Přírodní rezervace SOOS - úžasné mofety co nejsou sopkami

Tipy na výlet, Ašsko - Chebsko




Kam a jak jedeme?

muzeum SOOS
muzeum SOOS
lupa

Přírodní rezervaci najdeme cca 6 kilometrů severozápadně od Františkových Lázní. Autem, nebo na kole můžeme zvolit dvě trasy buď přes Žírovice, Nový Drahov a nebo přes Horní Ves, Třebeň a Nový Drahov. Druhá cesta je malinko delší, ale asi pohodlnější. Vydat se lze i pešo, nebo vláčkem.

Více informací naleznete zde.

Za čím jedeme?

slatiništní mokřad
slatiništní mokřad
lupa

Součástí areálu přírodní rezervace je muzeum s expozicí "Příroda Chebska a Soosu", pavilon s expozicí "Dějiny Země" a paleontologie s velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely prehistorických ještěrů v životní velikosti kde jsme prohlídku započali. Získáme tu základní informace o geologické historii Chebska a dozvíme se co to jsou vlastně „bahenní sopky“ a jak vznikají. Před vstupem na rašeliniště jsme prošli ještě malý geopark.





čolek
čolek
lupa

Přírodní rezervaci tvoří rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. Mofetách - bahenních sopkách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu. Rezervace byla vyhlášena v r. 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou naučnou stezkou, která vede po dně vyschlého jezera, vesměs po povalovém chodníku.

Císařský pramen
Císařský pramen
lupa

Začátek stezky nás provede rašelinovým lesem s převahou břízy pýřité a borovicí lesní, v některých místech roste i borovice blatka, jinde skupinky olše lepkavé. Kraje rašeliniště jsou osídleny typickými rostlinnými druhy jako je rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, hrotnosemenka bílá, mnoho rašeliníků a další druhy. Vhodné prostředí tu nacházejí obojživelníci o čemž jsme se přesvědčili osobně a o plachosti nemůže být ani řeč. Z obojživelníků se zde vyskytuje několik druhů čolků a nepřeberné množství hmyzáků.

slatiniště
slatiniště
lupa

Po povalovém chodníku dojdeme k Císařskému pramenu, který vyvěrá celoročně a tvoří ho studená, středně mineralizovaná železitá sírano-uhličitano-chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem berylia a arsenu. Teplota v jímce kolísá podle ročního období mezi 14 - 18 °C. Podle zvýšené teploty jde o termální vodu z hlubokého podloží, která vystupuje podél zlomu a cestou se mísí se studenými kyselkami v třetihorní pánevní výplni. Pramen je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi.

mofeta
mofeta
lupa

Další kroky nás dovedou za evropskou raritou - tzv. křemelinovým štítem - nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera. Je to "měsíční" krajina rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou vrstvou vysrážených minerálních solí. Geologickými pochody se usazovala rostlinná organická hmota, která dala za vznik velkým slatinám. Tyto vrstvy byly a jsou prosycovány minerálními vodami, které způsobují silné zasolení a mají vliv na vznik tzv. křemeliny. Tato vrstva s Vysokými obsahy solí omezuje existenci rostlinných společenstev pouze na specifické slaniska, jako jsou slanomilné rákosiny a rozvolněné slanomilné trávníky. S těmi se setkáme v centrální části, kde je často povrch křemeliny bez vegetačního krytu. V minulosti se zde totiž těžila svrchní vrstva křemeliny a humolit především pro lázeňské účely a částečně také pro otop. Pro přístupnost těžené plochy musela být snížena hladina spodní vody odvodňovacími systémy. Těmito vlivy a díky značnému obsahu solí narušená plocha po ukončení těžby z velké části nezarostla, a tak některá místa zůstávají dodnes holá. Ve slatiništních společenstvech roste mnoho zajímavých druhů jako například velmi vzácná sivěnka přímořská. Mírné deprese jsou zatopené vodou a v některých jezírkách rostou vodní makrofyta, například některé bublinatky a rdesty. Ve vodě s vyšším obsahem minerálů rostou zástupci parožnatek patřící mezi vzrostlé zelené řasy s křehkým povrchem, na kterém se usazuje uhličitan vápenatý.

mofeta
mofeta
lupa

Slatiništěm dojdeme asi k nejatraktivnější části přírodní rezervace k mofetám. Vznikají probubláváním minerálních vod nebo častěji suchého oxidu uhličitého povrchovou vodou a bahnem. Tento jev je někdy nesprávně označován jako bahenní sopky. Plynný oxid uhličitý je projevem postvulkanické činnosti. Z rozpukané zvětralé žuly krystalinického podloží uniká oxid uhličitý a hromadí se ve vrstvách terciérních sedimentů (Hrubozrné křemičité písky, porovinové jíly a kaolinické jíly). Puklinami ve svrchních vrstvách křemeliny vyvěrá na povrchu v malých 10 - 80cm širokých a skoro stejně hlubokých kráterech. Většina těchto vývěrů je soustředěna na křemelinovém štítu a poblíž jeho okrajů.

pramen Věra
pramen Věra
lupa

Na konci nás čeká pramen Věra který tvoří studená hydrouhličitanová vápenato-sodná-hořečnatá kyselka. Pramen je znečištění humáty z nedalekého slatiniště. Zpět k parkovišti dojdeme podél rybníku po polní cestě. Spolehlivě nás povede úzkokolejka z nedalekého, dnes již uzavřeného kaolinového dolu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

slatiništní mokřad
slatiništní mokřad
lupa

Občerstvit se dá v kiosku s posezením který je nedaleko parkoviště a při návratu z naučné stezky ho nemůžete minout. Při naší návštěvě tam byl vrabčák, který si pro oplatku přilétl až na lavici vedle nás a vzal si jí z ruky.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kouzelný kousek přírody, který na nás dýchne prehistorií a dávnou minulostí.

Ostatní informace

čolek
čolek
lupa

V roce 2012 otevřeno od 15.3. do 15.11. Otevřeno denně březen,listopad 10.00-16.30hod, duben, říjen 9.00-16.30hod, červen, září 9.00-17.30hod, červenec, srpen 9.00-18.30hod. Vstupné plné 70,- Kč, snížené 50,- Kč, rodinné 160,- Kč. Parkování zdarma.

V muzeu, nebo pokladně možno zakoupit upomínkové předměty, pohlednice, mapy, turistické plakety, turistická známka č. 397.



Další informace

Hodnocení:
2203. místo
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
do přírody
Bylo zde:
14 turistů
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Nový Drahov
(vzdálenost od místa: 0.13 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k výletu Přírodní rezervace SOOS - úžasné mofety co nejsou sopkami

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace