Srbsko - informace a popis

Bezpečnostní situace v Srbsku je poměrně dobrá. Toto se netýká území Kosova, kde je situace nepřehledná a bezpečnostní vývoj se dá obtížně předvídat. Kosovo je oblastí právního chaosu a Velvyslanectví ČR v Bělehradě v této oblasti nemůže poskytovat adekvátní konzulární pomoc občanům ČR v nouzi.
AUTO-MOTO a další služby: Pohraniční orgány uznávají s platností od 1. 1. 2002 tzv. zelenou kartu mezinárodního pojištění motorových vozidel (povinné ručení) vydanou pojišťovnami ČR, pokud není symbol pro Srbsko "YU" přeškrtnut. Při vjezdu do oblasti Kosovo je nutno zakoupit místní kosovskou "zelenou kartu", kterou vydávají orgány místní správy OSN. Za použití dálnic se platí mýtné.
Při cestách je celkově zapotřebí zvláště dodržovat všeobecně platná pravidla tzn. cestovat pokud možno za dne, v noci nezastavovat na odlehlých parkovištích, využívat větších terminálů či osvětlených hotelových parkovišť apod. Stav vozovek je všeobecně horší oproti situaci v ČR (četné díry, výmoly, vyježděné koleje atd.). Řízení se musí věnovat zvýšená pozornost. Dálnice nepoužívají pouze motorová vozidla, ale také chodci, cyklisté, koňské, neosvětlené povozy atd. Kontroly dopravní policie (zejména v Srbsku) jsou poměrně časté. Doporučuje se respektovat případnou výzvu policisty k zastavení a během většinou pouze formální kontroly dokladů, se vyvarovat jakýchkoliv verbálních konfliktů. Tyto většinou končí odebráním cestovního pasu a udělením pořádkové pokuty (může se vést i řízení u místního ?přestupkového soudu?).
Styl řízení místních řidičů je celkově agresivnější a této skutečnosti odpovídá i vyšší počet těžších dopravních nehod.?


Velvyslanectví ČR v Bělehradě
Bulevar kralja Aleksandra 22
11000 Beograd
Srbsko a Černá Hora
Telefon (+381 11) 323 0 133
fax 323 6 448
email: belgrade@embassy.mzv.cz
Commerce_Belgrade@mzv.cz
consulate_belgrade@mzv.cz
www.mzv.cz/belgrade

Do Srbska lze cestovat letecky a to z Prahy do Bělehradu. Na letištích jsou pak přistaveny transfery, které Vás rozvezou na daná místa a pak autobusy, které rozváží k příslušným hotelům. Vlakem z ČR trvá cesta přes Vídeň a Budapešť téměř 16 hodin. Přímé vlakové spojení existuje mezi Vídní a Bělehradem. Přímí spojení není zatím ještě známo. Autobusem se také dostaneme, akorát neexistuje přímé spojení z České republiky do Srbska, ale určitě je možnost využít cestovní kanceláře. Nakonec autem a nejkratší cesta je přes Slovensko a Maďarsko do Bělehradu. Cesta z Prahy do Bělehradu trvá cca 9 – 10 hodin. Je dobré mít kvalitní automapu, která bude uvádět i počet kilometrů. Srbsko má bohatou síť benzínových pump. Na vedlejších silnicích bývají otevřené do 20 hod. Poplatky na dálnicích se pohybují od 5 do 25 YUN – záleží na počtu ujetých kilometrů.

Ceny v Srbsku jsou srovnatelné s našimi v Praze, ale oblečení se dá pořídit za stejnou cenu, ale ještě kvalitnější. Na tržnicích se objevují Asiaté, ale kvalitnější látky jsou ty turecké. Ovšem domácí látky jsou ještě kvalitnější, ale také podstatně dražší. Přijímají se zde jak domácí tak i mezinárodní platební karty. Na hranicích Srbska většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt. Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní spotřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Srbska a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována.

