Dánsko 2011, 1. den - Cesta do Kodaně a procházka městem

V sobotu 1. října jsem společně s Lukášem, Pavlem a Filipem vyrazil do hlavního města Dánského království, do Kodaně. Ráno nás všechny čekalo velmi brzké vstávání, protože letadlo odlétalo již v 7:05 z Ruzyně. Všichni jsme to ale zvládli bez problémů a po hladkém průběhu odbavení už jsme mohli usednout v letadle. Velkou část cestujících tvořili Arabové, což je patrně důsledek partnerství ČSA a saudských aerolinek Etihad Airways. Za necelou hodinu po startu jsme přeletěli Öresundský most a přistáli na letišti Kastrup v Kodani. Na letišti jsme si zakoupili 24 hodinovou síťovou jízdenku (City Pass) a vyrazili na vlak.

Ubytování jsme měli zajištěno v hotelu poblíž nádraží. Protože pokoj v hotelu byl přístupný až od 16:00, využíváme služeb úschovny na hlavním nádraží a míříme do města. Naše první kroky vedou do infocentra pro mapy a průvodce. Cestou jsme minuli zábavní park Tivoli, ale nezdálo se nám, že by byl otevřený. Po vybrakování infocentra si stanovujeme jako výchozí bod poznávací trasy náměstí před městskou Radnicí. Kromě turistů se na náměstí povalovalo i poměrně velké množství bezdomovců a opilců. Radniční náměstí opouštíme pěší zónou Strøget plnou obchodů, restaurací a barů. V průvodcích bývá často označována jako nejdelší pěší zónou v Evropě. Mé spolucestovatele trochu pohoršovalo velké množství válejících se odpadků, které nasvědčovaly tomu, že páteční noc byla opravdu bujará.

Pokračujeme dále po pěší zóně okolo kostela Sv. Ducha až na náměstí Højbro Plads, kterému dominuje jezdecká socha arcibiskupa a politika Absalona. Pod sochou protéká městský vodní kanál. Je zde také molo, ze kterého vyjíždějí okružní turistické plavby po kodaňských kanálech. Při pohledu do vody jsme zažili mírný šok. Na dně kanálu se povalovalo několik jízdních kol. Kodaň je totiž město plné cyklistů, kteří jezdí doslova všude. Hlavní ulice jsou obsypané odstavenými koly nebo jejich vraky. A městské kanály jsou pro některé ideálním místem, kam pohřbít svůj již nepotřebný bicykl.

Pokračujeme podél kanálu a snažíme se najít stánek s občerstvením. Nakonec od kanálu odbočujeme a přicházíme na největší náměstí ve městě - Kongens Nytorv. Kromě stanice metra se zde nachází budova Národního divadla, uprostřed se rozprostírá velký park s jezdeckou sochou dánského krále Christiana a také námi hledaný stánek s občerstvením. Po svačině přecházíme silnici, míjíme velkou vystavenou kotvu a ocitáme se na jednom z nejznámějších míst v Kodani - v Nyhavnu. To je starý lodní přístav, který dnes slouží jako jedno z nejoblíbenějších míst pro setkávání jak obyvatel Kodaně, tak především turistů. Přístav je lemován kopiemi starých barevných domů (v jednom z nich bydlel i spisovatel Hans Christian Andersen), ve kterých se nacházejí restaurace, kavárny a bary. Prý je zde i jedna z nejlepších cukráren ve městě. Přes kanál vede několik zdvihacích mostů, ale bohužel se nám nepoštěstilo je vidět zvednuté. Na konci přístavu na nábřeží stojí budova nového divadla. Od divadla jdeme po nábřeží (ve vodě opět byla k vidění stará kola) až ke světoznámé soše Malé mořské víly. Ta je téměř neustále v obležení turistů, takže jsme museli několik minut počkat než se uvolnila nejlepší místa pro pořízení fotek.

Cestu zpátky do centra procházíme bývalou pevností Kastellet, jenž je od okolního světa oddělena vodním příkopem. Z pevnosti kličkujeme městskými uličkami až k parku Kongens have. Protože je krásné slunečné sobotní odpoledne, tak park je plný lidí, kteří si sem vyrazili na piknik, za sportem či se jenom zrelaxovat. Park přiléhá k zámku Rosenborg. Po minutách strávených v parku přicházíme k velkému dopravnímu přestupnímu bodu Nørreport. Protože už nás bolí z celodenního chození nohy, vstupujeme do místního metra. To kodaňské bylo zprovozněno v roce 2002 a je plně automatické. To znamená, že soupravy jezdí bez strojvedoucích. Náš plán je zaujmout místa v první řadě, odkud je nerušený výhled na trať. To ovšem znamenalo svést několik malých soubojů s dětmi. Po pár stanicích se však podařilo a místa byla naše.

Po projížďce metrem se vracíme na nádraží, vyzvedáváme si zavazadla a jdeme se ubytovat. Pokoj byl vybaven přesně tak, jak stálo v popisu, akorát vše bylo takové nějaké menší než se zdálo na fotkách. Ale na přespání to bude stačit. Po ubytování míříme na průzkum okolí a do blízké čínské restaurace na večeři. Pak ještě krátká procházka po městě a po ní už jdeme na kutě, protože dnešní den byl opravdu dlouhý.