Hrad Bouzov

Založen na počátku 14. století, Búz z Búzova byl v letech 1317 - 1339 prvním známým držitelem hradu. Od poloviny 14. stol. jej drželi páni z Vildenberka, kteří v roce 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi. Ten je pak v roce 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu.

V rukou pánů z Kunštátu zůstal Hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472 - 1696 byl v majetku mnoha různých českých a moravských rodů. Pak celé panství kupuje Řád německých rytířů.

Majetkem Řádu zůstal hrad až do 1. 10. 1939, kdy byl konfiskován jako majetek spolku - nebyl uznán jako církevní majetek. Spolu s dalším řádovým majetkem byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně (SS Wirtschafts-Verwaltungshauptmt), hrad byl svěřen tzv. Společnosti pro podporu a péči o německé Kulturní památky (Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmäler) se sídlem v Berlíně.

Po válce byl konfiskován dle dekretu prezidenta č. 12/1945 a č. 5/1945 a č. 108/48 Sb. a podle zákona č. 135/46 Sb.

Instituce odpovědné za správu hradu od roku 1945

1945 - Národní správa
1946 - Národní majetkový fond
1947 - Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku v Praze - oblastní inspektorát v Loučné nad Desnou
1953 - Státní památková správa
1959 - Vlastivědné muzeum v Olomouci
- postupně pod názvem (Krajské vlastivědné středisko - 1959, Vlastivědný ústav v Olomouci - 1960, Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci - 1979, Vlastivědné muzeum v Olomouci - 1990)
2000 - Správa státních hradů, zámků a zahrad severní Moravy
- (rozhodnutí ze dne 22. 12. 1999, MK ČR, č.j. 16.143/1999, ke dni 1. 1. 2000)
Správa státních hradů Bouzov a Šternberk
- (rozhodnutí ministra kultury ČR č. 52/1993 ve znění …, ke dni 1. 7. 2000)
2003 - Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště - správa státních hradů Bouzov a Šternberk
- (rozhodnutí o splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací zřízených MK na úseku státní památkové péče v Národní památkový ústav ke dni 1. 1. 2003)
2004 - Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci
- (opatření GŘ NPÚ, č.j. 8017/2003, ze dne 5. 12. 2003, ke dni 1. 1. 2004)

Popis

Dnešní podobu získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895 - 1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků a představ arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků.

Hrad je plně zařízen a vybaven. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského (pozn.: konfiskováno Čsl. státem roku 1918), částečně ze sbírek Německého řádu. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro objekt.

Nákladná a náročná rekonstrukce byla provedena neobyčejně citlivě z hlediska historické věrohodnosti a slohového souladu. Romantickou přestavbou vznikla dokonalá představa mohutného středověkého sídla, v jehož objektech se prolíná několik uměleckých slohů, zvláště gotika a renesance. Historickou a uměleckou hodnotu umocňuje množství významných starých uměleckých děl. Úprava objektu byla provedena s ohledem na plánované zpřístupnění veřejnosti.

Hodnocení a význam památky

Typické romantické sídlo, působivá dominanta se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, chrliči, tvarem komínů. Všechny budovy nesou znaky četných přestaveb od gotiky až do 19. století, které se je pokusilo sjednotit v romanticky působivý celek.

Nařízením vlády č. 147/1999 Sb. ze dne 16. června 1999 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní Kulturní památky s účinností od 15. 07. 1999 byl Hrad Bouzov prohlášen za národní kulturní památku.

Fotogalerie