Srbové se umí bavit a prosazovat si svou. Mladí lidé sledují módu, vždy jsou dokonale sladění, i když je venku 35 °C a v autobuse ještě z doby komunistického režimu o 20 stupňů více, s úsměvem na rtech a cigaretou v ruce. Pracovní doba v bankách a na poštách je od 8 – 19 hod, sobotu od 8 - 15 hod. Supermarkety v pracovní dny od 6.30 – 20 hod, v sobotu od 6.30 – 18 hod, v nedělí od 7 – 11 hod. Tržnice od 6 – 17 hod. Lékárny – mají otevřeno 24 hodin denně.

V Srbsku se dá ve volném čase věnovat spoustě aktivitám. Např. se můžete potápět, chytat ryby – dá se téměř všude, ale musíte mít povolení, ovšem musíte dodržovat určitá pravidla, ryby se nesmí prodávat a počet ryb je limitován. Srbská příroda se může pyšnit národními parky, přírodními rezervacemi, jeskyněmi, termálními vřídly, jezery. Byly zde objeveny ruiny antických měst. Za vidění určitě stojí místní kláštery a pravoslavné kostely. Určitě navštivte hlavní město Bělehrad, je tam nesčetné množství památek k vidění. Samozřejmě se můžete věnovat i vodním sportům, turistice, cykloturistice. Každý si vybere. Je tu také spousta obchodů a kaváren. Mladí můžou navštívit diskotéky nebo bary, kde se můžou pobavit.

V druhém tisíciletí před Kristem osídlena ilyrskými kmeny, součást římské říše, Byzance. Přibližně v šestém století se zde začaly usazovat slovanské kmeny. V desátém století zde bylo založeno knížectví Zeta, které se ve třináctém století stalo součástí srbského státu. V polovině čtrnáctého století první zmínky o nezávislém státu Černoviců. Později území obsazeno Benátkami, později Osmanskou říší. Od roku 1878 oficiálně nezávislý stát a od roku 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1929 Jugoslávie). Spolu se Srbskem podporovala Černá Hora v devadesátých letech zachování Jugoslávie. Černohorci se také podíleli na obléhání chorvatského přístavu Dubrovnik. Od kosovské krize sílí snahy na osamostatnění země. V říjnu 2000 černohorský prezident Milo Djukanović po jednání s novým prezidentem JSR Vojislavem Koštunicou odmítl účast své strany (DPS) v jugoslávské vládě.Černohorská vládní koalice prezidenta Mila Djukanoviče rozhodla vypsat referendum o nezávislosti Černé Hory do června 2001. Djukanovič se vyslovil pro vytvoření svazku svrchovaných států mezi Srbskem a Černou Horou, který by měl tři důležité funkce společné: společnou armádu, společnou zahraniční politiku a také měnu, která by byla povinně konvertibilní.

Zlatibor, pohoří zlatých lesů, se s vámi podělí o své léčivé klima, jezera a louky, lyžařské terény a místy pro bruslení. V zlatiborské vesnici Sirogojno byl otevřen etnologický park, zajímavý pletařskou expozicí, kde můžete vidět po generace předávanou pletařskou a přadečskou původní zručnost. Parní lokomotiva vás ze Zlatiboru poveze podél 13,5 km dlouhého pohoří Šargan, skrz 90 tunelů, přeš množství viaduktů a mostů do Mokre Gore, kde můžete z otevřeného vagónu v pravý čas spatřit překrásné svítání. Pohoří Tara, kromě svých vrchů, krasových jeskyní, kaňonů a peřejí, skrývá i podivuhodný kaňon řeky Drini. Svoji zvědavost při objevování přírody z ptačí perspektivy můžete uspokojit návštěvou vrcholů Zlatar, Goliji, Staré hory, Goču, Brezovici a Divčibarama. Všechny vám nabídnou možnost si neomezeně užívat výhledu na pole, lesy, potoky a řeky. Při troše štěstí spatříte i orly a jeleny.

Srbsko má dvě podnebné oblasti – přímořská oblast: je středozemní podnebí s teplým, suchým létem a mírnou, ale deštivou zimou. Průměrné teploty vzduchu tu v lednu dosahují 8 °C, v červenci 27 °C. Podzim bývá příjemný a teplý, jaro přichází brzy. Vnitrozemská oblast: podnebí je tu kontinentální, s chladnou zimou a teplým létem. Průměrná teplota vzduchu je tu v lednu – 3°C, v červenci 18 °C. Je tu vysoký počet slunečných dnů v roce.