Nádherná a divoká Korsika
Přelom červen - červenec 2014
Protože jsme s dětmi nechtěli cestovat po kempech, tak jsme si pronajali vilu s bazénem v obci Cargese asi 300metrů od pláže. Výlety jsme tedy podnikali z tohoto městečka. Tímto rozhodnutím jsme eliminovali poznání jižní části ostrova, protože to znamenalo celodenní sezení v autě s max. 2-3 hodinami procházky.
Pokud chcete poznat celý ostrov je nezbytné bydlet po kempech a popojíždět, aby jste nestrávili ¾ dovolené v autě.
CESTOVÁNÍ - cestovali jsme se čtyřmi dětmi ve věku 5-13 let. I když normálně s jízdou problém nemají, tak tady byl Kinedryl v kurzu 
- cesty jsou tu upravené, ale úzké a hlavně okolo pobřeží velmi, ale velmi klikaté. Než si člověk na ně zvykne tak jezdí všude 40km/h i když povolená je třeba 70 – 90km/h. Po pár dnech si zvyknete a jezdíte o kapánek rychleji 
- okolo i uprostřed cest stáda koz, krávy, prasata
RESTAURACE - mívají většinou připravené dětské menu (6-10 euro) jsou to většinou nugety + hranolky + zmrzlina
- jídelní lístky jsou ve francouzštině – slovník, či překladač s sebou
- doporučuji ochutnat MENU CORSE – předkrm Terrine de sanglier – paštika z divočáka, hlavní chod Sanglier de Corse – maso z divočáka s těstovinami a jako desert Gâteau de châtaignier – kaštanový koláč
- restaurace ve vnitrozemí jsou citelně levnější než ty na pobřeží
ČASOVÝ HARMONOGRAM
- den – příjezd do Bastie - přesun do Cargese – odpolední koupání v moři
- den – Cargese - koupání na pláži de Peru a prohlídka města
- den – Cargese - Piana - přes Calanches - do Porta, plavba lodí – vesnice OTO a odtud koupání pod mostem Pont d´Oto v řece – návrat do Piany a odtud na pláž Ficajola, zde večerní koupání a západ slunce – Cargese
- den – Cargese – dopolední koupání na pláži de Peru – odpolední prohlídka města Ajaccio – výběžek La Parata a odtud západ slunce nad Íles Sanguinaires – Cargese
- den – Cargese – přes Sagone, Vico – průsmyk Col De Vergio – vodopády Cascade de Radula – Cargese
- den – Cargese – prohlídka Calvi a koupání na místní pláži – Cargese
- den – Cargese – přes Sagone, vesnici AFA – do Vizzavony na vlak – vlakem do Corte a zpět – Cascades des Anglais – Cargese
- den – Cargese – dopoledne Calances (Tete de Chien) – Cargese – odpoledne koupání na pláži de Peru
- den – Cargese – koupání v moři
- den – Cargese – přes Vico – Soccia – Lac de Creno – Soccia – Cargese
- den – Cargese – večer Calanches (směr Cap de Oro) – Cargese
- den – Cargese – Corte – soutěska Restonica – Lac de Melo – večeře v Corte – Cargese
- den – Cargese – koupání v moři
- den – odjezd z Cargese – Sagone – želví ZOO A Capulatta – oběd v Corte – Bastia
DETAILNÍ POPIS MÍST
ZÁPAD
CARGESE – příjemné letovisko s úžasnou písčitou pláží PLAGE DE PERU. Naprosto dokonalá pláž pro rodiny s dětmi. Moře čisté.
Architektura zcela jiná než ve zbytku Korsiky – městečko řeckých přistěhovalců.
Řeckokatolický kostel má úžasnou atmosféru během mše, která se koná každou neděli v 10.00. Má krásný zlatý ikonostas.
Jsou tu jak obchůdky s turistickými suvenýry – nože, osušky, trika, hrnky atd., tak se zde dá nakoupit i v obchodě Spar – klasické potraviny.
Mají tu úžasnou cukrárnu s vyhlídkou na přístav – číšníkův kamarád je Slovák, takže uměl i pár našich slovíček 
Obrovský výběr zmrzlin a každá má dokonalou chuť – po té citrónové se vám pusa zkřiví do úžasného šklebu.
PIANA – krásné malé městečko na začátku červených hor CALANCHES. Na náměstí je malé parkoviště, kde se dá zadarmo zaparkovat a udělat si malou procházku mezi domy a z vyhlídek se začnete seznamovat s nádherou těchto skal. Na náměstí velký obchůdek se suvenýry.
Z městečka Piana se dá sjet ke kamínkové pláži FICAJOLA. Cesta je úzká, klikatá (jako všechny na ostrově) a strmě klesající. Vyhnutí dvou aut je velké dobrodružství. Dole je velké parkoviště, kde necháte vozidlo a pak ještě pokračujete asi 10-15 minut pěšky k pláži. Pláž je malá, ale velmi příjemná, je odtud krásný západ slunce.
PORTO – velké placené parkoviště podél cesty k přístavu, kde necháte auto a pokračujete do přístavu. Ten je plný restaurací a obchůdků se suvenýry. Jezdí odtud mnoho výletních lodí, které vám ukážou krásu Calanches od moře. My jsme si vybrali výlet trvající 1 hodinu a 30 minut. Pluli jsme od Porta na Capo Roso. Pro děti časově tak akorát. Podpluli jsme skalní most což byl pro ně ohromný zážitek. V přístavu je možnost navštívit janovskou věž ( původně jich bylo zhruba 150 po celém pobřeží), vstupné je zhruba 2,5 eura. My jsme návštěvu vynechali, protože podobný a snad i lepší výhled byl z paluby lodě.
CALANCHES – červené skály – projíždíme tudy asi 4x nebo 5x a pořád je se na co dívat. Na cestě je spousta možností, kde na chvíli zaparkovat a kochat se v klidu. Úžasnými výhledy a krásnou barvou skal.
1.výlet – zastavujeme na parkovišti (blíže Portu) odkud nás směrovka navede na TETE DE CHIEN – Hlava psa- ukazatel praví, že se to dá zvládnout za 30 min. Stezka je kamenitá, prochozená a ne moc náročná. To kam dojdete, ale stojí za to – skalní útes - vpravo Porto, vlevo Piana a před vámi moře a národní park Scandola. Já bych tu vydržela celý den a pořád by bylo na co se dívat. S dětmi je člověk trošku na drátkách Je tu spousta ještěrek, které jsme krmili jablky.
2.výlet – večerní procházka (vycházíme v 18.00) od parkovišťátka (asi pro 3 auta) s ukazatelem na Cap de Oro. Po skalním schodišti vystoupáme do sedla a už odtud jsou krásné rozhledy. Pokračujeme po stezce dál, celá stezka je dobře průchozí. Pokračujeme po stezce asi hodinu až na vyhlídku (jsme asi v ½ cesty na Cap de Oro) odtud se opět kocháme pohledem na moře a se západem slunce míříme k parkovišti.
GORGES DE SPELUNCA – soutěska Spelunca - Z Porta jsme se vydali za obec OTA. Po pár kilometrech tu cesta končí – část jí je urvané a spadlé do soutěsky. U zátarasu necháváme auto a jdeme pěšky ke krásně klenutému janovskému mostu Pont d´Ota . Pod mostem prima koupání v řece a odpočinek na kamenech. Z obce Ota do obce Evisa (nebo naopak) se lze touto soutěskou projít.
LAC DE CRENO – jedeme přes vesnici Vico a stoupáme do vesnice Soccia – velmi malebná a stojí za to si tu na chvíli zastavit a pobýt. Pokračujeme nad vesnici Soccia, kde dojedeme až na odstavné parkoviště – zdarma. Odtud pak pokračujeme po svých stále nahoru k jezeru. Cesta má zhruba 300 metrů převýšení a trvala nám zhruba 1 a půl hodiny. Komu se nechce, ten si může na parkovišti pronajmout oslíka či poníka a ten ho vyveze až k jezeru Cesta je kamenitá a jen málo zastíněná. Jezero připomíná šumavská jezera. Je v borovicovém hájíčku, voda je zcela černá – vstup do vody zakázán. Na jezeru bílé a růžové lekníny. My jsme si na břehu udělali piknik a skoro celou dobu nás z bezprostřední blízkosti (5letý Pavlík a 7letý Adámek je měli asi 50cm od zad) pozorovaly 2 bachyně prasete domácího. Byly ale slušně vychované, počkaly až dojíme a poodejdeme a pak teprve celé piknikové místo vyčistili od drobečkůJezero lze obejít kolem dokola.
AJACCIO – parkujeme přímo v centru v podzemním parkovišti pod náměstím Place Gal.de Gaulle. Na náměstí socha Napoleona – jak jinak, když je to jeho rodné město – a odtud krásný výhled na moře. Jdeme se podívat na pomník na Place de Austerlitz –opět pomník Napoleona – tentokrát ve tvaru pyramidy na kterou se dá vylést a mít město jako na dlani. Odtud se vracíme do centra a jdeme se juknout na rodný dům Napoleona. Vstupujeme do chrámu Notre Dame de la Misericorde – v katedrále byl pokřtěn Napoleon. Nám se poštěstilo být při bohoslužbě u příležitosti svátku Jana Křtitele a při ní slyšet typické korsické polyfonní zpěvy – zpívají výhradně muži bez hudebního doprovodu a je to opravdu silný zážitek – všem doporučuji. Hned u katedrály je cukrárna s moc dobrou zmrzlinou.
ÍLES SANGUINAIRES – Krvavé ostrovy – je dobré jet ke strážní janovské věži na výběžek La Parata až v podvečerních hodinách, protože západ slunce je tu moc krásný. My jsme přijeli v 19.30. Na začátku výběžku je ohromné parkoviště – zdarma – zde necháme vozidlo a pokračujeme asi 800m až k věži.
