejvyšší skalní stěny Trollstiegen a jsme již odjížděli přes města Dombas a Otta do ubytování u jezera Lemonsjo - Randsverk , kde jsme strávili pět nocí. Jednalo se o velký apartmán v prvním patře horské chaty ( 5 nocí pro 8 osob 6000 NOK). Randsverk je lyžařské středisko, kde je rozmístěno v lesíku více různě velkých chat. Nachází se u silnice, která spojuje město Otta a Fagernes. Celá tato oblast je zalesněná, rostou zde krásné lišejníky a protéká zde řeka Sjoa. Je to východisko do Jutenheimenu.
Plán 279 km
Neděle 8.7. 2018
Uskutečnili jsme výlet k jezeru Gjende a přechod hřebene Bessengen. Jedná se o tzv. norskou národní túru. Východiskem je velké parkoviště u chaty DNT v Gjendheimu, parkování stojí 150 NOK a pendlující autobus nás odvezl přímo k jezeru. Odtud jsme zahájili výstup na náhorní plošinu VESLFJELLET, došli jsme až k velké mohyle složené z kamenů a pak jsme sestoupili lezením po skále nad šíji BANDET , která rozděluju dvě jezera GJENDE |( světlemodré) a BASSVATNET ( tmavé) výškový rozdíl mezi oběma jezery je 400 m. Pak jsme již nepokračovali dál v cestě do Memurubu, odkud jezdí lodě. Sestoupili jsme k jezeru po pěšince, která prudce klesá sutí a skalami přímo k jezeru ( tato cesta je uvedena na mapách.cz) Podél jezera jsme se pak vrátili zpět k chatě DNT na začátek jezera. Tento poloviční přechod hřebene Bessengen nám zabral s přestávkami skoro 5 hodin.
Plán 80 km
Pondělí 9. 7. 2018
Tento den jsme odpočívali , bylo zataženo a oproti předcházejícím dnům , poměrně chladno. Vydali jsme se proto na malý výlet k řece Sjoa k tzv. královskému skoku RIDDERSPRANGET. Jedná se o divokou řeku, která se v tomto úseku řítí skalami. Viděli jsme i kajakáře, kteří jí odvážně sjížděli. V dolním toku od Heidali se Sjoa sjíždí na raftech.
Plán 40 km
Úterý 10. 7. 2018
Vsadili jsme na předpověď počasí, která slibovala nádherný , slunečný den i na nejvyšším vrcholu Skandinávie. Náš plán zněl, budíček v šest hodin ráno, v sedm se odjíždí. Z Randsverku jsme vyjeli směr Lom po silnici č. 55 údolím Visdalen a pak jsme odbočili k chatě Spiterstullen. Jedná se o jedno z východisek na nejvyšší horu Norska a celé Skandinávie GALDHOPPINGEN 2549 m. n. m. . Tato cesta na rozdíl od cesty od chaty Juvenshytta nevede po ledovci. K chatě Spiterstullen vede zpevněná , prašná cesta, u chaty se nachází velké parkoviště , je zde možné stanovat a přespávat v autě i v karavanech. Výstup jsme zahájili v 9 hodin ráno v nadmořské výšce výšce 1 100 m. n. m. a museli jsme proto překonat výškové převýšení 1 400 m s výstupem na dva předvrcholy. V závěru cesty a pod vlastním vrcholem je několik rozsáhlých sněhových polí, která jsme při sestupu sjížděli na igelitových taškách. Cestu jsme absolvovali za krásného počasí, a proto nás na vrcholu čekala odměna v podobě nádherného panoramatického výhledu na zasněžené vrcholy a ledovce snad celého Norska. Od chaty jsme vyšli v 9 hodin ráno , vrchol jsme pokořili ve 14. 15 hod. a na parkoviště jsme se vrátili kolem 18 hodiny.
Při zpáteční cestě jsme se zastavili v městečku Lom , kde jsme si vyfotili typický norský kostel z 11 . století.
