Buštěhrad

Tipy na výlet, Kladensko Rakovnicko




Kam a jak jedeme?

Jeli jsme autem. Zastávku v Buštěhradu jsme si udělali, když jsme se vraceli domů do Plzně z návštěvy syna v Praze.

Starý rybník -  v pozadí pivovar
Starý rybník - v pozadí pivovar
lupa

Buštěhrad (322 m n.m.) je malé městečko ve středních Čechách nedaleko Kladna, ale i nedaleko od hlavního města. Na první pohled je to velká vesnice – ve středu obce jsou dva rybníky, které spojuje Buštěhradský potok, domky jsou postaveny na protilehlých svazích. Tomu však dominuje veliká škola a veliký zámek, jehož oprava právě probíhá, s již opraveným zámeckým kostelem – to vše svědčí o bohaté historii městečka, ve kterém naleznete veškeré potřebné zázemí – dokonce ani za lékařskou péčí nemusí místní nikam jezdit. Navíc zde mají svou knihovnu, kulturní středisko, domov s pečovatelskou službou. Se svou zajímavou historií a památkami se v poslední době stává Buštěhrad také turistickým cílem.





Z historie:

Mladší dobu hradištní (950 - 1200) dokládají zbytky osídlení severně od Starého a Nového rybníka a kostrové pohřebiště v prostoru mezi hradem a zámkem.

Dům Popperových
Dům Popperových
lupa

První zmínkuo názvu vesnice nalézáme až v listině z r. 1209, kde mezi jinými jmenuje i poplužní dvůr ve vsi Busczewes (Buščěves), což znamená "Buškova ves". Kdo byl však oním Buškem – to se bohužel neví. Stávala zde gotická kaple - na tehdejší dobu velkých rozměrů. Majitelé se střídali. Jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů byli Kolovraté. Panství vlastnili skoro dvě stě let. Sídlo proměnili ve skutečný hrad s mohutným opevněním, a to ze všech tří stran - kromě příkrého severního svahu. Obec byla povýšena na městečko s právem hrdelním, várečným, trhovým.

Za třicetileté války byl Buštěhrad vypálen. Zbytek dokonala r. 1680 morová epidemie.

Hostinec u Opltů
Hostinec u Opltů
lupa

Až v r. 1699 nový vlastník velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská přebudovala trosky na barokní zámek s parkem. I zde probíhaly s novými majiteli další přestavby, barokní, klasicistní.

Burgrovic statek, kam malý Ota často chodil
Burgrovic statek, kam malý Ota často chodil
lupa

Posledním majitelem byl od r. 1847 Ferdinand V. Dobrotivý – tím se stal Buštěhrad císařským majetkem. Byla provedena na jihu poslední přístavba – kostel. Na pohled jednoduchá obdélníková stavba působí daleko zajímavěji uvnitř. Oválná loď má velikou kopuli, která je skryta pod střechou. Nad střechu vyčnívá jen malá věžička.

Zámek - ze zahrady
Zámek - ze zahrady
lupa

V roce 1918 zámek přešel do majetku Československé republiky. Byl v něm okresní sirotčinec, kanceláře státního statku a pivovaru, byty pro jejich zaměstnance, archiv, škola, mateřská škola, knihovna, hudební škola a četnická škola. Ale zámek i s parkem dál chátraly a jeho stav dosáhl postupně katastrofální úrovně.

Od července roku 2003 je zámek ve vlastnictví města Buštěhradu a probíhá jeho postupná rekonstrukce.

Kostel Povýšení sv. Kříže
Kostel Povýšení sv. Kříže
lupa

Nejvýznamnější zde žijící osobností byl spisovatel Ota Pavel, narozený Popper. Narodil se v Praze v roce 1930, ale do Buštěhradu se s rodiči nastěhoval jako kluk - do malého domku svého dědečka v sousedství obou rybníků. Za války jako Židi to neměli snadné. Začínal psát už na vojně – často píše o místě svého dětství - o Buštěhradu. Psal do novin. Miloval i sport. Hrával hokej i fotbal, přátelil se s mnoha sportovci a uměl o nich psát. Ve sportovní povídce byl nejlepší. Psal vždy prostě, srozumitelně - a uměl zaujmout: Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Cena vítězství, Pohár od pánaboha, Pohádka o Raškovi ... to jsou jeho nejslavnější knížky ze sportovního prostředí. Napsal i dvě tenké knížky: Jak jsem potkal ryby a Smrt krásných srnců. Jan Werich tenkrát řekl: "Kdyby psal anglicky, ležel by mu u nohou celý svět!" Ota Pavel zemřel 31. března 1973.

