Hrad Kokořín, Pokličky, Čertovy hlavy a jiné skalní útvary – KOKOŘÍNSKO – 3 tipy na výlet

Po návštěvě posvátné  hory  ŘÍP (viz předchozí článek) následovalo pár  dalších výletů  (pěšmo i na kole)  v prostředí,  které bylo zcela jiné, než u nás, na Moravě. Bohužel nám tři dny zdaleka k prozkoumání Kokořínska, chráněné krajinné oblasti,   nestačily. Kokořínsko  se  nachází cca 40 km SZ od  Prahy, má výměru 272 km² a zasahuje do území  3 krajů (Ústeckého,  Libereckého a Středočeského).

Neuvěřitelně kontrastní byl vstup do  CHKO Kokořínsko. Vyjížděli jsme ze    Štětí, plného továrenských  komínů a jen o pár  km nad nepěkným městečkem  se nám otevřela malebná krajina s různorodými  skalními pískovcovými  útvary a městy. Útvary, vzniklé zvětráváním skalních plošin, jsou pro tuto oblast  typické. Za členitost krajiny mohou  sopečné vyvřeliny  z třetihor. Magmatickou výlevnou horninou je  např. i  nejvyšší kopec oblasti - Vlhošť - 614 m. n. m. Také eroze za  léta vytvořily rýhy, údolí, rokle, skalní stěny, okna, výklenky, jeskyňky  atd. Dominantou oblasti je hrad Kokořín. Cyklotrasy  vedou  hlavně lesy, kterých je  zde požehnaně.

1. cílem   cesty pěší byla,  mimo jiné zajímavosti, prohlídka nejznámějších útvarů Kokořínska, nacházejících se 5 km  od  Mšena.  Pískovcové skály s názvem POKLIČKY vypadaly jako hříbky na dlouhých hubených nohách. Kdysi dávno bylo území pod  hladinou  moře. Na  dně moře se usazoval písek, štěrk, kameny a  různé slepence.  „Pokličky“ - samotné vrcholy -  jsou tvořeny slepencem železitým (obsahují vulkanická tělesa  čedičového složení) – tyto nejlépe vydržely. Díky různorodému složení  byly v pískovci   za dlouhá léta zvětrávání  a erozemi (nestejné odolnosti vůči těmto vlivům) vytvořeny pukliny, skalní bloky a   z nich pak postupně  vytvarovány reliéfy… Největší poklice (nad Kokořínským dolem) má rozměry 6 × 5 m a  tloušťku 1,5 m. Výška   celého útvaru asi 12 m. Nyní pevné hlavičky,  sedící  na  zvětrávajícím  pískovci, za nějaký   ten čas  beztak  žuchnou  na zem... Naopak z některých stávajících  útvarů se  za dlouhou dobu teprve poklice  stanou. Ani jednoho se  určitě nedožijeme, protože  začátek erozí (kdy došlo k zaříznutí rokle Močidla, v nichž se Pokličky  nachází)    je datován do třetihor až  čvrtohor – vše tedy proces  zdlouhavý.

 

2. TIP  -  nenáročný   jednodenní pěší  výlet (zvládl pětiletý  klučík)

(ZDE znázorněna TRASA celé CESTY na mapě)

Start autem  z Račic přes  Štětí, Liběchov  do Želíz (TADY mapa  cesty autem až do Kokořínské doliny). V nivě potoka Liběchovky  se nachází  nejnižší bod  kokořínské oblasti  (175 m. n. m.),  taktéž např. i   Zájezdní restaurace se  sympatickou   obsluhou  (a domácími  rohlíky). V hospůdce jsme  při průjezdech nejednou rádi přibrzdili.  

