Bruggy - Benátky severu - BELGIE
Stejně jako v letech předchozích (ještě před nadcházejícím dlouhým zimním časem, kdy upadám do hlubokého medvědího spánku) doslova na poslední chvíli ráda vylétávám na pár dnů vstříc krásám, které nabízí kraj český či země zahraničí.
Nápad vyjet za minutu 12 do podzimem zbarvených atraktivních oblastí Toskánska bohužel nevyšel, proto jsme s parťačkami (na jejich přání) jako alternativu zvolily jednu z nejnavštěvovanějších světových metropolí s mezizastávkou v Belgii.
V odpoledních hodinách jsme dostavníkem CK namířili z Moravy na Prahu a pokračovali přes Frankfurt nad Mohanem a Brusel. Do cíle jsme dorazili následujícího dne brzy ráno.
Romantické Bruggy s příchutí pralinek v mých očích celý slavný Londýn (náš hlavní cíl cesty) jednoznačně zastínily.
Benátky severu (jak bývá prý nejkrásnější město Belgie také nazýváno) jsou protkány sítí kanálů, tvořených řekou Reie. Vodními kanály se lze dostat i do dalších městeček (jako např. Zeebrugge, Gent, Ostende). Bruggy (nizozemsky Brugge) se nachází necelých 100 km od Bruselu a jsou hlavním centrem provincie Západní Flandry. Na 138,4 km² žije 117 000 obyvatel a další téměř 3 000 000 turistů tento skvost ročně navštíví. Bruggy jsou totiž ukázkovým příkladem opevněného středověkého osídlení, které si zachovalo svou historickou strukturu. Nachází se zde velké množství památek. Bruggy jsou taktéž proslavené krajkami, labutěmi a hlavně čokoládovými pralinkami.
Lehce ospalé půvabné městečko nás zcela pohltilo a vrátilo v čase zpět o několik stovek let. I když bylo poměrně dost chladno, brouzdali jsme radostně labyrintem uliček a očima dychtivě hltali krásné stavby z červených cihel, obchůdky, náměstíčka, vodní kanály. Silnicemi projížděly kromě aut kočáry tažené koňmi a mnoho kol. Nasávali jsme vůně, linoucí se z kavárniček, cukráren a čokoládoven… užívali jsme si zdejší příjemnou atmosféru.
Název městu dali dle jedné verze Vikingové. Znamenalo „ přístav… či místo pro přistání". V překladu z vlámštiny zase Bruggy pocházely od slova "most".
Už před 2000 lety zde existovala osada, ale historie města se datuje do 9. stol., kdy byly Bruggy námořním přístavem. Obchodovaly se Skandinávií a Anglií. O dvě století později se staly obchodním centrem celoevropského významu.
Flanderský přístav vzkvétal díky vodnímu kanálu Zwin. Přirozené koryto propojovalo prosperující obchodní středisko s vodami Severního moře. Bruggy se v této oblasti staly jedním ze tří hlavních center provozu dálkového obchodu (hanzy). Sjížděli se sem obchodníci z mnoha významných evropských měst, aby nakupovali a prodávali zboží: anglickou vlnu, vlámské sukno (flanderští tkalci byli nejlepšími na světě), diamanty a další. Zajišťovali tak městu přísun bohatství. Bruggy měly i svoji armádu, která pomohla k vítězství s Francouzi. Rodina Van der Beurse ve městě založila první mezinárodní směnárnu. Název burza (s největší pravděpodobností první na světě) se váže právě k tomuto příjmení. Díky burze (1309) byly Bruggy zaplaveny bankéři z širokého okolí. I když bylo město ekonomicky na výši, byly patrné obrovské majetkové rozdíly mezi různými skupinami obyvatel. Vznikaly konflikty a nepokoje. Probíhala zde povstání.
V období renesance se město proměňovalo také na umělecké centrum. Ve zdejší vlámské škole získala světovou proslulost olejomalba. V Bruggách působili malíři Jan a Hubert van Eyckové, Hans Memling a další.
William Caxton nechal v Bruggách vytisknout první knihu v angličtině.
Koncem 15. stol. se kanál Zwin, který dal městu prosperitu, zanesl bahnem a zamezil přístup k moři. Bruggy tak ztratily možnost provozování námořního obchodu. I když se zde začaly vyrábět krajky, městu skončila zlatá éra, došlo k všeobecnému úpadku a časem se prý snad změnilo na nejchudší město v zemi. Obchodní metropolí se staly nedaleké Antverpy. Úbytek prosperity a financí znamenaly, že se v Bruggách nestavělo, neopravovalo… ale ani nebouralo. Městečko však zároveň nepostihla průmyslová revoluce, nevznikaly zde žádné továrny.
Bruggy usnuly.
Těžké časy měly v pozdějších letech na Bruggy velmi pozitivní dopad.
Mistrovské dílo (symbolika) Georga Rodenbacha s názvem Mrtvé Bruggy přispělo v 19. stol. k ekonomickému oživení města. List Le Figaro, kde byl román Bruges-la-Morte po částech tištěn, přilákal do města mnoho zvědavců, kteří žasli nad zachovalostí středověkých staveb.
V 2. pol. 19. stol. se Bruggy staly jednou z prvních turistických destinací na světě. Nejdříve přitáhly bohaté Francouzy a Brity. Po roce 1965 zažilo starobylé centrum své znovuzrození. Ekonomice pomohl zejména výrazný nárůst počtu turistů. V roce 2000 byly Bruggy zapsány na Seznam kulturního dědictví UNESCO a o dva roky později získaly titul „Evropské hlavní město kultury“.
Přístav Zeebrugge byl postaven v roce 1907. V 1. světové válce jej pro své ponorky využívali Němci. V roce 1970 byl rozšířen a počátkem roku 1980 se stal jedním z nejvýznamnějších moderních evropských přístavů.
Po ranním příjezdu do chladných Brugg jsme nejdříve vyrazili parkem do "městečka ve městě" - Dvora Bekyní (Beginjhof), kde se nacházel kostel, klášterní zahrada a komplex domků s bíle zbarveným průčelím. Vznik Beguine se datuje do roku 1230. Působily tu zbožné ženy (bekyně), které život mnišek napodobovaly, nebyly však mnišským slibem svázány. Žily v malých společenstvích, věnovaly se modlitbám a charitativní činnosti. Pomáhaly nemocným, chudým a pečovaly o opuštěné děti. Dnes je Beginjhof obsazen jeptiškami z řádu svatého Benedikta.
Nachází se tu i muzeum. Jeden z domů je zpřístupněn veřejnosti a nabízí náhled do každodenního života (v 17. stol.).
V Bruggy jsou mimochodem pověstná i další muzea:
Za nejvýznamnější se považuje Groeningemuseum, kde je znázorněno malířské umění od 15. stol. po současnost (Jan van Eyck, Hans Memling, Hieronymus Bosch, Gerard David, Hugo van der Goes atd..) a dále Gruuthuse Museum.
V muzeu diamantů je možné shlédnout vývojovou cestu tohoto nejtvrdšího známého minerálu.
Muzeum Choco-Stor, představující výrobu pamlsku (od kakaového bobu po hotovou čokoládu), zase ocení milovníci čokolády. Belgický sladký reprezentují značky Leonidas, Godiva a Neuhaus.
Pobočka Friet Museum se věnuje výrobě belgických bramborových hranolků a Bruges Kantcentrum zase krajkám.
Ale zpět k našim toulkám.
Pokračovali jsme kolem Minnewater (jezera Lásky), na jehož hladině plulo nespočet labutí.
Uličkami jsme se propletli k Sint - Janshospitaal. V této krásné budově vykonávali od 12. do 20. stol. mniši a jeptišky svou milosrdenskou práci. Sint-Janshospitaal vlastní šest mistrovských děl vlámského umělece Hanse Memlinga. Bylo možné zde navštívit kapli a středověká oddělení. Mrkli jsme ale pouze zvenčí a brouzdali dál tou středověkou nádherou.
V kostele Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk) jsme měli možnost shlédnout Michelangelovu Madonu s dítětem, jedinou sochu, která za jeho života doputovala mimo Itálii. Dominantou kostela, který se stavěl od roku 1220 asi 200 let (představuje tedy směsici různých slohů), je 122 m vysoká cihlová věž (druhá nejvyšší v Belgii).
Naše kroky dále vedly na náměstí Burg s krásnými měšťanskými domy. Právě na tomto místě měly Bruggy v 9. stol. svoji pevnost. Průvodce zde upozornil na Radnici (Stadhuis) z přelomu 14. a 15. století, soudní palác (Oude Griffie), předvším však na Baziliku Svaté krve (Basiliek van het Heilig Bloed), kterou tvořily dvě různé kaple. V bazilice je ukryta jedna z nejcennějších relikvií v Evropě - ampule, údajně obsahující krev Ježíše Krista.
Na Grote Markt, jež bylo přímým sousedem náměstí Burg, jsme dostali rozchod. Útulné náměstíčko (jehož střed zdobí sochy Jana Breidela a Pietra de Conincka, kteří stáli ve 14. stol. v čele povstání proti Francouzům) je směsicí různých architektonických stylů. Lemují je domky s barevnými štíty (z období baroka a renesance) a klasicistní radnice. Dominantou náměstí je 83 m vysoká věž Belfry. Věž je vybavena zvonkohru s 47 melodickými zvony.
V touze po záběrech města z výšin věže jsem obětovala 8€, vyfuněla 366 točitých schodů a nahoře s hrůzou zjistila, že široký objektiv nevleze do mezer mezi oky pletiva. Záviděla jsem všudypřítomným Japončíkům se „zumovacími“ mobily… Po návratu z cest se doma podařilo (krutým ořezem) přeci jen pár nouzových (poměrně drahých) fotek „vyrobit“…
Seskákala jsem dolů a již jen s děvčaty jsme se vydaly směrem ke 4 větrným mlýnům, nacházejícím se u hradeb na okraji historického centra. V nejstarším mlýně, St Janshuis Windmill, postaveném v roce 1770, se nachází muzeum, ostatní jsou zavřené. Vrátily jsme se do zpět města.
Zima nás zahnala do kavárničky, kde jsme si vychutnaly vafle s výbornou mléčnou kávou. Mrzí mě, že jsem neotestovala zdejší pivo. Patrně právě kvůli chladnému počasí se na tento vyhlášený belgický mok v tu chvíli ani nevzpomnělo.
Cestou k přístavišti lodí (srazu všech účastníků zájezdu) jsme s holkama vymetaly pralinkárny a obchody s čokoládou. Žasly jsme nad neuvěřitelným množstvím nabízených druhů pamlsků, nad jejich tvary, jmény i kombinacemi barev. Využily jsme ochutnávek. Vynikající čokoláda se rozpouštěla na jazyku.
Vyhlášený Sukerbuyc je prý v Brugách pralinkárnou nejstarší. Na nákupy jsme však využily jiný (levnější) obchod, kde jsme za velmi příznivý peníz (750g/10€) pořídily sladké pamlsky pro své blízké.
Pastvou pro oči byla i prezentace výroby pestrobarevných lízátek ve zdejší cukrárně. Práce tvůrců byla směsicí umu, síly, neuvěřitelné zručnosti, pohybového nadání a exhibice – to vše s úsměvem na rtech.
Užívaly jsme si pohledů do výloh obchůdků s krajkami.
Připojily jsme se pak zpět k ostatním účastníkům zájezdu.
Říká se, že poetiku tohoto městečka rádi jezdí vychutnávat zamilovaní a novomanželé. Není divu, Bruggy opravdu dokázaly přenést do jiného světa.
Jejich krásu jsme nejvíce ocenili z lodičky. Proplouvali jsme uzounkými uličkami, podjížděli mostky, kochali se kavárnami, romantickými zákoutíčky, zahradami, zelenými živými ploty. Z těchto pozoruhodných městských tepen jsme zaznamenávali naprosto jiné úhly pohledů než z chodníků. Lodní výlet návštěvu Bruggy uzavřel.
Přesunuli jsme se odpočnout do francouzského městečka Calais, odkud jsme následujícího dne Eurotunelem (Channel Tunnel) pod kanálem La Manche (železnicí pod mořským dnem) dostali na ostrov Velká Británie.
Prostředí tohoto krásného městečka je možné shlédnout ve filmu „V Brugách“ http://www.csfd.cz/film/228433-v-bruggach/prehled/
Články s výletem související:
LONDÝN - London Eye, Trafalgar Square, Palace of Westminster, Big Ben, Piccadilly Circus… Eurotunel.
LONDÝN - Tower Bridge, City of London, The Shard, Belfast, Greenwich - nultý poledník a další...
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Bruggy
Půjčovna autPříspěvky z okolí Bruggy - Benátky severu - BELGIE
