Jarní výlet do obce Žlutava

Ve vzduchu voní jaro, znamenající sluníčko, teplé počasí, zelenající se trávu s prvními Jarními květinami a rozkvétajícími stromy. Jarní příroda se předvádí, je 2. polovina dubna - to znamená, že je pravé aprílové počasí. Přesto nás to táhne ven, a tak se jednu slunečnou neděli vydáváme na půldenní výlet do nedalekého okolí na procházku obcemi Žlutavou a Novou Dědinou.

Ráno jedeme spojem ze zastávky MHD před domem do Otrokovic, kde u pošty přestupujeme na další spoj ke Společenskému domu v místní části Otrokovic - Baťov. Vystoupíme a pokračujeme od něho pěšky po žluté značce směrem k pěší lávce pčes řeku Moravu. Přejdeme po ní a kousek od jejího druhého konce vidíme na louce cvičiště psů. Postávají zde nádherní psí krasavci se svými pány. Tady se mi Franta, který šel pár metrů přede mnou, někde zdržel - později jsem se dozvěděla, že ho zaujala nějaká cedule s mapou. Jak jsem byla zaujata focením nějakého nádherného psa, ani jsem si nevšimla, že jdu sama.

Přicházím ke značení pod lesem a rozhlížím se. Pánové od psích krasavců se hned vyptávali, jestli něco nepotřebuji a jestli někoho hledám. Já na to, že se mi ztratil manžel, takže jsme se všichni zasmáli a jejich zájem ustal. Ohlédnu se, a v tom vidím klidným krokem kráčejícího Frantu, jak se blíží k nám. Protože v sobotu pršelo a cesta po značce lesem by byla mokrá, zvolili jsme pokračovat po lesní silničce, která se o kousek dál stáčela do lesa a vedla až na kopec k žlutavskému fotbalovému hřišti. Vystoupali jsme po ní nádherně zelenajícím se lesem a na lavičce v tribuně u hřiště jsme posvačili a odpočívali.

Potom pokračujeme stejnou asfaltkou po žluté do centra obce. Lesní silničky jsou využívány i jako cyklostezky, vedou až do sousední Nové Dědiny, proto není divu, že tudy projíždí i několik cykloturistů. Obec Žlutava se nachází na sz okraji bývalého zlínského okresu v podhůří Chřibů nad městem Otrokovice. V této podhorské obci, založené v 17. století žije 1000 obyvatel. Na zalesněných stráních přírodního parku Chřiby stojí spousta chatových osad, obec má částečně rekreační charakter. Významné archeologické naleziště se nachází východně od obce - byly zde objeveny nálezy z doby starší doby kamenné, např. mince ze slovanského hrobu.

Prohlédli jsme si dominantu, zdobící obec, kterou je kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1939. Přes Žlutavu vás provede žlutá turistická značka, kterou se dostanete ke krásné oblasti malebných Chřibů. Přes zdejší les se silničkou dostanete až do Nové Dědiny založené 1656 hrabětem Janem Rottalem. Okolí obce připomíná malebnou valašskou krajinu, je oblíbeným mástem chatařů. Obec Žlutavu zdobí i památné stromy, např. lípa u Kapličky před domem č. 250. Zaujal nás i vedle stojící dům ozdoben vyřezávanými výtvory s velikonočními motivy a před domem stojící zajímavý rozdělovník ukazující směr cesty např. do hospody, do nebíčka, do peklíčka, atd. Stáli jsme zde a s obdivem si prohlíželi zdejší lidovou tvořivost paní tohoto domu. Náhle se za námi ozve - líbí se vám to? Oba jsme nadšeně souhlasili a potěšená paní nás pozvala na prohlídku svého dvorku, stejně krásně nazdobeného, který jsme si mohli i vyfotit. (Významnými společenskými akcemi v obci, které můžete navštívit jsou např. Masopust se zábavou, Velikonoční babinec, Slet čarodějnic, pouť s pouťovou zábavou, atd. Rok 2012 proslavil obec Žlutavu tím, že vyhrála soutěž Vesnice roku ve Zlínském kraji, a tak postoupila do republikového kola). Horské pásmo Chřiby, ve kterém se Žlutava nachází se táhne od JZ k SV, má délku 35 km. Zalesněnou částí Chřibů vede spousta turistických značek s cyklostezkami vedoucími do všech zajímavých míst.

Dále jsme pokračovali kolem pastvin s nádernými końmi a výhledy na Novou Dědinu po pravé straně a po levé jsme obdivovali oslíky za plotem zdejšího Ranče. Dál jdeme silnicí až ke vchodu do areálu velké farmy s hospodářskými zvířaty, ve které najdete i možnost ubytování, stravovaní a ustájení koní. Ranč Žlutava se zabývá ekologickým zemědělstvím, výcvikem koní. Ve vesnické hospůdce, která je součástí farmy si dáváme kávu a točenou sodovku, před dalším úsekem cesty. Po krátké přestávce pokračujeme kolem nádherných pastvin s końmi a dalekými výhledy do KRAJINY opět asfaltkou ke zdejšímu kamenolomu. Zde odbočujeme vpravo a přicházíme lesní cestou do lesa k rozdělovníku. Opět odbočíme vpravo, cesta kolem lesa nás vede až do obce Nové Dědiny. Už nás trochu tlačí čas, a tak už rychleji procházíme tuto obec. Na konci cesty lesem potkáváme vůz s końmi, manželé na něm sedící nám říkají, že by nás svezli, ale bohužel jedou opačným směrem do kopce, ze kterého my scházíme silnicí dolů ke Kvasicím.

Výhledy do daleké okolní KRAJINY se žlutě zářící řepkou na polích nad Kvasicemi jsou nádherné. Celou cestu nás doprovázel divný nedefinovatelný druh hmyzu, který se lepil na nás i naše foťáky. Přicházíme na autobusovou zastávku ve Kvasicích a zjišťujeme, že náš spoj do Zlína před pěti minutami odjel. Franta dostává menší hysterický záchvat, neboť další a poslední spoj odtud nám jede až za tři hodiny. Tak mi nezbývá, než zachovat klidnou hlavu, po menší výměně názorů mě rozpalující se sluníčko pomohlo k tomu, že mi hlavou bleskl nápad, že jedinnou možností je autobus z jiného směru, protože stop oba vyloučíme. Franta se uklidňuje cigaretou a řízkem, který jsme měli sebou na svačinu. Výsílám ho na zastávku zjistit jiné možnosti autobusů. Napučený Franta ještě něco brblá, ale jde, a když se vrací, už trochu ožil, plánuje další způsob cesty. Ptá se, jestli dokážeme za půl hodiny dojít do Tlumačova, je to naše záchrana. A tak rychle vstáváme a jdeme přes kvasický park k hlavní silnici. Sluníčko připaluje a my směřujeme k Tlumačovu, kde dorazíme, jak se říká za pět minut dvanáct. Po 15 km túře po asfaltce už naše únava začíná být znát, ale jsme zachráněni. Autobus v Tlumačově vidíme přijíždět, takže ho dobíháme, ale stihneme. A tak štastni usedáme na sedadla, teď už víme, že se přece jen dostaneme domů do 16 hodin, další den totiž vstáváme do práce v 4.30, a tak si stihneme i odpočinout.

Žlutava je obec plná překvapujících zážitků a stojí za návštěvu.