Dobrodružství v Bosně a Hercegovině IV.

Buď s Bohem, Sarajevo, město a lásko moje. Ale cíl dneška také není úplně nezajímavý. Mostar, orientální město na Neretvě. Rád bych napsal, že jsme tam putovali vlakem. Ale 2 zpáteční spojení denně nám nedaly příliš šancí. A přitom je ta štreka taková pěkná s nadpozemskými výhledy, ano švýcarské provenience. Také tu stylově ve Federaci Bosny a Hercegoviny mají kantony. Volíme, ne tedy jak v srbštině, pro cestu autobus. Ale i ten s panoramaty obstarává celkem slušnou náhradu za vlak. Kdes uprostřed cesty nám šofér dopřává pausu. Plánovanou asi stěží, ale tady se jízdní řády dodržují se středomořskou přesností.

Mostar, tak hlavně most nás samozřejmě láká. A napišme klidně Most, on si to zaslouží. Kdo by jej, jak se sebevědomě klene nad řekou, neznal? Truchlivé memento krvežíznivých bratrovražedných bojů, spadlý jako celá země do chaosu a konce. Turecký most, kvůli tehdejším muslimským vládcům z Osmanské říše. Smutný Mostar bez dárce svého jména musel vydržet několik let. Stari most ale opět stojí. Řekli byste, že ještě ani nedospěl? A přitom taková starodávná nádhera. Důstojný a moudrý, doufám, již přečká staletí.

Říjen a i tak všude plno. Jakýsi mladík nám snad všemi myslitelnými jazyky nabízí své průvodcovské služby. Ježto však nenavyklí takovému pouličnímu arabskému nahánění, opadá brzy jeho zájem. A v nedaleké restauraci jsme jako opravdoví pašové. Pár postávajících obsluhujících si naráz nohy může uběhat, by nám poskytl potřebné. A hned u Mostu a jeho Neretvy (ne, naopak to tady vážně nejde) se zelenou vodou co smaragdy. Také vytéká z ledovce?

Ne, nejen pěkné a krásné v Mostaru. Stopy války viditelnější než v metropoli-rozbité domy, vyrabovaná stavení, nápisy hlásající smrt, neupravená zakoutí. Miny jistě nejsou daleko. A nepoučeni staví nad Muslimy nahoře kříž.

Nevím, ale ta veliká mešita v centru mně prostě uchvátila. Jakási kombinace tajemných dálav a užasného nočního osvícení.

I Mostar vaří chmelový chléb. Sice neobvyklý nápoj v těchto končinách, přeci jen však nemůžeš neochutnat. Srovnání se Sarajavským snese samozřejmě. A přeci ještě nemáme plán na zítra. Tak to mám nejradši.