Fara - nyní Základní umělecká škola
Fara - nyní Základní umělecká škola
lupa

Nedaleko Buštěhradu se narodil i Karel Václav Vacek – hudebník (1908-1982). Na začátku okupace se vrátil do Buštěhradu, vyučoval hře na trubku a housle, ale byl i členem Filmového symfonického orchestru Praha-Barrandov, ředitelem Hudební školy v Kladně, ředitelem Vyšší hudebně pedagogické školy v Praze, zástupcem ředitele Státní konzervatoře v Praze, zakladatelem a prvním ředitelem Státni konzervatoře v Plzni.

Další významný buštěhradský hudebník je Josef Velc (1905-1957), který byl mimo jiné spoluzakladatelem hudební školy v Buštěhradě a "pomocným učitelem".

Deska umístěná na ZUŠ
Deska umístěná na ZUŠ
lupa

S Buštěhradem je spojeno i jméno geologa Joachima Barrande (1799-1883), který se narodil v jižní Francii. Do Čech se dostal jako učitel a vychovatel francouzského následníka trůnu Jindřicha de Chamborde, který v letech 1830 – 1832 žil na buštěhradském zámku. Po ukončení služby u dvora se Barrande v Čechách usadil natrvalo. Byl požádá o zpracování posudku na projekt prodloužení pražsko-lánské koňské železnice do Plzně, zajímala ho geologická stavba Českého masivu. Studiu zde nalezených zkamenělých živočichů nakonec zasvětil celý svůj život a výsledky pak vydal ve svém hlavním díle Systeme Silurien du Centre de la Boheme.

Za čím jedeme?

  1. Muzeum Oty Pavla

    Pohled přes faru ke kostelu
    Pohled přes faru ke kostelu
    lupa

    To bylo hlavním cílem naší návštěvy této obce. Bylo otevřeno na jaře r. 2002. Nachází se v Palackého ulici v přízemí domu čp. 56, jen cca 100 metrů od rybníka a od domu čp. 54, v němž v období protektorátu bydlela rodina Popperů, jak se i Ota Pavel dříve jmenoval.

Dům s pavlačí
Dům s pavlačí
lupa

Návštěvníci zde naleznou množství fotografií z jeho dětství, spoustu zajímavých článků, řadu dokumentů, ale i předmětů, spjatých se životem slavného spisovatele. A samozřejmě fotografie a ukázky z jeho knížek.

Menší část expozice je věnována i historii Buštěhradu.


  1. Stezka historií Buštěhradu

    branka a bašta
    branka a bašta
    lupa

    O té jsme se dozvěděli právě ve výše zmíněném muzeu. Je to naučná turistická stezka s 25 zastaveními, která byla otevřena v červnu 2002. Návštěvníky města provádí po historicky zajímavých místech Buštěhradu. Seznamuje s místy, které jsou úzce spjaty se životem Oty Pavla, ale upozorňuje i na zbytky hradu, opevnění, zavede vás k zámku.