Pár desítek metrů  před  hospodou  po straně pravé se   kratičkou  cestou  po  modré  dá dojít k parádnímu  dílu sochaře Václava Levého ze 40. let 19. stol.  s názvem ČERTOVY HLAVY  (obrovské skulptury vytesané do dvou  skalních bloků). Les  v okolí je vykácený, útvary  jsou vidět  z dálky. Rozhodně stojí za to kratičký prudký kopec  vyběhnout, čerty pozdravit a  porozhlédnout se  do okolí  z jejich obrovských pískovcových  hlav.

Autem jsme pak  jeli  přes  Dolní Zimoř, Chodeč, Vysokou a   Kokořín. Za Kokořínem (stále  rovně směrem k hradu) jsme v serpentinách  zastavili  na vyhlídce (hradbičky po pravé straně  silnice)  a mrkli  na hrad  Kokořín. Z této vyhlídky je asi nejhezčí místo na prohlídku. Pokračovali jsme pak serpentinami dolů,  do Kokořínské doliny. Bylo možné  zde  bezplatně zaparkovat. O to víc  jsme si  ale připlatili  za občerstvení v restauraci Pobuda.

Od  tohoto  místa (z rozcestníku) jsme  šli  pěšky po červené dolinou podél říčky  Pšovky a  rybníků asi 2 km k rozcestníku „ Pokličky rozcestí“ a poté již po modré  asi 500m, převážně  po schodech k výhledu na POKLIČKY.

Po modré jsme  pokračovali 2 km Družkovskou cestou. Míjeli jsme další skalní útvary – Obří hlavu a  žábu. Na rozcestníku jsme se stočili  doprava na žlutou. Ještě než  jsme  se tímto směrem rozešli,  proběhli jsme  Průsečnou skálou,  cestou vytesanou Švédy ve  třicetileté válce, nacházející se v bezprostřední blízkosti rozcestníku (po žlutomodré).

Po cca 100 m po žluté jsme odbočili na místě  zv. Faraon opět doprava na zelenou, prošli jsme  Náckovou roklí  a (na  rozcestníku  doprava na modrou) jsme  Močidly (kaňonovitým údolím Kokořínského dolu)  uzavřeli kruh k rozcestníku Pokličky  rozcestí, taktéž i náš první výlet v této oblasti. Protože byli  tatínkové   rychlejší, než náš nejmladší benjamínek, frnkli nám, zaběhli  pro auta, takže jsme  nastupovali na parkovišti u  pokličkovského rozcestníku.

Délka   cesty kolem 7 km

 

3. TIP - CYKLOvýlet :

Lenošení bylo dosti, nasedli  jsme tedy  další den   na kola a vyrazili zdolávat další cíle. Start z Račic přes  Štětí (po žluté), odtud  do Stračí  (odkud je   do lesa cca 2 km prudké stoupání), k rozcestníku “Pod  špičákem“, kde  stojí Mariánská kaple. Pokračovali jsme pak rovně po cyklo 0057 a  na  první  odbočce  doprava mimo značení   (viz mapa) jsme se  dostali až ke skále HAD (reliéf hada vytesaný do pískovce Václavem Levým v 19. st.).

Dále jsme jeli po žluté k souboru reliéfů od V. Levého -  skalnímu  útvaru HARFENICE. Nazvána je podle ústřední postavy -  dívky s harfou. Útvar obsahuje dále pět monumentálních hlav a jeskyni s hlavami sfing na portále. Následovala  kaple sv. Máří Magdalény (další ukázka sochaře Levého). Po žluté jsme  pak sjeli z  kopce  do Želíz na výbornou  dršťkovku  s domácími rohlíky do již  výše zmiňované Zájezdní restaurace.

Po cyklo 0010 jsme pokračovali   Zimořským dolem do dolu Truskaveckého (trasa  cesty). Zde jsme  odbočili na cyklo 0011 do dolu Šemanovického  (kaňonovitého údolí mezi Šemanovicemi a Jestřebicí), zdobeného  zajímavými pískovcovými útvary. Zastavili  jsme  u umělé vytesané loupežnické  jeskyně KLEMPERKA. Vyšplhali jsme  po žebříku do skalních skrýší, vybudovaných  uvnitř původního skalního převisu, vzniklého zvětráváním méně odolných pískovcových vrstev.

