Máchův kraj aneb dovolená v Podralsku

PODRALSKO 2008

Přátelé turistiky, právě jsem se vrátil z hradu .... Bezděz a Houska v krásném kraji Okolo máchova jezera, které je ale ve skutečnosti velký rybník a název „Máchovo jezero" je podle básníka K.H.Máchy, který si tento kraj oblíbil a při toulkách zdejší přírodou psal krásné básně : „ Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj." A těch borových lesů je tu opravdu hodně. Podralsko se kraji říká podle výrazného kopce RALSKO se zříceninou stejnojmenného hradu, která dominuje okolí stejně jako Malý a Velký Bezděz.

„Naše" chalupa, kterou jsem našel přes internet, nebyla sice, jak jsem si původně myslel, ve Starých Splavech , nýbrž o 10 km dál od jezera v obci Chlum. Byla to však chaloupka příjemná, na klidném místě - vlastně kopečku, poměrně dobře vybavená a hlavně za dobrý peníz. Ubytování nás vyšlo na nějakých 170 Kč na osobu a den. Každý jsme měli svoji komůrku. V přízemí chalupy byly dobře vybavená kuchyně (varná deska, konvice, lednice, veškeré nádobí) a obývací pokoj s krbem, který jsme ocenili zejména v chladnějších dnech. Kola jsme měli ve stodole - dílně, nebo jak bych tuto víceúčelovou místnost nazval. Auta jsme parkovali vedle chalupy. Za chalupou byla v prudkém svahu obrovská, zcela nevyužitelná zahrada s ovocnými stromy. Chaloupku jsme obývali pouze ráno do půl desáté a večer po šesté, protože jsme každý den vyráželi na celodenní výlety. Vždy při odchodu a při návratu nás přes plot hlasitým štěkotem vyprovázel nebo vítal statný vlčák souseda- Róma.

DEN 1. SOBOTA 12.7.2008

V 11,30 jsme po klidném přesunu z Prostějova přes Prahu dorazili na místo - do obce Chlum č.p. 34. Majitelé nám předali chalupu s veškerým vybavením a náležitě nás poučili co a jak. Když jsme se zabydleli a snědli skvělý gulášek, vyrazili jsme na „menší", seznamovací procházku do Starých Splavů. Hned u chalupy začínala žlutá turistická trasa, která nás dovedla na zelenou a po ní jsme ve skalách a borůvčím dorazili až do Splavů. Památná Petrova věta „ ta turistika by se mi mohla líbit" byla brzy asi po 7 km chůze zapomenuta a zbytek cesty probíhal v duchu němých výčitek , jako že jsem blázen a že jsem je odrovnal na celou dovolenou, protože jsme nakonec ušli asi 13 km. Nutno říci, že kouzelnými roklemi plnými vápencových skalních útvarů, kterým někteří nevěnovali zaslouženou pozornost. Je pravdou, že Braniborská jeskyně byla spíše skalním převisem. Petr dnes chodí běžně 20 km denně a je nadšený turista. A začalo to právě 12.7.2008

DEN 2. NEDĚLE 13.7.2008

Od božího rána s přestávkami prší, čteme si, luštíme křížovky, Sudoku, hrajeme Kris-kros a karty a kolem 11 hod se převlékám do cyklistického, abych vyprovokoval nějakou činnost. Dochází k válečné poradě, po které vyjíždíme autem do Jestřebí na zříceninu hradu, do Doks a na Bezděz. Neprší. V Doksech necháváme auto na velkém parkovišti a jdeme do centra. Na náměstí zrovna zavřeli Info centrum, a tak se jen fotíme u morového sloupu a Památníku K.H.Máchy. Na náměstí se rozdělujeme. Tři vyrážíme po Mánesové stezce na Bezděz (8 km) pěšky a zbytek tam odjíždí po návštěvě Máchova památníku autem. Stezka je velmi pěkná, jemný písek máte za chvíli všude, kolem borůvčí a ony borové lesy. Ve finále, kdy už stoupáme na Malý a pak Velký Bezděz s hradem, začíná poměrně dost pršet a foukat. Leč touha dobýt hrad byla silnější a tak ve větru, dešti a mlze se škrábeme asi 1,5 km strmě po kamenech až k hlavní bráně. Začíná poslední prohlídka s průvodcem, které jsme se kvůli počasí nezúčastnili, jen jsme si nechali dát razítka do turistických knížek a koupili pohledy. Při cestě zpět jsem se vracel pro zapomenuté trekové hole a ve finále jsem při sestupu spadl a narazil si zadek a ruku. Dole v obci Bezděz nás naštěstí zcela promočené čekala druhá skupina s autíčkem, které nás během čtvrt hodinky dopravilo zpět do Chlumu.