Plán 160 km
Středa 11. 7. 2018
Poslední den jsme navštívili nejstarší NPv Norsku Rondane. Přes Heidal a Ottu jsme dojeli k osadě MYSUSAETER na parkoviště SPRANGHAUGEN ( mýto 20 NOK). Z parkoviště jsme došli po prašné , zpevněné cestě k chatě RONDVASSBA asi 5 km tam a zpátky. Je zde půjčovna kol a cestu je možné absolvovat i na kole. Chata leží u jezera Rondvatnet a je východiskem na vrcholy STORRONDEN, VINJERONDEN, RONDSLOTTET. Tento NP park nás velice překvapil zvláštní, typicky severskou přírodou a krásnými horskými scenériemi.
Plán 130 km
Čtvrtek 12. 7. 2018 odjezd na trajekt 383 km
Trasa: silnice č. 51 Randsverk - Gjendheimu - Beitostolen - Fagernes - Honefoss - Drammen - trajekt Larvik odjezd 17.30 , příjezd do Hirshalsu 21. 15 hod.
Pátek 13. 7. 2018 příjezd domů po 14 hodině se zastávkou v pivovaru Chodovar
Rekapitulace
Plán naší cesty jsme splnili na 100 % a to především díky krásnému počasí , které nás po celou dobu provázelo. Naše představy o mlhavém, studeném a drsném Severu se nám nepotvrdily. V našich vzpomínkách zůstane Norsko jako krajina rozlehlých hor , vodopádů , řek a fjordů s kulisou modré oblohy a snad nikdy nezapadajícího slunce.
Náklady:
Ujeté km a spotřeba nafty:
Celkem jsme ujeli 5 224 km (plánováno asi 4 800,- Km) spotřeba benzinu za 16 440 ,- Kč tj. na jednoho 2 055,- Kč ( plán byl 1 800,- Kč) průměrná cena benzinu 38,- Kč. Nejlevnější benzín jsme kupovali za 14 NOK , průměrně byly ceny 15 NOK a více za 1 litr nafty. Nepotvrdilo se nám, že ve středu a v neděli večer je benzín nejlevnější. Ceny jsou asi nárazové, podle toho, kdy pumpy vyčerpají zásoby a kdy zavezou nové. Nejlevnější naftu jsme viděli za 13 NOK.
Ubytování na jednu noc pro 8 osob:
Stavanger apartmán 1 800 NOK
MO velká chata 1 395 NOK
Tvinde kemp 2x malá chatka 1160 NOK
Innvik kemp 1x velká chata, 1 x malá chatka 1 400 NOK
Sjoholt kemp velká chata 802 NOK
Randsverk 5 nocí , pro 8 osob 6 000 NOK
Celkem ubytování na 10 nocí 12 557 NOK , průměrná cena za ubytování na noc pro jednu osobu 157 NOK
Trajekt: s boxem: cena 232 EUR tam a 232 EUR zpátky + 72 EUR za sedačky
Místní trajekty: LAVIK - OANES 330 NOK auto s řidičem + 7 osob HJELMELAND - NESVIK 330 NOK auto s řidičem + 7 osob EIDSDAL - LINGE 330 NOK auto s řidičem + 7 osob FRONNINGEN - KAUPANGER ( SOGNALFJORD) auto s řidičem + 7 osob 110 NOK
Parkování: Preikestollen 200 NOK , ledovec 50 NOK, Dalsniba 140 NOK, GJENDE 150 NOK
Silniční poplatky: z Autopassu zatím nevíme.
Všude v Norsku jsme platili kartou ubytování, naftu, parkování . Hotovost jsme téměř nepoužili, v době naší dovolené byl kurs většinou 2,80 Kč za 1 NOK. Ceny v obchodech jsou na naše poměry opravdu vysoké. Proto jsme všechno jídlo vezli s sebou. Vzdálenosti jednotlivých míst jsou zde velké,
některé kempy nebo chaty se nachází daleko od civilizace. Po cestě jsme viděli jen malé obchody typu Kiwi. Ubytování ve všech chatách bylo velmi pěkné. V Norsku se musí počítat s poměrně pomalým způsobem dopravy. Nejvyšší povolenou rychlostí 70 km se jede jen občas, většinou je přikázaná rychlost 50 km . Na překonání velkých vzdáleností je tak zapotřebí mít dostatek času. Přijatelná vzdálenost, která se dá ujet po normální silnici i se zastávkami za jeden den je maximálně 300 km.
