České středohoří, Žatecko, popis a informace

České středohoří leží v ústeckém kraji a táhne se severovýchodním směrem od Mostu k Novému Boru. Na severu sousedí s Lužickými horami, na východě s Ralskou pahorkatinou a Polabím, na jihu s Mosteckou pánví a na západě s Krušnými horami a Českým Švýcarskem. S rozlohou cca 1300 km2, délkou kolem 70 km a šířkou až 25 km patří toto pohoří k menším orografickým celkům. Tvarová pestrost a osobitý krajinný ráz však řadí České středohoří mezi nejkrásnější a nejsvéráznější u nás. K jeho vzniku docházelo postupně sopečnou činností, která však neproběhla najednou. První silnější fáze nastala asi před 25 milióny let ve třetihorách, kdy byla v souvislosti s mohutným vrásněním v jižní Evropě tato oblast silně tektonicky porušena. Vytvořily se zlomy sahající do hloubek 60 ? 200 km. Tyto zlomy se staly přívodními cestami pro výstup žhavého tekutého magmatu na zemský povrch. První vulkanickou fázi vystřídaly poklesy pánví, v nichž došlo k silné uhlotvorné činnosti. Ke druhé, ale již podstatně slabší fázi vulkanické činnosti došlo asi před 10 ? 15 milióny let. Pískovcový a opukový příkrov, který se vytvořil v období druhohor, byl měkký a málo odolný. Působením teploty, tekoucí vody a větru došlo k narušení a vypreparování zemského povrchu a vytvoření krajiny s velkým množstvím zvláštních útvarů ? osamělé kuželovité či kupovité vrchy s plochými vrcholy, vypreparované žíly, sopečné jícny a sopouchy, vulkanické kužely, ale nechybí ani romantická zákoutí poskytující nádherný výhled na okolní krajinu. Velké mrazové zvětrávání způsobilo, že mnohé kužely jsou ve spodních částech pokryty balvanovými moři nebo pásy balvanitých sutí. V těchto kamenitých pokryvech se velmi často setkáváme s exhalacemi ? výrony teplého a vlhkého vzduchu. Velmi nápadné jsou zejména v zimě, kdy teplota exhalovaného vzduchu rozpouští sníh v okolí a pára vytváří bohatou námrazu. K významným vrcholům Českého středohoří patří Milešovka (837 m), která se pyšní také označením ?největrnější hora v ČR?, dále Hradišťany (752 m), Kletečná (706 m), Pařez (735 m), Sedlo (726 m), Medvědice (688 m), Buková (683), Široký vrch (658 m), Dlouhý vrch (655 m) a Lovoš (570 m). Pestrost geologického podloží ovlivnila také vznik široké škály různých půdních typů. Krajinnou hodnotu Českého středohoří zvyšuje řeka Labe, která ho rozděluje na dvě části, vyšší západní a nižší východní. Kolem této průrvy se vytvořila poměrně hluboká nádherná údolní kotlina kaňonovitého typu. Řeka Labe má několik větších přítoků. U Litoměřic přibírá řeku Ohři, dále severněji Bílinu a v Děčíně se do Labe vlévá Ploučnice. V Děčíně na Labi se také nachází náš hlavní říční přístav. Řeka Labe je na našem území v celé délce splavná. V oblasti Českého středohoří najdeme i několik větších vodních nádrží. K známějším patří vodní nádrž Chmelař, Velký rybník a Dobroměřický rybník. Z klimatického hlediska je z Českého středohoří zvlášť zajímavý vrchol Milešovky. Jak je již výše zmiňováno, je Milešovka největrnější českou horou. Výskyt silného větru je zde až o 50 % větší než na Slovensku ve Vysokých Tatrách na Lomnickém štítě. Jinak ale se celé České středohoří vyznačuje mírným podnebím. V zimních měsících se teploty pohybují v rozmezí -2 - -3 oC, v letních měsících 17 ? 19 oC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40 - 50, počet letních dnů 50 - 70. Roční úhrn srážek kolísá mezi 470 až 800 mm za rok. Celá západní část oblasti leží ve srážkovém stínu Krušných hor. Východní část od Labe směrem k Novému Boru je o něco chladnější.Oblast Žatecka ? Žatecká pánev - je ohraničena Doupovskými horami na západě, na jihu Rakovnickou pahorkatinou a směrem severním přechází v Mosteckou pánev. Z geomorfologického hlediska patří tato oblast ke Krušnohorské soustavě. Centrem Žatecka je město Žatec. Vzniklo z původního hradiště kmene Lučanů, které v 10. století ovládli Čechové a postavili zde románský hrad. Ve 12. století se Žatec stal křižovatkou, kde se protínaly důležité obchodní cesty a vyrostlo zde velké tržiště. V roce 1261 byl Žatec povýšen na královské město a svůj starobylý ráz si zachoval do dnešních dnů. Přírodní podmínky města ovlivňují Krušné a Doupovské hory. Jejich svahy zabraňují západnímu proudění vzduchu a vytvářejí v celé oblasti srážkový stín. Ročně zde spadne jen malé množství srážek a tak suché, teplé podnebí s dostatečným množstvím podzemní vody má největší podíl na úspěšném rozšíření pěstování chmele, jehož počátky spadají až do 15. století. O osídlování Žatecké tabule se našly četné důkazy při archeologických vykopávkách, zejména v lokalitách Staňkovice, Rybňany, Holedeč, Březno a jiných. Ty dokladují, že tato úrodná oblast měla své první obyvatele již v době kamenné. Na několik století se zde usídlili také keltské kmeny. Od 6. století bylo zejména údolí kolem řeky Ohře osídlováno slovanskými kmeny, protože okolní lužní lesy poskytovaly jednak materiál na stavbu obydlí a také byly bohaté na množství zvěře. Řeka Ohře byla přirozenou dopravní cestou, kterou slovanské obyvatelstvo hojně využívalo pro obchodování. Kromě obchodu se Slované věnovali zejména zemědělství. Tyto přednosti Žatecka byly však příčinou častého loupení a drancování. V době husitského revolučního hnutí se obyvatelé přihlásili k husitům a stáli věrně po boku vyznavačů podobojí. Ve městě působilo také několik významných husitských kněží. Velkou pohromou pro Žatecko byla třicetiletá válka. Při ní bylo mnoho městeček a obcí zpustošeno, vydrancováno nebo vypáleno. Samotný Žatec obsadili v roce 1648 Švédové, kteří město téměř zničili. Mnoho obyvatel ze strachu uteklo a došlo k obrovskému hospodářskému úpadku. S historií Žatecka a jeho okolí se můžete seznámit v Žateckém regionálním muzeu, kde je zřízena bohatá vlastivědná expozice.