Týnský chrám
Turistické cíle • Památky a muzea • Chrám
Na tomto místě stával už v 11. století románský Kostelík, který byl nahrazen v druhé polovině 13. století za raně gotickou stavbu. Ve které kázal Konrád Waldhauser - kritik církevních mravů. Teprve v 14. století byl založen současný vrcholně gotický kostel, který se stal hlavním staroměstským kostelem. Na stavbu působil značný vliv Matyáš z Arrasu a zejména Petr Parléř. Parléře připomíná zejména zdobené průčelní okno o výšce 28 m, velkolepý severní portál a kružby oken hlavní lodi. Začátkem 15. století chrám postrádal už jen věže, štít a krov. Týnský kostel byl v husitských dobách ovládnut skupinou Husových přívrženců a od r. 1427 zde byl farářem volený husitský arcibiskup Jan Rokycana, který zde má také hrob. Po husitských válkách měla být stavba dokončena a zastřešena, ale dřevo na krov bylo místo toho použito na stavbu šibenic pro Roháče z Dubé a jeho 50 druhů, popravených Zikmundem na Staroměstském náměstí po dobytí poslední husitské bašty hradu Sion. Ovšem o 20 let později byl krov konečně zhotoven. Za Jiřího z Poděbrad, zvoleného za krále na nedaleké Staroměstské radnici, se kostel dostavoval - byl postaven štít hlavní lodi a severní věž. Na štít byla umístěna jeho socha "husitského krále" a nad ní pak obrovský pozlacený kalich, jako symbol přijímání podobojí. Králova socha byla nahrazena r. 1626 postavou Madony od Kašpara Bechtelera a Madonina svatozář byla vyrobena z kalicha. Jižní věž pochází až z roku 1511. Věže se tyčí do výšky 80-ti metrů. Roku 1679 kostel postihl požár, hlavní loď pak byla snížena a zaklenuta podobně jako u barokního stylu.