    branka z druhé strany
    branka z druhé strany
    lupa

    Začíná u autobusové zastávky, kde si prý můžete v trafice zakoupit leták s plánkem stezky nebo brožuru, která nabízí další podrobnější informace o buštěhradských památkách. Údajně mají být k dispozici i v samotném muzeum. Bohužel v době naší návštěvy trafika byla zavřená a v muzeu už nic takového neměli. A pak nastalo další bohužel – řekla bych jediná slabší stránka celé akce. Nikde na trase není naznačeno, kudy stezka vede. A tak jsme se orientovali dle rady paní v muzeu a dle mini plánku, který jsme si zakoupili v muzeu, ale který se týkal jen míst, která měla co společného s Otou Pavlem. Byla tam naznačená nějaká cesta – té jsme se zkoušeli trochu držet, ale bohužel některá zastavení jsme minuli. Šli jsme v opačném směru a hlavně jsme nedošli k té zastávce autobusu – na to jsme nějak zapomněli – hlavně proto, že jsme byli překvapeni, jak je to vše hezky popsáno. A protože jsme si ani nekontrolovali čísla zastavení, tak až doma jsme zjistili, že jsme něco přešli. Docela nás to překvapilo, protože zastavení jsou poměrně blízko u sebe, a samozřejmě i mrzelo.

č. 1 – je u autobusové zastávky, kde jsme bohužel nebyli

č. 2 - nenalezeno

č. 3 - nenalezeno

č. 4 Obročnice (neboli špejchar na krmivo pro koně)

č. 5 Hradní nádvoří

č. 6 Starý palác – dům s pavlačí

č. 7 Starý palác – nejstarší hradní zástavba

vchod do zahrady - původní portál
vchod do zahrady - původní portál
lupa

č. 8 Tvrz – předchůdce hradu - v dnešní době jsou v těchto místech domky - mimořádně silné zdi tohoto domovního bloku (běžně přes jeden metr, severní stěna v přízemí čp. 24 až 4m) naznačují, že by se tu mohlo jednat o budovy původní tvrze.

č. 9 Polygonální věž - na východní straně je dochovaným prvkem opevnění mohutná polygonální bašta pod domem čp. 161.

č. 10 Západní brána a bašta - do dnešních dnů je dochovaná západní brána a okrouhlá věž, která bránila vstup do hradu ze severu.

č. 11 Západní hradní křídlo - ve 30. let 19. století byla zbořena další polygonální věž - její půdorys dodnes kopíruje linie zahrádky před domem čp. 13.

č. 12 Hradní kaple

č. 13 Nový dům

č. 14 - nenalezeno

č. 15 Východní branka – vchod do poplužního dvora

č. 16 - nenalezeno

kachle z bývalé hradní kaple
kachle z bývalé hradní kaple
lupa

č. 17 Barokní fara- původně raně barokní zámeček, který byl vybudován po třicetileté válce jako provizorní panské sídlo v době, kdy vrchnost uvažovala o rekonstrukci vypáleného hradního areálu.

V letech 1974 – 1977 byl objekt zrekonstruován. Dnes zde sídlí Lidová škola umění. Zde je i umístěna pamětní deska Oty Pavla.

č. 18 Kostel Povýšení Sv. Kříže - v současné době je péčí města krásně opraven, vč. elektrického osvětlení. Bylo nainstalováno i bezpečnostní zařízení.

Keramické destičky - zastavení NS
Keramické destičky - zastavení NS
lupa

č. 19 Zámek s parkem – barokní zámek s klasicistní kaplí je nejvýznamnější památkou. Město ho získalo do svého vlastnictví v létě 2003 a pustilo se do rozsáhlé rekonstrukce. Problémem je samozřejmě přísun dostatečného množství finančních prostředků. Veřejnosti je stále nepřístupný. Obnoven a zpřístupněn by měl být rovněž rozsáhlý zámecký park. Momentálně je do parku přístup, ale je značně zarostlý.

č. 20 - nenalezeno

č. 21 – nenalezeno

č. 22 Popperův dům – zde se narodil otec Oty Pavla Leo Popper. V r. 1939 se sem pak z Prahy k dědečkovi všichni uchýlili před nacisty.

č. 23 Hostinec u Opltů, kde stálým hostem byl i dědeček Oty Pavla

č. 24 Rybníky Oty Pavla – zde se malý Ota naučil bruslit, zde chytal ryby

Keramické destičky - poslední zastavení NS
Keramické destičky - poslední zastavení NS
lupa

č. 25 Pivovar - původně pozdněgotický panský pivovar stojí u rybníka. Podle archivních záznamů náležel k nejstarším šlechtickým pivovarským podnikům u nás. Pivo se v Buštěhradu začalo vařit již v r. 1497, kdy byl povýšen na město s pivovárečným právem

První a tedy nejstarší zápis o pivovaru pochází až z roku 1548 – podle smlouvy byl společným majetkem bratří Kolovratů, kteří se dělili stejným dílem o všechny důchody, které z něho plynuly, i o náklady k provozu potřebné. K pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem.

