Tábor-renesanční vodárenská věž

 

Na severním konci Žižkovy ulice v Táboře, v místě kde začíná Tržní náměstí, dříve nazývané „Velký šanc“, se nachází 32 m nad hladinou Jordánu, stavba technického charakteru, renesanční vodárenská věž zdobená obloučkovými štíty a sgrafitem, obnovená po velkém požáru v r. 1559, odkud byla voda rozváděna dřevěným potrubím do kašen starého města. Město Tábor díky své poloze mělo pověst nedobytné pevnosti, ale na druhé straně trpělo nedostatkem užitkové i pitné vody. Proto se město rozhodlo v r. 1492 vybudovat na Košinském potoku vodní nádrž v duchu biblické tradice pojmenovanou Jordán. Pod hrází Jordánu byla nejpozději v r. 1502 vybudována stará vodárna. Z Jordánu pokračuje tok jako Tismenický potok. Vodní nádrž Jordán, postavená v r. 1492 kdy Kolumbus objevil Ameriku (toto číslo je také shodné s výškou Pradědu, nejvyšší hory Moravy), je nejstarší ve Střední Evropě a původně měla sloužit jako chovný rybník, ale zjistilo se, že pro tento účel je moc velká. Nádrž má rozlohu okolo 50 ha a dosahuje hloubky až 18 m. Dnes mimo zásobování vodou slouží také k odpočinku obyvatel i turistů. V renesanční vodárně se dnes v několika patrech nachází galerie.