Vrátili jsme se  k rozcestníku  Truskavecký důl. Většina bandy  ujížděla   zpět do startu  a část nás  vyrazila do leva dlouhým pruďákem (po  tur. modré, či cyklo 0010)  do vesničky  Kokořín a následně  až ke hradu KOKOŘÍN  (1320), nacházejícímu  se v  blízkosti stejnojmenné obce. Kola jsme  přikurtovali  až na nádvoří, vyběhli (za 30,-Kč) na hradní  věž a  koukli do okolí. Vrátili  jsme  se  do   vísky  Kokořín,  zde osvěžili v antik restauraci -Truhlárně  pivečkem, sjeli obrovský kopec k rozcestníku Truskavecký důl   (sklerotik, který si nechal v hospodě  na židli batoh, si   dlouhý smrťák zopakoval) a pak  ujížděli zpět  do Račic. Přibrzdili  jsme  cestou ve vyhlášené pizzerii ve Štětí a  zakončili zde dobrou večeří  pěkný den. (délka cesty  cca  45 km)

 

4. TIP CYKLOvýlet :

Začátek posledního   cyklovýletu byl stejný jako  v den předchozí  - tedy z Račic přes  Štětí (po žluté), Stračí  až k Mariánské kapli (TRASA), potom  doleva po žluté ke Kapli Hraběcí  dále  - pozor -  nepřehlédout odbočku  doleva ke skalnímu útvaru  SEDM CHLEBŮ a jeskyni  MORDLOCH, dále po žluté k HADOVI a po cyklo 0012 do Tupadel. Odtud bylo možné shlédnout    velmi zajímavou  stavbu (Antonína  Veitha  z roku 1840) Slavín. Od  místních starousedlíků jsme se dozvěděli, že   v nepřístupné rozhledně  nyní sídlí meditační buddhistické centrum Samadhi…

Pokračovali jsme dále cyklo 0012 dolem Vidimským až na křižovatku s modrou. Odbočili  jsme doprava  a (po modré)  přijeli ke skalnímu útvaru Starý zámek  (TRASA). Na pozůstatky bývalé tvrze stálo za to vyšplhat. Nacházely se tam jeskyňky -  skvělé pelíšky  pro  čundráky, kteří chtějí  zmizet ze světa. Následovala (ne) cesta  do kopce křovisky…  a šíleným roštím. Proklestili jsme se  až   do pěkné Vidimi.

Zde se nacházely, mimo jiné  zajímavosti, zbytky  lávek. Kdysi byly lávky součástí zámeckého parku. Majitel zámku T. Grohman  je postavil pro svou ženu. Dle  pana hospodského jsou nyní  lávky nebezpečné. Do hluboké propasti jsme tedy jen jukli  a pak  ujížděli z Vidimi  z prudkého kopce  po zelené do Dolní Vidimi. Odbočili jsme    tu doprava  na  cyklo 0012 a po pár  desítkách metrech doprava na žlutou.   Z té jsme  omylem sjeli a  dostali se tak po neznačené cestě  Sitenským dolem (malebným  údolím se  zajímavými skalními  útvary) zpět na cyklo 0012 před  Tupadly. Pokračovali jsme do Želíz. Odtud  jela část bandy do Stračí, Štětí a cílových  Račic  a ostatní  to do cíle vzali  přes Liběchov (pro čerstvé  pstruhy  na večerní grilovačku - mapa). U této poslední  trasy by bylo nerozumné volit  směr opačný, takto  byl výlet (cca 40 km) velmi příjemný.

 

 Obrázkov

 

Články  související s pobytem v okolí:

Zámek Ploskovice, hora Sedlo

Říp a  Mělník

Terezín