Za třicetileté války byl velmi zpustošen a vyrabován. Varný kotel byl zavlečen až do Drážďan. Roku 1633 se dočkal obnovy a různých stavebních úprav. V r. 1755 s přestavbou zámku byl i pivovar přestaven v barokním slohu. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla "zastaralá" technologie vaření piva přebudována "na parní". Po vzniku Československé republiky areál pivovaru připadl státu, v jehož vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993.

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá. Už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze.Prodávalo se do hospod, zejména panských.

Ale i v našem století byla potvrzena dobrá kvalita buštěhradského piva. V roce 1964 se konala v Pardubicích přehlídka jakosti piva, na níž byly zastoupeny pivovary ze tří krajů. Buštěhradské pivo tehdy dostalo plný počet bodůa spolu s několika dalšími pivovary získal první místo. Vařilo se pivo 7-mi, 10-ti a 12-ti stupňové. Pivovar ale nevydržel konkurenci větších pivovarů, odběr piva klesal a tak byl dán návrh na jeho zrušení. Poslední pivo bylo vyexpedováno 9. 9. 1967.

Na závěr prosba:

Kdybyste se tam někdo dostal, vyfotil mně chybějící zastavení a poslal mi je v mailu, příp. s nějakou fotkou z okolí, byla bych vám nesmírně vděčná. Doplnila bych chybějící text a kdybyste dovolili, fotku bych tam taky vložila. Nebo mi ji tam můžete přiložit sami. Předem děkuji.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Velice dobře jsme se najedli v restauraci Hotel Buštěhrad, Palackého 62, Buštěhrad. Restaurace je proti původnímu pivovaru.

Přiznám se, na první pohled je to budova velice nevábná, silně připomíná staré časy. Ale měli jsme hlad, nechtěli jsme uhnout z naučné stezky, navíc jsme ani nevěděli, zda někde něco jiného najdeme. A udělali jsme dobře. Ceny skutečně lidové - na internetu nabízí orientační ceny od 38,- Kč do 50,- Kč za hotové jídlo, minutky od 50,- Kč do 75,- Kč včetně přílohy. Dali jsme si řízek s bramborem, vepřové výpečky s bramborovým knedlíkem a zelím - cena mezi 50,- a 60,- Kč, porce velké, pěkně upravené a hlavně chutné.

Počet míst: 60

Otvírací doba:denně 11.00 - 22.00, jen v neděli zavírají již ve 21.00. Vaří do 19 hodin.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Musím přiznat, že jsem byla nadšena, jak se zde snaží zviditelnit svoji historii. Opravují zámek, vybudování stezky taky nebylo jednoduché.

Ale bohužel , myslím, že jim chybí větší reklama. Kdybychom nevěděli, že zde chceme navšítvit muzeum, projeli bychom městečkem a přišli bychom a spoustu zajímavých věcí. A taky nás mrzelo, že jsme museli hledat, kudy vede stezka a ž jsme všechno nenašli. Aspoň na pár místech by bylo dobré udělat na destičce nákres stezky.

Ostatní informace

Jediné vstupné, které jsme zde zaplatili, bylo do muzea a musím přiznat, že 30,- kč za dospělou osobu - to za to stojí.

Otevřeno mají jen v sobotu a v neděli:

květen - říjen 10.00 - 17.00

listopad duben 10.00 - 16.00

Když tak koukám na přidané fotky, tak vidím, že tam snad musíme ještě někdy zajet. Že jsem to focení ošidila. Je pravda, že už mi baterie u foťáku odmítali poslušnost. Tak snad někdy doplním. Navíc mám dojem, že jsme si to moc neužili.



Další informace

neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km), celodenní výlet (15-20 km)
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Kladno-Vrapice
(vzdálenost od místa: 2.75 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Buštěhrad

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo