Vraní hory

Tipy na výlet, Kladské pomezí a Broumovsko




Kam a jak jedeme?

Panorama Vraních hor
Panorama Vraních hor
lupa

První podzimní sobota připomínala spíše teplý letní den a zvala ven do přírody. Vypravili jsme se do Vraních hor, které jsou poměrně opomíjené, i když leží mezi hojně navštěvovanými Krkonošemi a Adršpašsko-teplickými skálami.

Protože naše plánovaná trasa vedla z jednoho místa do druhého, zvolili jsme kombinovanou dopravu autem a vlakem.

Královecký Špičák ze zastávky v Bernarticích
Královecký Špičák ze zastávky v Bernarticích
lupa

Zaparkovali jsme v centru Bernartic na úpatí Vraních hor. Čas do odjezdu vlaku ještě zbýval, a tak jsme si cestou na zastávku prohlédli železniční viadukt, který je národní technickou památkou.

Lnice obecná (květel)
Lnice obecná (květel)
lupa

Na zastávce nikdo, jen psík za plotem štěká a vrtí ocasem, nevěda jestli má hlídat nebo se s námi kamarádit. Mnoho cestujících během dne tu asi nevidí. Troubící vláček-motoráček o jednom vagónku přijel přesně podle jízdního řádu. Za pár minut si to už šine ke státní hranici do Královce. Vystupujeme a hledáme východ z nádraží. Všechny dveře jsou zamčené, okolí budovy zarostlé křovím a lebedou. Dva vystoupivší cestující se vydávají po kolejích, každý opačným směrem. My se proklestíme lebedou před nádražní budovu, protože vpravo kousek od ní se podle mapy napojujeme na modrou turistickou značku vedoucí k horám.





Nádraží v Královci
Nádraží v Královci
lupa

Úzká asfaltová silnička je zároveň cyklostezkou a také příjezdovou komunikací do lomu Eurovie. Lom je vzdálený od nádraží necelé dva kilometry. Mapa napovídá, že před lomem značka uhýbá vpravo. Ve skutečnosti však vede až do lomu. Teprve tady se stáčí vpravo a my začínáme stoupat lesem na Královecký Špičák (880,6 m n.m.), nejvyšší vrch Vraních hor. Po chvíli se les v krátkém úseku otevře a můžeme pod sebou vidět Bernartice, v dáli potom Rýchory a na jejich úpatí hornické město Žacléř. Napravo od Rýchor jsou zřetelné další kopce Krkonoš s dominující Sněžkou (1.602 m n.m.).

Zanedlouho jsme u odbočky na vrchol Královeckého Špičáku. Odtud je to nahoru už jen jeden kilometr, vyjádřeno v čase 20 minut.

Kalina planá
Kalina planá
lupa

Dominantou vrcholu je telekomunikační věž. Pod ní poslouží příchozím turistům k posezení stolek s lavicemi. Z vrcholu jsou pěkné výhledy od jihozápadu po severozápad. Co jsme viděli doposud, nyní vidíme z větší výšky. Určitě fantastické výhledy musí mít pilot paraglidingu. Na vrcholu je totiž rozběhová plošina určená pro tento letecký sport.

Bernartice
Bernartice
lupa

Po odpočinku a posilnění z vlastních zásob scházíme stejnou cestou zpět k rozcestníku. O něj pokračujeme dál stále po modré turistické značce do sedla U buku a hřebenovou cestou na Kozlík (787 m n.m.) a Mravenčí vrch (836 m n.m.). Hřebenová cesta není náročná. Vede po široké cestě bez velkého převýšení. Od rozcestníku na Mravenčím vrchu se dá po žluté turistické značce přejít na polský Mrowiniec (817 m n.m.), který již patří do Gór Kruczych. V mapách tato žlutá turistická značka není zakreslená.

Bernartice
Bernartice
lupa

Když jsme u těch Mravenčích vrchů, zmíním, že severně od Královeckého Špičáku je ještě jeden stejně se jmenující vrch s nadmořskou výškou 842 m. A protože leží přímo na hranicích, má i polské jméno Szeroka. Z naší strany vrch mizí vlivem těžby ryolitu.

Rýchory
Rýchory
lupa

Ale zůstaňme u Mravenčího vrchu, na který jsme po hřebenové cestě přišli. Nyní nás čeká už jen sestup po modré turistické značce do Bernartic. Asi třičtvrtěkilometrový úsek cesty vysypaný hrubým kamenivem není nijak příjemný. Po něm se však napojujeme na mírně se svažující lesní cestu, která nás dovede k Vodnímu údolí. Zde u vodojemu, zdálky podobnému kapličce, odbočujeme vlevo a pozvolna klesáme podél potoka k cíli našeho putování do Bernartic. Ještě míjíme chatovou osadu a za chvíli se již se objevují první domky obce.

Za čím jedeme?

Cesta na vrchol Královeckého Špičáku
Cesta na vrchol Královeckého Špičáku
lupa

Vraní hory se táhnou při česko-polské hranici. Podle našich geomorfologů patří do Broumovské vrchoviny. Poláci sousední hraniční hřeben nazývají Góry Krucze a řadí jej naopak do Gór Kamienych.

Vrcholy mají nadmořskou výšku okolo 800 m. Nejvyšším je zmíněný Královecký Špičák s 880,6 m n.m.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

S jídlem je to horší. Na popsané trase jsme žádnou hospůdku nepotkali.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbila se nám příroda, výhledy na Krkonoše. Pěkný pohled již nebyl na lom. Snad nebude časem o jeden Mravenčí vrch méně.

Ostatní informace

Přejít hřeben Vraních hor není nikterak náročné. Ušli jsme pouhých 12 km. Cesty jsou široké, vedou většinou lesem. Vyhlídkových míst tu proto není příliš.

Ve Vraních horách jsou i značené cyklotrasy. Mnohdy jsou společné s těmi pěšími. Ti zdatnější mohou vyjet i na vrchol Královeckého Špičáku.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
romantika
Délka:
celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
na hory
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Královec
(vzdálenost od místa: 2.15 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k výletu Vraní hory

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace