SRBSKO – KRAJINOU KUSTURICOVÝCH FILMŮ
NÁVŠTĚVA DRVENGRADU
Nedaleko tzv. srbských vzdušných lázní – Zlatiboru se na jihozápadním svahu Národního parku Tara, obtékaném řekou Drinou, jež tvoří hranici s Bosnou a Hercegovinou, nachází vesnice Drvengrad (též Mečavnik). Nechal ji tu postavit nejznámější srbský režisér Emir Kusturica jako kulisu pro svůj film. Celý komplex Drvengradu se skládá z několika set domů a domečků. Kusturica sjezdil celé široké okolí a hledal stará rozpadlá stavení. Skupoval je, svážel do vesnice a náročně restauroval tak, aby se líbila turistům i odborníkům. Za svou vesnici získal v roce 2005 i prestižní Evropskou cenu za architekturu. V současnosti slouží jako turistická atrakce a konají se tu filmové festivaly nekomerčních filmů. První dojem po projití bránou vesnice je spíše kýčovitý, pokud očekáváme pravý skanzen lidové architektury. Různorodě pomalované domy, s obřími portréty či obrázky na zdech, všelijaké vychytávky či ptákoviny dávají této turistické vesnici typicky Kusturicovo rozverný ráz, známý z jeho filmů. Ty lze nakonec zhlédnout i v místním biografu.
JÍZDA HORSKOU ÚZKOKOLEJNOU DRÁHOU ŠARGANSKÁ OSMICA
Po prohlídce Drvengradu sejdeme silnicí dolů ke starému vlakovému nádraží Mokra Gora. Právě odtud totiž vede zrekonstruovaná unikátní úzkokolejná železniční trať, zvaná Šarganská osmica, která nadchla i slavného režiséra Emira Kusturicu. Ta byla za obrovských lidských ztrát, zejména z řad válečných zajatců, vybudována v letech 1921 - 1925 přes hory a průsmyky pohoří Šargan z Bělehradu přes Sarajevo až do Dubrovníku. Právě v pohoří Šargan museli železniční inženýři přijít na to, jak na krátkém úseku překonat několikasetmetrové převýšení a spojit hluboké údolí s přilehlou náhorní plošinou, navíc ještě oddělenou skalnatým hřebenem. Trať dostala název podle ležaté osmičky, jejíž půdorys trať na konci stoupání opisuje. Úzkokolejka, která je jednou z hlavních kulis Kusturicova posledního filmu Život je zázrak (Život je čudo), se řadí mezi nejzajímavější muzeální tratě Evropy. Na trati Mokra Gora – Šargan Vitasi železnice překonává na 15,5 km výškový rozdíl 300 metrů, projíždí 22 tunelů, z nichž nejdelší měří 1667 metrů. Nasedáme do rekonstruovaných dřevěných vagonů, vyjíždíme ze stanice a na konci údolí nabíráme postupně výšku kroužením v mnoha obloucích. Místy se nám tají dech při pohledu do hlubokých strží a kaňonů dole pod námi. Místy vlak zastavuje na několika vyhlídkách, odkud můžeme pozorovat okolní hory i údolí, spolu s technickým řešením stoupání železničních kolejí. Stanice Šargan Vitasi je cílovým místem jízdy, kde se lokomotiva obrátí a po přestávce nastává zpáteční jízda, jež je znatelně rychlejší. Ve stanici Jatare, jež původně sloužila jako technická zastávka pro doplnění vody do kotle lokomotivy, zastavujeme na občerstvení ve stylové restauraci a ochutnáme něco z chutných domácích srbských jídel. Po zhruba dvou a půl hodinové vyjížďce dorazíme zpět do údolí, do stanice Mokra Gora.
NÁVŠTĚVA VIŠEGRADU – MOST NA DRINĚ A KAMENNÝ ANDRIĆGRAD
Odpolední přejezd do města Višegrad v Bosně a Hercegovině věnujeme prohlídce známého starověkého kamenného mostu na Drině. Slavný most na Drině nechal postavit v letech 1571–1577 Mehmed Paša Sokolovič – srbský chlapec, násilím odvedený k sultánovu vojsku, který se díky své inteligenci a úsilí propracoval až na pozici jednoho z nejvýznamnějších vezírů osmanské říše. Most v zapadlém balkánském městečku se v Sokolovičových představách měl stát spojnicí mezi křesťanským západem a muslimským východem. Projektem stavby nepověřil nikoho jiného než proslulého architekta Mimara Sinana (jeho rukopis dodnes nese velká část historického jádra Istanbulu). Most byl vybudován na strategickém místě, kde stará římská obchodní a vojenská cesta z východu (Via Militaris) z Istanbulu, překonávala řeku Drinu a pokračovala dále do bosenského vnitrozemí, do Sarajeva a dále k Jadranu. V roce 1944 napsal Ivo Andrić, jugoslávský spisovatel bosenskosrbského původu, svůj slavný román Most na Drině, zabývající se významem této stavby pro Višegrad a mnoha staletími válek a etnicko-náboženských sporů, jichž byl most svědkem. Díky tomuto dílu získal v roce 1961 Andrić Nobelovu cenu za literaturu. Ivo Andrić (1892 - 1975) se narodil a dětství prožil v Bosně. Po skončení první světové války odešel do hlavního města právě vzniklého společného jihoslovanského státu a dal se do služeb jeho diplomacie. Poznal řadu evropských měst: Bukurešť, Terst, Marseille, Paříž, Madrid, Brusel, Ženevu, Berlín. Druhou světovou válku prožil v Bělehradě, kde pracoval na svých nejslavnějších dílech. Právě tehdy vznikly jeho romány Travnická kronika, Most přes Drinu a Slečna dělá peníze. Po roce 1945 se Andrić znovu zapojuje do veřejného života - pět let působil jako poslanec v Bosně a Hercegovině - a dále horlivě píše. Ivo Andrić je významným a váženým rodákem Višegradu, v němž se zhlédl i režisér Emir Kusturica, jenž nechal v místě, kde žil nositel Nobelovy ceny za literaturu vybudovat kamenné městečko, pojmenované Andričgrad. Andričgrad, to je nové turistické a filmové město, v němž je směstnána řada architektonických stylů a kde režisér plánuje vybudovat operní scénu, historický institut nebo filmovou školu.
PRAKTICKÉ INFORMACE
Jak se tam dostat: po dálnici Brno – Bratislava – Györ – Budapest – Szeged –
Subotica – Novi Sad – Beograd – silnice E763 Čačak – Užice-
Mokra Gora
- mýto Subotica-Novi Sad 3€
- mýto Novi Sad-Beograd 2,5 €
Do Višegradu vede z Mokre Gory přímo silnice přes hraniční
přechod do Bosny a Hercegoviny.
Šarganská osmica - www.zeleznicesrbije.com
- rezervace jízdenek: osmica@srbrail.rs
- jízdné 300 dinárů ( 2,5 € )
Ubytování: Hotel Šarganska osmica, Mokra Gora
http://www.apartmani-srbija.com/en/hotel-sarganska-osmica
- cena 1800 dinárů / osoba a noc ( 15 € )
Etno kuča Cerova kosa
http://www.apartmani-srbija.com/etno-kuca-cerova-kosa
- cena 10 €
© Text a foto Josef Franc
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Mokra Gora
Půjčovna autPříspěvky z okolí SRBSKO – KRAJINOU KUSTURICOVÝCH FILMŮ
