„Novoroční“ vycházka Adamov-Vranov-Babí lom-Česká

Tipy na výlet, Brno a okolí




Kam a jak jedeme?

Adamov zastávka. Start.
Adamov zastávka. Start.
lupa

Ještě před Novým rokem jsme se s kamarády domlouvali na Novoroční vycházku. Jenže, znáte to. Když tři mohou, čtvrtý ne. A když se to náhodou sejde, tak zklame počasí. Z těchto popsaných důvodů se naše Novoroční vycházka uskutečnila až teď, 13.března. Vynikající počasí i konečná shoda na detailech trasy. Pro jistotu byly domluveny tři varianty. K úplnému sjednocení a vybrání jediné však z časových důvodů stejně nedošlo s tím, že se konečná varianta dopiluje ve vlaku. Hrozila totiž změna počasí a bylo třeba vyrazit téměř okamžitě. Od soboty až neděle se mělo opětovně zhoršit počasí a silně ochladit. A my jsme si chtěli po dlouhé době inverze a zimy užít slunného dne v přírodě. Dva dny před plánovaným termínem ještě došlo k urychlené záměně čtvrtku za původní pátek z nenadálé časové překážky jednoho z nás. Ve vlaku na nádraží v Brně-Židenicích jsme se nakonec sešli tři. Těsně předtím, se omluvil čtvrtý s tím, že za námi ke konci dne dojde do cílové stanice, což byla známá hospůdka Pod Lípou v České. Moc nechybělo a z nádraží odjeli jen dva, protože můj vlak měl zpoždění. Naštěstí spoj z jiného směru, ve kterém seděl Pavel a do kterého jsem měl přestoupit já, měl rovněž zpoždění. Zrychleným přesunem nádražním podchodem jsem ho včas doběhl a spolu s Jirkou už netrpělivě čekajícím na peróně jsme nastoupili. Výstupní stanicí se startem výletu byla předem určená Adamov-zastávka. Odsud zpočátku stoupá modře značená cesta podél potoka Coufavy. Divný název. Na úbočí údolí kvetly první jarní rostlinky. Myslel jsem si, že bezpečně poznávám plicník lékařský, ale jak jsem se pak doma přesvědčil, byl to spíš asi plicník měkký, protože postrádal na listech bílé skvrnky. Nahoře v Útěchově u Boží muky a křížku se rozhodlo z důvodu drahých jídel a piva (velkovýrobce nevalné pověsti) v místní restauraci, změnit trasu směrem na Vranov. Turistickou značku měníme tedy na zelenou. Zastavujeme u vyvráceného Lichtenštejnského pomníčku, který spojenými silami narovnáme a zajistíme. Ve Vranově, s kručícími žaludky, zahýbáme podle šipky navigující k restauraci u Klímů. Po pár desítkách metrů se stává terčem našich foťáků krmítko pro ptáky s vtipným textem. Doufám, že bude čitelný na fotografii. Před příchodem ke kostelu kráčíme kolem jedné z dřevěných plastik výtvarníka Jana Nováka, Mojžíšových desek. A už se ocitáme u známého barokního poutního kostela s Paulánským klášterem. Na jedné z věží chybí špička a celá báň. Vidíme ji dole před kostelem pečlivě obalenou. Asi po opravě připravenou k vyzdvižení a nasazení. Současný kostel Narození Panny Marie byl postaven v první pol. 17.stol. na místo původního dřevěného kostela Matky Boží z r.1240 Maxmiliánem z Lichtenstejna. Veřejnosti nepřístupná krypta pod kostelem obsahuje hrobku Lichtenštejnů. Kostel bývá v předvánočním a vánočním období hojně navštěvován kvůli vystavenému mechanickému betlému ze 40 let min. století hrajícímu vánoční písně. Ke klášteru patří i parková úprava pod kostelem. Ještě si prohlédneme vnější zvonkohru na průčelí a sluneční hodiny na nádvoří. Odtud už se nedočkavě vrháme do pohostinné náruče restaurace U Klímů. Levné a výborné meníčko zapíjíme Prazdrojem, načež posilněni pokračujeme okolo další plastiky „Vraní sloup“ k západu. Kousek dál zahlédneme na protějším svahu plastiku „Pohled za nekonečno“. Na soukromém parkovišti u okraje obce stojí nějaký anonymní dřevěný výtvor, tentokrát od neznámého autora. Z Vranova stoupáme na západ červenou TZ okolo památného stromu – nádherné borovice a za vyhlídkovým místem se noříme do lesa. Na křižovatce „U Jelínka“ míjíme velké lesnické hospodářství. Po chvilce zastavujeme u známého „Lelkovadla“. Mnohokrát popsaného, tak jen zkráceně. Na základě jména níže položené obce Lelekovice a údajnému lelkování jejich obyvatel byla zde postavena svazkem obcí Ponávka na lelky past. Práce neaktivní lelkovač se postaví pod dřevěnou konstrukci, lelci se chytí na její strop a odlehčený člověk se s vervou vrátí k aktivní činnosti. Určitě o tomto zařízení nemají tušení předsedové sněmovny a senátu. My zde příliš nelekujeme a vystoupáme prudce do sedla na hřebeni Babího lomu. Na rozdíl od většiny zdejších návštěvníků však nepokračujeme ze sedla ihned doleva na jih k rozhledně, nýbrž se otočíme k severnímu konci, kde po 200 metrech nacházíme nejvyšší bod hřebenu. Ten pravý Babí lom, s nadmořskou výškou 562m a pamětní deskou Karlu Ripkovi, zakladateli dvou původních dřevěných turistických zařízení z r.1882, vybudovaných Rakouským turistickým klubem na obou koncích hřebene. Dřevěná Rohrerova rozhledna na tomto místě nesla jméno brněnského starosty. Zaznačíme do vrcholové knihy svůj výstup a pokračujeme ještě kousek dál. Nakonec to dál nejde, je třeba se vrátit k Rozcestí pod Babím lomem. Celý nádherný a divoce rozeklaný skalnatý hřeben, tvořený červenofialovými granitovými slepenci, je dlouhý 2,5km a tvoří Přírodní rezervaci Babí lom, vyhlášenou 10.12.1990. Ovšem zejména konec severní části je schůdný buď velmi obtížně, či spíše neschůdný. K jižnímu konci hřebene se stejnojmennou rozhlednou je ze sedla sice jen 400m, ale úzká cesta s přelézáním divokých skalnatých překážek trvá déle, než by jeden čekal. Neboť stezka lemovaná zakrslými borovicemi, plná tajuplných koutů a skalních štěrbin se klikatí skalami horu a dolu. Nám s focením a kochacími zastávkami trvala skoro hodinu. Na jaře je přechod nejvýhodnější, protože pohledům a výhledům nebrání nahé větve stromů. Na konci stojí volně přístupná, štíhlá, 15 m vysoká betonová rozhledna ve tvaru majáku, uvedená do provozu v květnu 1961. Budována byla za vydatného přispívání lelekovického rodáka a kuřimského lékaře dr.Rudolfa Albrechta dobrovolnými brigádníky jen se základním ručním nářadím. Na vlastních zádech vynosili nahoru 70 kubíků písku, 30 kubíků kamene a k tomu patřičné množství cementu. Navíc každý návštěvník musel nahoru vynést cihlu. Kdysi stávala nedaleko dřevěná turistická Wieserova chata. Ve spodní části rozhledny je úkryt před nepohodou s varováním nad vstupem, ale pozor! Skutečně zde straší. Můžete tu potkat místní inventář - do místa zamilovaného mužíka, který zde někdy za dobrého počasí pouští obrovské, petrolejově zbarvené bubliny jako malé balony. Návštěvníkům rád podává informace o viditelných bodech na obzoru i historii. Také dnes jsme s ním pohovořili o současném smogu, horší viditelnosti a půjčil si i náš silný monokulár 20↔60 x 100. To je dělo! Tvrdí se, že z rozhledny, ovšem za mimořádných podmínek, je možno dohlédnout až k 200km vzdáleným Alpám. Z tohoto zlatého hřebu dne sestupujeme strmou kamenitou cestou, stále po červené TZ dolů do Lelekovic. Před obcí Česká si odskočíme k vlakovému nádraží ukázat přátelům další dřevenou plastiku „Brejlení“ od stejného autora. O kus dál pak u křižovatky v centru je instalováno „Pítko“. Červená TZ nás zavede ještě také k další plastice „Chodec k České“. Stojí za Českou na cestě ke hřebeni Baby a Kuřimské hory. V hospůdce Pod Lípou v České slavnostně zakončujeme nádherný den a doplňujeme tekutiny nefiltrovanými výživnými iontovými národními nápoji s vysokým obsahem vitamínů řady B, z pivovaru Poutník a Polička. A to za velmi slušný peníz. Závěrem si po konečně realizované Novoroční procházce popřejeme pěkný Nový rok a zamíříme ke svým domovům. Podle přístroje jsme celkem na 15km nastoupali 485 výškových metrů.





Za čím jedeme?

Ranní les
Ranní les
lupa

Hřeben Babího lomu patří k nejkrásnějším divoce romantickým skalním partiím na Moravě. Proto se sem rádi vracíme. Tentokrát jsme k tomu přidali pro nás neznámou cestu od východu z Adamova a nám známý Vranov. A když už se nám podařilo společně se sejít, tak i posezení v hospůdce u dobrého piva.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tipy na ubytování v okolí

Stoupání podél Coufavy
Stoupání podél Coufavy
lupa

Jak z textu vyplývá, můžeme doporučit Restauraci u Klímů ve Vranově, případně studená jídla Pod Lípou v České. K možnosti ubytování penziony a hotel ve Vranově, hotel v Lelekovicích.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Varianta plicníku lékařského
Varianta plicníku lékařského
lupa

No přece jednoznačně nádherný divoký hřeben Babího lomu, pěkné počasí, obě hospůdky a vůbec celý vydařený den. A vůbec, že se nám v tomto složení konečně povedlo dostat na tu "novoroční" procházku.

Ostatní informace

Menu U Klímů za 70,-Kč s výběrem dvou poctivých polévek a čtyř chutných jídel. Pivo Pod Lípou v České 20,- a 22,-. Vstupné žádné.

Ještě bych doplnil informaci, že do „Plastik mikroregionu Ponávka“ mimo těch dnes zkontrolovaných také patří Socha Ponávky v Lelekovicích (2004) a další starší v údolí Ponávky.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi, romantika
Délka:
celodenní výlet (15-20 km)
Druh:
do přírody
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Česká
(vzdálenost od místa: 3.34 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu „Novoroční“ vycházka Adamov-Vranov-Babí lom-Česká

27.03.2014 16:07
Pěkný článek i obrázky. O Babím lomu sním už léta, snad se tam taky někdy podívám...
27.03.2014 16:58
Však jsem na tebe přitom myslel. Tam si určitě zajeď. Paráda.
27.03.2014 18:27
Nepoznám, ale ako vidieť z obrázkov sú to krásne miesta.

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo