OBŘÍM DOLEM NA SNĚŽKU
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Pec pod Sněžkou - výchozí bod | 0,0 km | |||
Pec pod Sněžkou | 0,3 km | |||
Chata Betyna | 1,6 km | |||
Soutok Úpy a Modrého potoka | 2,3 km | |||
Obří důl | 2,8 km | |||
Obří důl | 3,5 km | |||
bývalá Kovárna | 4,2 km | |||
Vodárna | 5,0 km | |||
bývalá Obří bouda, dnes pouze polská Slezská bouda | 5,9 km | |||
Větrný hřeben | 6,3 km | |||
Sněžka - vrchol | 6,8 km | |||
Sněžka - horní stanice lanovky | 6,9 km | |||
Růžová hora - stanice lanovky | 8,9 km | |||
Růžový důl - dolní stanice lanovky | 10,4 km | |||
Pec pod Sněžkou | 11,8 km | |||
Pec pod Sněžkou - cílový bod | 12,0 km |
V úterý 10. 8. 2010 jsme se rozhodli zpestřit si dovolenou výletem na Sněžku. Ráno jsme naložili děti do auta a po drobných dopravních peripetiích jsme před polednem dojeli do Pece pod Sněžkou. Tam nás čekalo nemilé překvapení v podobě obrovského množství lidí a aut. Veškerá parkoviště byla plná, ale díky tomu, že parkování bylo dobře organizováno, tak jsme nakonec zaparkovali nedaleko hotelu Hořec.
Ve 12 hod jsme opustili auto a vydali jsme se směrem k lanovce. Procházeli jsme pod bobovou dráhou a skrz zábavní park, šli jsme téměř v davu lidí a byli jsme informováni, že na lanovku se čeká fronta 2-3 hodiny. Proto jsme rychle přehodnotili náš prvotní plán jet část cesty lanovkou a dali jsme se po modré turistické značce k Obřímu dolu. Brzy jsme došli k chatě Betyna, kde jsme se vzhledem k pokročilé hodině zastavili na oběd. Holky si chvilku pohrály na hřišti, my jsme si dali pivo na kuráž ve 13hod jsme se vydali směrem vzhůru. Barborku (necelé 3 roky) jsme naložili do krosničky a Pavlínka (4 roky) už musela po svých. Ze začátku vede cesta jen mírně do kopce, stále proti proudu řeky Úpy, až k soutoku s Modrým potokem, který přitéká z Modrého dolu. Pokračovali jsme dál po modré značce kolem Boudy v Obřím dole a do Obřího dolu, 910 m.n.m. , 2 km. Odtud začínalo být stoupání prudší. Stále jsme míjeli spoustu lidí, ale většina z nich směřovala již ze Sněžky dolů. Zůstalo to tak po celou cestu, až na vrchol. Důvod jsme se měli dozvědět až pozdě odpoledne při čekání na ¨lanovku, a tak jsme byli stále překvapeni. Opustili jsme zde údolí a lesem jsme stoupali po úbočí Růžové hory vzhůru. Došli jsme k bývalé Kovárně, 1033 m.n.m. a dále pak k vodárně, která v letech 1912-1950 zásobovala Sněžku pitnou vodou. Poté vodárna kvůli špatné údržbě zchátrala, přesto tak zůstává významnou technickou památkou. Po levé straně jsme se stále mohli obdivovat Studniční hoře. Jako na dlani jsme měli Studniční jámu, Čertovu zahrádku, Čertovu rokli, Úpskou jámu, stejně tak jako všechny potoku, jejichž hukot vytváří krásnou atmosféru. K bývalé Obří boudě nám zbýval necelý kilometr, který jsme úspěšně zdolali a v 15:15 jsme již seděli u Slezské boudy, 1399 m.n.m., 6 km. Ta patří Polákům a jejich přemrštěné ceny nás přinutili sníst svačinu pouze z vlastních zásob. Trochu jsme si odpočinuli a vydali jsme se zdolat poslední úsek. Barborka, protože se až sem nesla, byla řádně odpočinutá a poslední 1,5km téměř vyběhla. Pavlínka nakonec vrchol také zdolala po svých. Tak jsme úspěšně dosáhli vrcholu Sněžky, 1602 m.n.m. Podívali jsme se, jaké jsou výhledy, udělali jsme pár fotografií a prohlédli jsme si pro nás novou Poštovnu. Dali jsme si tam čaj, koupili a poslali jsme pohled. Dozvěděli jsme se, že zde bylo v 17hod 12,4°C, rychlost větru 3,8 m/s, směr větru 301° a vlhkost 82%.
Pak už jsme šli čekat frontu na lanovku, abychom sjeli dolů. A nyní nás čekalo překvapení. Byl tam vyvěšen plakát, že dne 10.8.2010 se na Sněžce koná Svatokateřinská pouť. Tak se tedy vysvětlili davy lidí, které jsme celý den potkávali.
V 18 hod jsme již byli v Růžovém dole, pod lanovkou a šli jsme zpátky k autu. A protože děti zvládly výlet přímo bravurně, nechali jsme je před odjezdem ještě si pohrát na krásném městském hřišti. Dali jsme tam také večeři a před 20hod jsme vyráželi na dlouhou cestu domů.