A CUPULATTA – želví ZOO. Na cestě mezi Ajaccio a Corte. My přijíždíme na oběd – některé želvy dostávají kaktusové listy a jiné zase ovocné dobroty. Je se na co dívat. Mě zaujala aligátoří želva – vodní a dlouhým ocasem a zobákoidní tlamičkou.
SEVER
BASTIA – do tohoto města připlouváme a také z něj odplouváme A tak si jej prohlížíme první a poslední den našeho pobytu. Snídáme a nakonec i večeříme na náměstí Place St. Nicolas. Hned pod sochou Napoleona - s výhledem na trajekty chutná náramně Prohlédli jsme si kostel St. Jean Babtiste a kostel Notre Dame de Lourdes a malý přístav pro malé jachty a plachetnice.
CALVI – parkujeme na obrovském parkovišti u pláže – je placené. Jdeme si prohlédnout město a Citadelle (pevnost). V pevnosti si prohlížíme auto francouzské legie a z okna nás pozoruje pravý a nefalšovaný legionář – pro samé svaly se málem nevlezl do okna My zase naopak pozorujeme obří výletní loď, která kotví v zálivu. Po prohlídce města se koupeme na místní pláži – písek neskutečně jemný, ale moře dlouho velmi mělké – dobré pro malinké děti.
HORNATÉ VNITROZEMÍ
Vláček MICHELINE – my jedeme z Vizzavony do Corte a hned zpět. Pěkný zážitek, ale dost lidí.
CASKADES DES ANGLAIS – buď ihned z Vizzavony a nebo jako my – vrátit se asi 7km od Vizzavony směr Ajaccio a tu na velkém parkovišti zanechati auto a po žluté stoupat ke zřícenině janovské pevnosti. Komu stačí vodopády jen vidět, ten může pokračovat po hřebeni dál po žluté až ke skalám odkud jsou parádně viděti. Kdo si chce na ně i šáhnout ten se musí hned za pevností vnořit do lesa a po pár metrech sestupu narazí na širokou vyšlapanou vrstevnicovou stezku, která k nim vede. Opět nádhera na pohled a ti otrlejší se opět koupali v krásných modrých tůních.
CASCADE DE RADULA – vodopády – jedeme do vnitrozemí do průsmyku Col de Vergio 1477m. Zde je obří parkoviště a vítá nás obří socha bez obličeje. Fouká tu, ale rozhledy jsou famózní. My sjíždíme ještě níž (směr Calacuccia) a tu je menší parkoviště přímo u silnice v zatáčce – po vystoupení z auta nás uvítala živá liška, která si nás dlouze prohlížela ze všech stran. Odtud je výchozí místo přímo k vodopádům. Cesta tam 3,5km, značená je světle modře. Cesta je kamenitá, přeskakujete potůčky – pro děti jak dělaná. My jsme asi po hodině dorazili k salaši – sýry už neměli 
jen tousty. Kousek za salaší jsou námi hledané vodopády, opět se tu dá koupat v tůních, sedět v kamenných křeslech, které vymlela voda, my ještě pozorovali i obří stádo koz, které tudy poskakovala za potravou. Prostě těžká pohoda.
GORGES DE LA RESTONICA – míříme do města Corte a odtud už jsou ukazatele. V soutěsce je cesta velice úzká. Okolo vysoké šedivé skály tyčící se do výše a z druhé strany zase velká průrva dolů k řece Restonica. Jedeme celou soutěskou až na konečné odstavné parkoviště – parkovné 5 euro. Parkoviště je nyní asi o 1 kilometr blíž, protože se zde urval svah a strhnul most. My jdeme podél řeky směrem k původnímu parkovišti po levé straně. Cesta je kamenitá. Od parkoviště pak stoupáme k jezeru Lac de Melo ve výšce 1711m. Nahoru stoupáme levou stezkou – cesta nahoru bez dětí trvá zhruba hodinu – tato část cesty je pro malé děti příhodnější. Jezero je úžasné a my opět neodolali a smočili se. Dá se odtud ještě pokračovat k jezeru Lac de Capitello, ale my si to nechali na jindy Cestu dolů zkoušíme tu druhou pravou alternativu – je vzdušnější – 3 žebříky a řetězy. Mezi dvěma parkovišti – tím původním a nynějším jdeme tentokrát po silnici a sestupujeme do kamenného koryta řeky a opět se osvěžujeme – někdo celý, někdo jen tak symbolicky
CORTE – horské universitní městečko. Velmi zajímavé na pohled – oprýskané domy vedle těch nově omítnutých a spíše domácí obyvatelstvo než turisté. Procházíme pevností a scházíme na hlavní náměstí – je malinké se sochou národního hrdiny Pasquala Paoliho. Odtud vede hlavní ulice, která je plná restaurací a obchůdků.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Evropa
Půjčovna autPříspěvky z okolí Nádherná a divoká Korsika
