Kostel U Salvátora
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Je to největší pražský Evangelický kostel zasvěcený Spasiteli (Salvator = Spasitel). Stavba kostela Sv.Salvátora byla politickou událostí, příznačnou pro napětí v českém předbělohorském státě. Ke stavbě kostela přikročili němečtí luteráni po marných pokusech o získání některého z již existujících staroměstských kostelů pro vlastní bohoslužby. Sbírka na stavbu kostela probíhala po celé Evropě a byla jakousi demonstrací solidarity protihabsburského tábora v předvečer třicetileté války. Gotickorenesanční stavba byla postavena stavitelem J.Krystofelem z Graubündenu v letech 1611-1614. Za autora projektu bývá považován Giovanni Maria Filippi. Po Bílé Hoře byl kostel evangelíkům zabaven, uzavřen a jeho kazatelé vypovězeni z Prahy. V roce 1626 byl darovací listinou předán řádu paulánů, kteří si vedle stojící dům upravili na prozatímní klášter. Později chtěli klášter rozšířit, tak zakoupili sousední dům na Staroměstském náměstí. Klášter paulánů byl spojen s kostelem krytou chodbou. Kostel byl po roce 1689, kdy vyhořel, částečně zbarokizován tím, že nad bočními loděmi byly vystavěny tribuny. Roku 1720 byla přistavěna hranolová věž a po polovině 18. st. hlavní loď a kněžiště bylo vyzdobeno rokokovými štukaturami. Při té příležitosti patrně doplnili kostelní průčelí o dvě věže. Pozdější stavební úpravy kostela i konventu v roce 1777 vedl stavitel Jan Prachner. Po josefinských reformách roku 1784 byl zrušený klášter i s odsvěceným kostelem přidělen mincovnímu úřadu. Roku 1863 kostel koupili čeští evangelíci, byl zrekonstruován pro bohuslužebné účely a vysvěcen. Tento stav trvá dodnes.