DEN 3.PONDĚLÍ 14.7.2008

V 10.00 vyrážíme na první cyklistický výlet „Okolo Máchova jezera". Trasa Chlum-Vrchovany-Doksy- pláž Borný -parkoviště - Staré Splavy hráz jezera-kolem obory- Provodín- Karasy-Zahrádky-sv.Barbora-Novozámecká průrva-Šváby-Popelov-Pavlovice-Chlum byla středně náročná a dlouhá 56 km. Počasí okolo 20 o C, pod mrakem, ale nepršelo. V Doksech zastávka vInfo centru - pohledy a razítka do TK. Vyrážíme směr Hradčany, ale odbočujeme na Staré Splavy a po krásné asfaltce a kousek po zpevněné přijíždíme až k bráně kempu Borný a na liduprázdnou pláž „Mácháče". Voda je čistá a poměrně teplá, ale vzhledem k počasí se nekoupeme. Po jezeře brázdí lodní Doprava a uprostřed je vidět ostrůvek Myšlín, ve vodě ani noha. Pokračujeme k parkovišti s lunaparkem a kolem stánků a restaurací na výběžek pod Šroubeným, kde pořizujeme krásné fotečky. Vracíme se zpět a dáváme si kafíčko, polívku a Langoše v občerstvení u parkoviště. Pak sjíždíme do Starých Splavů k hrázi a vpusti rybníka. Krásnou písečnou turistickou stezkou si zkracujeme cestu k oplocení obory a po zpevněné asfaltové cestě se dostáváme k prvním domečkům Provodína, kde kamarád vyměňuje píchlou duši. V Provodíně u nádraží se občerstvujeme v motorkářské hospůdce pivem PARDÁL. Kolem pískovny se vydáváme směr Zahrádky. Po špatné radě domorodce trošku bloudíme a zajíždíme do areálu nějaké soukromé firmy, kudy dál cesta nevede a tak se vracíme na rozcestí a tentokrát již správně točíme kolečkama k Novozámeckému rybníku - ptačí rezervaci Karasy, kde hnízdí i chráněný orel mořský a symbol Podralska Jeřáb popelavý. V obci Zahrádky koukneme na zámeček, který v roce 2003 částečně vyhořel a je vypsána veřejná sbírka na jeho obnovu. Vyrážíme ke kapli Sv.Barbory s doškovou střechou a po radě místních obyvatel se vracíme k úchvatné Průrvě do Novozámeckého rybníka. Odtud pak nás čeká návrat do Chlumu na základnu. Ten si zpestřujeme průjezdem přes osadu Popelov, kterou jsem označil jako malé Hřensko, podle chaloupek zapasovaných pod obrovské skály. Jedna chaloupka byla obzvláště malebná. Zde ještě jednou bloudíme. Naše mapa není zcela podrobná a tak na křižovatce za Popelovem místo vlevo odbočujeme vpravo a zcela zbytečně šlapeme táhlý kopec do obce Pavlovice, kde si prohlédneme, ač neradi, kostel. Na radu místního mladíka se spouštíme zpět, abychom zjistili, že pokud bychom odbočili vlevo tak jsme po 400 m dojeli k nám již známému místu Podolec u vjezdu do lomu Chlum. Odtud je to na chalupu 5 km. Závěrečné prudké stoupání k chalupě jde většina z nás již pěšky.

DEN 4. ÚTERÝ 15.7.2008

V 9.30 vyrážíme na druhou cyklotrasu do epicentra Podralska-bývalého vojenského prostoru. Trasu Chlum- Jestřebí -Provodín-Brennský mlýn absolvujeme ve čtyřech, jedna dvojice nás dojíždí na Brennském mlýně s koly v autě a odtud již vyrážíme v plném počtu kolem řeky Ploučnice do Hradčan. Po trase pořizujeme nádherné fotečky na louce plné květin. Za necelou hodinku jsme v Hradčanech u rybníka, kde nás překvapí velmi pěkné Info centrum, pan vedoucí nás posílá na cyklostezku přes letiště, po nové lesácké asfaltce do Mimoně. Na letišti obdivujeme ÚLY (úkryty letadel ) a vyhlídku na kopec Ralsko. Trošku závodíme, neboť dlouhá betonová pojížděcí dráha k tomu přímo svádí. Za letištěm narážíme na jednotku státní policie, která se připravuje do nějaké akce, Manželka se drze ptá na cestu. Asi vpolovině cesty do Mimoně kamarád opět píchl přední kolo a tak vyměňuje duši a jeho žena nachází kapitální hřiby Kováře. Do Mimoně jsme dojeli na druhý pokus, ten první skončil v obci Ploužnice. Dva kilometry po hlavní silnici plné kamionů nás opět přesvědčil, že těmto úsekům je nutné se za každou cenu vyhnout. Mimoň nás zklamala, tur.info centrum ubohé, náměstí hrozné, pouze díry do skály hned pod kostelem jsou zajímavé, jedná se o bývalé pivovarské sklepy. Snad jen občerstvení v hotelu Beseda (polívky,palačinky) nás uspokojilo před dalším přesunem zámeckou alejí k Juliině vyhlídce pod vrcholem Ralsko. Nakonec jsme až k ní nejeli, protože je přístupná pouze pro pěší a navíc se pod kopcem nešťastně (né vážně) zranila kamarádka, které při přehazování na štěrku podjelo zadní kolo a nepříjemně se podřela na lokti, trošku na lýtku a narazila si palec na pravé ruce, který ji dosti ztěžoval řazení. Po ošetření však pokračovala s námi dál do Novin pod Ralskem k průrvě Ploučnice. Zde jsme si prohlédli tuto krásnou pozoruhodnost vytvořenou lidskou rukou ve skalním masívu. Posilnění nanuky jsme zahájili návrat na základnu Chlum. Projeli jsme přes Velký Grunov (v předzahrádce jednoho domu byla replika hradu Bouzov) a Kamenici do Zákup. Státní zámek je úchvatný co do velikosti a je ve skvělém technickém stavu. V zámeckém příkopu jsme pozdravili medvěda hnědého a v pokladně sličnou paní pokladní, která nás přemlouvala k prohlídce. Nakonec nás všechny uspokojila .... razítkem do TK. Na Zákupském náměstí ozdobeném krásným morovým sloupem a radnicí jsme si dali pivo Březňák. Za pár minut jsme se pak u Brennského mlýna rozloučili s trojicí, která si naložila kola do auta a odjela na chalupu. Né tak my. Zbytek trasy Provodín-Jestřebí-Chlum jsme zvládli ve svižném tempu za necelou hodinku. Tak že jsme dorazili na chalupu jen 30 minut po motoristech. Docela unaveni z ujetých 83 respektive 63 km jsme po večeři postupně usnuli jako špalky. Bylo jasné, že středa bude dnem odpočinku.

DEN 5. STŘEDA 16.7.2008

Den odpočinku jak pro koho. Mě a moji ženu odvezl ochotný kamarád v osm ráno autem KIA do Hradčan, protože jsme si vymysleli pěší trasu Hradčany-Máchovo jezero-Staré Splavy-Starý Bernštejn-Vrchovany-Chlum (25 km). A nelitovali jsme. První krásný zážitek jsme měli na Hradčanské vyhlídce, výhled byl, i přes ranní opar, daleký a předznamenal, že nás čeká krásný den. Do Starých Splavů to bylo úžasných 10 km po modré turistické, kdy se ráz krajiny neustále měnil a voňavé borové lesy střídaly statné dubiny s impozantními skálami nebo hluboké stinné rokle či bělavé březové háje, škoda, že nerostly houby. Za celé 2 hod. jsme potkali jen 4 turisty v protisměru. V 11 hodin už jsme byli u Máchova Jezera a během 20 minut jsme se vydrápali na vyhlídkovou skálu Šroubený a kochali se pohledem na jezero a Staré Splavy. Po obědovém lepeňáku na vyhlídce jsme se snesli dolů jako ti orli a ve Splavech ukořistili razítko v IC a dali si kafe a nedobré řezané pivo Březňák . Po druhé hodině jsme se vydali po žluté Sedláckou roklí na vrchol Šedina s vyhlídkou na Chlum a Starý Bernštejn a znovu dolů a nahoru na zříceninu Bernštejna nad Vrchovany. Zřícenina byla uzavřená (prohlídku je možno domluvit si předem s majitelem což se dozvíte až na samotné zřícenině ) a tak jsme si ji vyfotili a rozhlédli se z vyhlídky na Bezděz a nejkratší cestou vyrazili na chalupu do Chlumu - poslední 4 km. Tam jsme dorazili o půl šesté docela utrmáceni, ale šťastní a spokojení..... s 26 km v nohách.

