PrahaSovovy mlýny
V těchto místech stával snad vůbec první pražský mlýn. Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě je z roku 1393, ale mlýny zde klapaly již mnohem dříve. Pojmenování se měnilo podle majitele: v 15. století mlýn sv. Jiří, koncem 15. století Sovovský mlýn, pak Severínovský a Kosořský, od roku 1561 opět Sovovský, asi od roku 1850 Odkolkovský. Po hustiských válkách získalo Kampu Staré Město pražské, které roku 1478 věnovalo pusté místo Václavu Sovovi z Liboslavě, pozdějšímu staroměstskému konšelu, aby na něm vybudoval dům i mlýny. Ten zde vystavěl dům, zřídil mlýny, hamr s brusírnou, pilu, vápenici, soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozy. Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady. Jeho potomci majetek neustále rozšiřovali a přestavovali. Postupně vznikla dvoukřídlá hlavní budova s typickými štíty, která i přes četné změny stále existuje. Za třicetileté války odsud Švédové ostřelovali Staré Město. Původně gotické mlýny byly později přestavěné a renesančně upravené, kolem r. 1836 se na další přestavbě podílel architekt Josef Kranner. Po r. 1850 získal mlýny podnikatel František Odkolek, který zahájil velkolepou přestavbu s pomocí architekta Josefa Maličkého a stavitele Františka Srnce. V r. 1862 a pak 1867 bylo přestavěno dvořiště mlýna a přistavěno novogotické obytné dvoupatrové křídlo. Na úpravách se podílel architekt Josef Schulz a Josef Zítek. František Odkolek přebudoval mlýn na parní po americkém způsobu, takže zde musel r. 1872 vystavět vysoký komín, který hyzdil panorama. Mlýny byly po celá staletí ohrožovány požáry a povodněmi. Poslední velký požár zachvátil Odkolkův mlýn r. 1896. Vyhořelá stavba přešla do majetku pražské obce, přední část na břehu řeky byla v r. 1920 zbořena při regulaci řeky a výstavbě propusti, obytná budova se stala později sídlem ČSAV. Již mezi světovými válkami vznikla myšlenka na vybudování moderní galerie, byla však uskutečněna až v současnosti, kdy zde byl vybudován stánek pro unikátní sbírku moderního umění, zejména pak českého malíře Františka Kupky, kterou shromáždila v USA česká sběratelka paní Meda Mládková s manželem. Sbírku majitelka věnovala jako dar České republice. V r. 2000 byla zahájena rekonstrukce objektu Sovových mlýnů pro tuto sbírku podle projektu vídeňské architektky Heleny Bukovanské.
Doprava vlakem
Nejlepší místa v okolí
Diskuse k místu Sovovy mlýny
Boris