Dijon 2010 část 1.

Když vám dítě studuje v zahraničí, tak musíte čas od času zvednout kotvy a jet výchovně působit do ciziny. Já jsem se takto vydala do Dijonu letos v září.

https://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/navstivte-skolu-kde-studoval-eiffel-i-voskovec-lycee-carnot-v-dijonu.html

Cestu tam jsem si rozložila na dvě nestejné části a jízdu autem jsem přerušila v Tachově. Vcelku neútulný hotel na sídlišti (Club se tuším jmenoval), splnil základní požadavek - přespat.

Hned ráno pak jsem nabrala Ostrý kurz západ Evropy - Dijon. Německé dálnice jsou nudné, udržované a jezdí se po nich rychle. Kromě pár zastávek u motorestů vlastně není o čem psát. Jen snad drobnou poznámku, že leckde zdražili WC (v Německu na dálnicích se platí a refundují vám to zpět v poukázce na útratu) z 50 centů na 70 centů.

Hned jak přejedete hranice do Francie, tak poznáte na silnici (dálnici) změnu. Kromě toho, že musíte začít dodržovat předepsanou rychlost (vynalézaví dálniční četníci bývají dobře s radary ukrytí) se také rapidně změní vozový park a začnou vás stavět u mýtných bran, kde se platí a platí:)