Zbytek výpravy vyrazil na hrad Bezděz. Počasí bylo ideální a tak děvčata a dva stateční artrotici vylezli strmou stezkou kolem hradeb až na hrad Bezděz na vrcholu kopce Velký Bezděz. Po uhrazení vstupného 50 kč/osobu absolvovali prohlídku upravené zříceniny a zejména vyhlídku z velké věže. Dohledy byly až na Ještěd a Říp. Razítka do TK a společné fotečky a hybaj dolů k autu. Následovala návštěva přístavu v Doksech, kde se na pokladně lodní dopravy podařilo získat super razítko, které ani já nemám. Pózování u lodí v přístavu a kolem 16 hod návrat na chalupu do Chlumu. Rovněž spokojeni a plni zážitků a navíc celí natěšení na další den a tudíž cyklotrasu na Hrad Housku.

DEN 6. ČTVRTEK 17.7.2008

O půl desáté vyrážíme směr zámek Houska. Nejdříve na Vrchovany-Horky (slepičí a kozí farma - holky se fotí s kámoškama) - Korce - zkratkou přes les do Tachova -Bořejov (špatně odbočujeme a vracíme se 1 km - já jsem píchl přední)- ostatní nás čekají na cyklistické stanici v Blatci (občerstvujeme se pivem, kávou a polévkou) - odtud dolů k Restauraci Pod hradem a pak prudce vzhůru asi 2 km až k Housce. Toto stoupání prověřilo 100% fyzičku všech vrchařů. Na Housce spousta lidí, začíná totiž prohlídka, kupujeme pohledy a dostáváme razítka do TK. Fotíme se za 30 kč s velkým ptákem-papouškem Klio. Pak se prudkým sjezdem mezi auty a návštěvníky spouštíme zpět k Restauraci Pod hradem, kde někteří na poslední chvíli používají WC. Při sjezdu jsem se málem zabil, neboť nějaká super blondýna za volantem favorita zastavila v prudkém klesání za zatáčkou na mokré cestě a ptala se protijedoucího řidiče na cestu. Skulinku jsem našel na pravé krajnici, kam se mi podařilo to namířit řízeným smykem, jsem prostě borec. Zde studujeme mapu a nakonec vyrážíme směr Tubož - Blatečky- do Dubé. V Tuboži fotím krásný rybníček , jeskyňky, průrvu a mlýn. Začíná pršet a jdeme do pláštěnek a pokračujeme na Dubé. V Dubé ještě stále prší a tak jen v TIC otiskujeme razítko se znakem obce a po průzkumu zajíždíme kvůli kamarádce, která pracuje ve sladovnách, k bývalé sušárně chmelu. Přestalo pršet. Na hlavní křižovatce u kostela se musím zeptat na cestu na Drchlavu, po špatných zkušenostech s Rómy u sušárny se ptám starší dámy v kiosku u autobusového nádraží. Do Drchlavy dorážíme za 30 minut a když se vyškrábeme prudkým kopcem ke kostelu, máme před sebou už jen 3 km sjezdu do Chlumu . Nakonec jsme ujeli jen 48 km, ale vpoměrně hodně členitém terénu a za chladného počasí.

