Jižní Alpy - Ve stínu La Meije - Francie 2008 - 6. část

6. trek: výstup do 2535 m ve stínu La Meije, délka treku: 32 km, obtížnost: střední až těžká.

Cíl: příroda Francie ( Hory především )

Na jak dlouho: 3 týdny v červenci

Průvodce: Walking in France (Lonely Planet) - mapy, popisy jednotlivých treků kilometr po kilometru, ceny kempů i internetových kaváren, varování, doporučení, tipy, flora + fauna Francie, to vše v jedné knize k nezaplacení. Kniha jen v Aj, je pravda, že popisy cest psány občas květnatě až poeticky, před každým trekem (tzn. ve stanu u baterky cca 5 minut před odpadnutím) nutná příprava včetně překladu - při zanedbání tohoto nemilé komplikace na cestě pravidlem.

Kdo: Kateřina a Daniel Langovi

Jak: přesuny autem, spaní ve stanu + 1x hostel, jídlo instant na vařiči, občas čerstvé bagety a sýry a ovoce, nízkonákladově ovšem

Plány: za 3 týdny se vydatně vychodit a provětrat na turistických trasách mezi co nejméně lidmi

Rozpočet: cca 30 000/2 osoby/3 týdny, daří se nám držet se stanoveného nízkého rozpočtu, kempy ( 2 lidi+stan+auto ) zatím stály od 7,50 do 14 Euro

Komplikace:

Museli jsme se vzdát základního tábora v horském městě Bourg d’Oisans, posunout se až téměř k městečku Besse, kde původně měla začít až druhá třetina treku, jelikož jsme byli obsazeni fanoušky Tour de France sveřepě stanujícími naprosto všude – jakýkoli kousek travnaté plochy byl osazen stanem či stany, včetně kruhových objezdů. Tímto jsme byli nuceni zkrátit původně třídenní trek (55 km) na dva dny.

Popis treku:

Po počátečním neúspěchu v Bourg d’Oisans, vystrašení, že budeme muset stanovat kdesi v lesích, jsme našli místo v kempu u městečka Maronne, které rovněž žilo blížící se Tour de France, ale přeci jen o poznání méně, co do kvantity, takže jsme zde strávili jednu studenou noc a druhý den jsme vyrazili ze základny, jíž se stalo už zmíněné Besse a mířili několikakilometrovým serpentinovitým stoupáním k rozlehlému místu Plateau de Paris ve výšce přes 2000 metrů.

Odtud rozlehlou planinou, obleženou ovcemi a špičatými zasněženými vrcholy, jsme se dostali na místo zvané Col du Souchet (2365m), což byl jakýsi travnatý pahorek nad Plateau de Paris s rozcestníkem neúprosně upozorňujícím svou štíhlostí na gigantické rozměry La Meije (3982m)- nejvyšší to horu Jižních Alp.

Dále cesta pokračovala vyloženě ve stínu giganta, k čemuž příležitostně přizvukovala stáda roztodivných krav a dokreslovala tak alpskou atmosféru z pohledů.

Jakmile jsme se vyrovnali se závěrečným sestupem do městečka Le Chazelet, kde jsme se ubytovali v levném hostelu, tak jsme si na závěr prvního dne vyšlápli, už bez věcí, odlehčení a čerstvě občerstvení, k městu La Grave za občasného doprovodu místních horských psů, sice volně pobíhajících a vypadajících docela divoce, ale nikoli agresivních.

Po příjemné noci-v posteli zhruba po dvou týdnech- jsme se brzy ráno, před tím než se štvavé slunce rozlilo přes celý horizont, vydali na cestu zpět k Besse.

Lehce nás překvapila stáda krav, která se tentokrát přesunula k stezkám určeným pro turisty a ostražitě se vyrovnávala s naší přítomností ostentativní nechutí k pohybu (což nám živě připomnělo chování krav v Centrálním masivu).

Cestou jsme se ještě na pár chvil rozhodli vymanit ze stínu la Meije, sešli ze stezky a vydali se na vrchol, jehož název se nám nepodařilo zjistit, ale který se stal jednoznačným výškovým vítězem naší cesty (2535). Hejna čerstvě probuzených ptáků poletovala několik metrů pod námi a nám se naskytnul skvělý výhled do - z části travou zarostlých a z části zasněžených - masivů Alp, zcela bez lidí a mraků zabraňujících ve výhledu.

Dále jsme už v podstatě jen klesali až k Besse, kde na nás čekalo auto a příslib Severních Alp a Velkým Bílým.

Resumé:

Tento trek soupeří, co se týče rozmanitosti nevšedních vjemů, s trekem v Pyrenejích o první místo. Co se týče značení tak to byl francouzský standard, tzn. o něco horší kvalita a četnost než u nás. Z místních městeček (s minimem turistů) bylo cítit, že jsou místní podnikavci zaměření zejména na zimu a s ní spojenými houfy lyžařů, takže pokud člověk hledá klid v horách, jež působí panensky čistě, tak plně doporučujeme oblasti kolem La Meije navštívit v létě.