Zámek Valtice a procházka Mikulovem

Tak dnes konečně bereme Janinu maminku na dlouho slibovaný výlet. Bývalá paní učitelka přistupuje ve Starém Městě a než nám povypráví novinky z maloměsta -jímž podle ní Uherské Hradiště bez diskusí je - tak jsme v Břeclavi.

Zde veliká groteska s odjezdem vlaku na Znojmo: několik vagonů s lidmi odjíždí a pak se vrací zpět, přidávají se další vagony a vlak s nimi veksluje sem a tam, do toho lidé zmatkují, nastupují a vzápětí vystupují, máme zpoždění už víc jak 10 min a než je nám dovoleno nastoupit, tak jsme z toho všichni málem na infarkt - Vivat České dráhy!!! ( Přitom je v Břeclavi úplně zrekonstruované nádraží a vše je přehledné a dle norem EU, jen na ten" český" lidský faktor se jaksi zapomnělo - informovanost prostě stále postkomunistická...)

Ze zastávky Valtice město k zámku to máme 1km. Procházíme přes městečko s pseudohistorickým náměstím a moc se to tu líbí turistům ze zemí, kde se domluvíte jen "dojč language" - jen těch trpaslíků a zvířátek ze sádry kdyby bylo prosím pěkně víc, Danke...

Raně barokní zámek byl vystaven na místě původního hradu z 12.století. Slavný rod Lichtenšteinů jej vlastnil až do konce 2.svět.války, po níž připadl státu a byl zpřístupněn veřejnosti. Lichtenšteinové přistavěli k původnímu zámku další 3 křídla, vybudovali zahradu a čestný dvůr s četnými hospodářskými budovami, ale nacházelo se tu i divadlo a jízdárna. Na přestavbě se podíleli nejvýznamnější architekti té doby. V 18. století provedeny úpravy zahrady a parku, v 1. pol 19.stol. pak celého Valtického okolí, které se tak stalo jedním z nejúchvatnějších krajinářských celků u nás !

Vlastní zámek je 2 - 3.patrový a má čtvercové vnitřní nádvoří. Jdeme na dnešní úplně 1.prohlídku a je nás hodně, platíme docela dost peněz. Sály a komnaty jsou nádherné, nejcennější - netvrdím, že taky nejhezčí - je zámecká kaple a mramorový sál. Všechny místnosti jsou zdobeny štuky a nástěnnými malbami. Jsme upozorněni na nejdelší eskapádu u nás, což je fantastický průhled skrze všechny přístupné pokoje zámku. Následuje hudební vložka a pak z balkónu sledujeme divadelní skeč, odehrávající se na nádvoří a hlavním aktérem jsme vyzýváni ke skandování bojového pokřiku " Huráá !!", až do úplného zblbnutí všech přihlížejících...Druhé patro zámku je o ničem, čekali jsme další krásné pokoje, ale je tu "jen" výstava o rytířích řádu Zlatého rouna, škoda...I tak v nás ale zimní sídlo slavného šlechtického rodu zanechalo mohutný dojem a cestou kolem kostela a přes náměstí k vlaku rozebíráme detaily...

V hospůdce pod vlakovou zastávkou si Janina maminka dává polévku a přisedá si k nám jakýsi děda nápadník a chválí se, že má doma 6 ovladačů na různé přístroje a přehrávače a taky že má počítač a po roce už umí stahovat a vypalovat filmy, hudbu atd, ale na paní matku tím neudělá pražádný dojem, protože ona počítače zrovna moc nemusí...

Před Mikulovem nás napřed vítá Sv.Kopeček a pak se teprve našim zrakům objeví výhled na celé sličné město s nezapomenutelnou siluetou zámku.Barokní zámek patřil Dietrichšteinům a tvoří rozsáhlý komplex.

Začátkem 13.stol. zde páni z Drnholce vystavěli hrad. Výstavba pokračovala i za Lichteinšteinů, prý to byla taková mohutná pevnost, na které si vylámali zuby i husité. Od poslední čtvrtiny 16.století až do r.1945 vlastnili sídlo Diechtrichšteinové. V r.1645 zámek dobyli Švédové a podstatnou část knihovny ukradli a jako válečnou trofej nechali převézt do své domoviny. R. 1945 Němci při ústupu zámek podpálili a zničili tak sbírky Moravského muzea, mimo jiné i čelist neandr.dítěte z jeskyně Šipka u Štramberka. Až do roku 1960 se pracovalo na zázraku, jímž bylo uvedení zámku do původního stavu , menší opravy trvají doposud...

Ve městě najdeme ještě veřejnosti přístupnou hrobku Dietrichšteinů, Kozí hrádek a jeskyně Na Turoldu. Zachovalo se také rozsáhlé židovské ghetto, synagoga a hřbitov. Pod vysokými stěnami zámku se rozkládají nádherné terasovité zahrady.Na město a na všechnu tu krásu zhora zhlíží poslední vápencový výběžek Pálavy, Sv.Kopeček s kaplí a krásnou křížovou cestou.

My naši procházku městem začínáme na hlavním náměstí,kde najdeme měšťanské domy ozdobené nádhernými sgraffity - neplést si prosím "graffiti" od sprejerů, jejich čmáranice a pseudoumění nemá s těmihle skvosty nic společného !!

Janu necháváme fotit na náměstí a maminka a já si jdeme prohlédnout Kozí hrádek a vyhlídky na město. Společně pak všicnni na zámecké terasy - v zámku jsme s manželkou už byli posledně a paní učitelce se tam už nechce - a vyrážíme na prohlídku židovské čtvrti. Pak je vedu neznámými končinami městem až pod úpatí Kopečku, kde je kupodivu hodně hospod a obchůdků. Je tu též hodně měšťanských domů, ale ty na svoji rekonstrukci teprve čekají...Ale pak to tady bude také velice hezké !!

V jedné hospůdce se stavujeme na kafé, Sv.Kopeček nám opět uniká, protože už musíme jít pomalu k vlaku a tak snad někdy příště a Nashledanou, spanilý Mikulove...