DEN 7. PÁTEK 18.7. 2008

Před desátou už sedíme v sedlech a šlapeme do prvního kopečku nad Chlumem směrem na Drchlavu, kde už zedníci a restaurátoři opravují kolikátý den kapličku na místním hřbitově. Pak by se měli pustit do zpustlého kostela. Za Drchlavou odbočujeme vpravo a pak hned vlevo na Lhotu. Za obcí začíná cykloturistický okruh „Husí cesta" , kterou se vydáváme směrem na Skalky. Krásná lesní zpevněná cesta lemovaná borůvčím a skálami nás vede kolem Martinských stěn s výhledy do hlubokého údolí, až ke skále zvané Husa. Na odbočce k tomuto skalnímu výtvoru narážíme na místo, kde skonal Jára Cimrman. A na Cimrmanův léčivý pramen. K Huse je to 200 m pro kola nevhodným terénem a pak kolmo na skály, kde po krátkém pátrání přicházíme až ke skále ve tvaru Husy se skloněnou hlavou. Vyhlídka odtud není. Je zde však ještě mnoho dalších zajímavých skalních tvarů : trůn, umyvadlo, dvě sopky apod. Děvčata fotím u vyvrácené borovice a všude možně, jsou trošku v extázi z těch kamenných útvarů. Slézáme ke kolům, které hlídal Petr a vracíme se na rozchodník. Pokračujeme po stále krásné lesní cestě až do osady Skalky. Odtud pak po silnici na obec Blíževedly, kde se rozdělujeme. Já sjíždím ke zřícenině Hřídelík a ostatní pokračují přes Stranné (krásný dvorec) - na Litice a čekají mne v penzionu Ráj (mezi Liticemi a Holany). Hřídelík je zcela zpustlá a nepatrná zřícenina, která mě vůbec nenadchla a nikomu neradím k ní zajíždět (neupravený terén). Je to v podstatě jeden větší kus kamene ve tvaru hřídele, spadený jakoby z kopce dolů. Cestou do Ráje jsem si za to vyfotil pěknou zříceninu Ronov na kopci stejného jména za obcí Blíževedly vlevo. V Ráji jsme se občerstvili pivkem, kafíčkem, kolou a smažákem či brokolicí (s a bez brambor). Turistické razítko v Ráji neměli, hlavně, že jsme se jako v ráji cítili. Konečně jsme dorazili do Holan - hlavnímu cíli dnešní výpravy. Kolem místního rybníka po červené jsme dojeli ke kempu a kousek za ním pak ke zřícenině hrádku Vítkovec. Jednalo se v podstatě o zbytek jedné zdi uprostřed lesíka plného lidských výkalů (blízký kemp). Krátká foto zastávka a razítko do TK (moje vyrobené z brambory) a zpět do centra obce odkud vyrážíme po zelené ke zřícenině skalní tvrze Jiljov. Trosky byly o něco větší než Vítkovec, dalo se i po schodech vytesaných do skály vylézt na vyhlídku, místo však bylo ponuré a plné komárů, kteří se na nás vrhli jako by snad týden krev nepili. Navíc mě došla baterka ve foťáku a než jsem si ji vyměnil, poštípalo mě jich snad 50. Z Holan jsme si to již namířili rovnou na Chlum. U odbočky na Sušice nás chytl pořádný déšť a tak jsme v pláštěnkách dojeli k autobusové zastávce, kde jsme asi 15 minut čekali než přestane pršet. Přes obce Loubí a Dolní a Horní Heřmánky jsme pak dojeli do Dřevčic a odtud přes Drchlavu do Chlumu. Trasa měla shodou okolností také 48 km a byla velmi pěkná a plná zajímavých míst. Na chalupě jsem pak ještě všem orazil bramborové razítko zříceniny Jiljov.

DEN 8. SOBOTA 19.7.2008

Den návratu domů. Jak už to bývá vše pěkné jednou končí. I naše dovolenka se nachýlila k závěru a vše směřovalo k předání chalupy a cestě domů do Prostějova. Paní majitelka přijela přesně na jedenáctou, jak jsme byli domluveni, vrátila nám kauci 1000 kč a nad rozbitou štamprličkou mávla jen rukou. Odpadky jsme mohli nechat na místě a tak nám již nic nebránilo vyrazit k domovu.

Naše krásná dovolená v Podolsku a Okolo máchova jezera skončila. Najeli jsme 280 km na kolech, ušli 48 km pěšky a ujeli okolo 1000 km autem. Zdolali jsme 2 hrady : Bezděz a Housku, 3 zámky : Zahrádky, Zákupy a Doksy, 7 zřícenin : Jestřebí, Ralsko, Starý Bernštejn, Jiljov, Vítkovec, Hřídelík, Ronov. A spoustu dalších pozoruhodných míst, za zmínku stojí : bývalé letiště v Hradčanech, Průrva Ploučnice a Novozámecká průrva, Vúbčařská rokle, Popelov, Karasy, pivovarské sklepy v Mimoni, slepičí farma Horky, Martinské stěny, vyhlídka Šroubený a Šedina, památník K.H.Máchy a hospoda v Chlumu.

Vzávěru nelze více než popřát stejný zdar všem dalším akcím klubu Přátel přiměřeného pohybu.