Wiełky Sniežny Kocioł
Turistické cíle • Příroda • Rokle
(česky: Velký Sněžný kotel, nebo Velká Sněžná jáma) se nachází na jihozápadě Polska na severní straně Krkonoš na území polského Karkonoskiego Parku Narodowego. V západní části Krkonoš (Slezský hřeben) mezi Wiełkim Szyszakiem (Vysokým kolem 1509 m n.m.) a Labskim Szczytem (Violíkem 1471 m n.m.) v nejbližším místě asi jen 10 m od české hranice. Tento ledovcový kar byl ledovci vyhlouben v krkonošské žule. Dosahuje asi 800 m délky, 600 m šířky a 300 m hloubky. Výška jeho kolmých skalních stěn převyšuje 100 m. Ve stěnách kotle jsou vyhloubeny hluboké žleby, a pod nimi jsou rozsáhlá suťová pole. Na dně kotle je v žulových blocích vyhloubeno několik ledovcových jezírek nazývaných Śnieżne Stawki. Na severu je kar uzavřen asi 15 m vysokou morénou. Od bezprostředně na severozápadě sousedící Malé Sněžné jámy (Mały Sniežny Kocioł) oddělen hřebenem „Grzęda". Velká Sněžná jáma (Východní) se sousední Malou Sněžnou jámou (Západní) tvoří přísně chráněnou přírodní rezervaci Sněžné jámy o rozloze 127 ha. Název jam je odvozen od sněhového příkrovu, který se pod svislými skalními útesy udržuje do pozdního léta (v r. 1970 do 2. září). Sněžné jámy jsou také nejbohatším stanovištěm horské flóry a to nejen v Krkonoších, ale také v celých Sudetech. V karu roste mnoho vzácných druhů arktické a alpské flóry, včetně: koniklece alpského (Pulsatilla alba), prvosenky nejmenší (Primula mimima), lýkovce jedovatého (Daphne mezereum), oměje tuhého (Aconitum firmum). Růže alpské (Rosa pendulina), mléčivce alpského (Cicerbita alpina), zimozele severního (Linnaea borealis) a dalších. Na balvanech morény jsou až 600 let staré porosty vzácného lišejníku - mapovníku misničkovitého (Rhizocarpon lecanorium).
Na vrcholu hřebene mezi oběma jámami stojí chata Schronisko "Nad Śnieżnymi Kotłami" (Waweł), která připomíná tvarem krakovský hrad Waweł, proto má stejný název. V roku 1837 zde hrabě Schaffgotsch postavil první turistickou chatu v Krkonoších (Schneegrubenbaude). Dnešní podoba s vyhlídkovou věží je z let 1895-1897. Od r. 1960 je v ní rozhlasový a televizní vysílač. U chaty najdeme skalní skupinu (tor) - Czarcia Ambona (Krakonošova kazatelna).
Nad horním okrajem karu prochází červeně značená hřebenová trasa (česko-polského přátelství) s několika odbočkami k vyhlídkám nad stěnami karu. Dnem karu (kolem Śniežnych Stawkow) prochází zelená pěší trasa tzv. "Ścieżka nad reglami" (pozor trasa v zimě uzavřena!) mezi rozcestím "Rozdroże pod Wielkim Szyszakiem" a rozcestím "Skrzyżowanie przy schronisku Pod Łabskim Szczytem"