Zámecký park u ploskovického zámku
Turistické cíle • Příroda • Park
První záznamy o zahradě jsou dochovány už z konce 15. století. Dozvídáme se, že se zde tehdy obdělávalyly dvě zelinářské zahrady a tři štěpnice. Zlom v architektuře celého areálu však nastal v roce 1663, kdy zdejší panství získal sasko-lauenburský vévoda Jindřich Julius, který celý prostor kolem zámku nechal upravit včetně zahrady, ve které byl nově zřízen i rybníček. Další změny zahradu potkaly na počátku 18. století za zahradníka J. Paula, kdy byla vystavěna oranžerie a upraveny cesty i záhony. Na popud Anny Marie Františky, což byla vévodova dcera provdaná za toskánského vévodu Giovanniho Gastona de Medici, a pod vedením architekta Antonia Octavia Broggia začala přastavba zahradní kompozice do podoby italské zahrady. Následující parková úprava přišla v devatenáctém století. K romantické přestavbě zahrady došlo v roce 1816 a také v období 1851 až 1853, kdy byla architektem Janem Bělským upravena do podoby krajinářského parku. Ploskovický zámek v té době využíval bývalý český král Ferdinand V. jako své letní sídlo. I když se anglické parky kompozičné maximálně přibližují umělé přírodní nahodilosti, u parku v Ploskovicích byla hlavní osa původní barokní zahrady zachována a i dnes je jasně patrná. Vede od severu od pavilonu z nejvyššího místa zámeckého areálu přes zámek a jeho jižní dolní terásu přes jezírko a alej z topolů až na konec parku, přičemž protíná dvě příčné osy první v úrovni zámku lemovaná arkádami a druhá v místě lipové aleje.
Severnímu prostoru před zámkem dominuje centrální kašna a na vyvýšeném místě již zmíněný pavilon, přičmž je plocha volně osázena dřevinami se vzácným stříhanolistým jírovcem maďal. V jižní zahradě pod zámkem najdeme tři výškově oddělené terasy, z nichž hned první přiléhá k zámku a je vyzdobena sochami atlantů. Druhá terasa je tvořena parterem anglického typu s trávníkem a bazénkem s vodotryskem a třetí, nejnižší terasa zahrady se rozprostírá ve stylu volné krajinářské úpravy s romantickým rybníčkem. Prohlídka Zámecké zahrady je individuální a určitě si její návštěvu nenechte ujít. Mimo nádherné klidné procházky se zde můžete setkat také s mnoha druhy dřevin a mimo již zmíněného stříhanolistého jírovce můžete v parku rozpoznat například kaštanovník jedlý či skupinu vzrostlých paulowniín nebo i zeravy východní známé jako tuje.