Rybníček Zbraň

Občas se tvrdí, že rybníček se v těchto místech na Piletickém potoce nacházel již v dobách, kdy na místě zdejší školy čp. 7 stávall zemanský dvorec, který měl 200 korců výměry, a tudíž se jeho majitel označoval jako tříláník. Přes 200 let byl v držení rodiny Dušků, která pocházela ze Smiřic, což můžeme zjistit též v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA412018400), že čp. 7 náleželo tomuto rodu, ale uvedený rybníček byl v těch dobách již dávno obecním majetkem.

Kdy přesně byl založen, tak to nevíme, ale můžeme uvažovat o tom, že k tomuto kroku mohlo dojít již někdy krátce po vzniku vsi, jež byla poprvé listinně zmíněna k roku 1454. Původně se však nacházela pouze na levém břehu Piletického potoka v místech, kterým se říkalo „Velké Familie“ a soutokem Černilovského a Librantického potoka začínal v roce 1490 založený rybník „Rozkoš“, jenž končil v místě dřevěného mostu, nahrazeného roku 1846 kamenným přemostěním.

Výše zmíněný rybník byl zrušen v roce 1730 a roku 1810 si zdejší sedlák Václav Bouček najal část pozemků a rybník „Rozkoš“ a část pozemků od panského dvora ve Skaličce. V té době přestal být „Rozkoš“ používán jako občas napouštěná vodní plocha, ale stala se z něj pole a pastviny. A v těchto dobách můžeme hledat vznik současného rybníčku, který může být vlastně pozůstatkem jižního cípu Rozkoše, jehož položení je vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096). V roce 1780 došlo navíc ke zrušení zdejšího panského dvora, jenž byl rozparcelován a na druhém břehu, tzv. „Malých Familiích“, začalo vznikat nové osídlení.

V současném položení je Zbraň zakreslena ve výše jmenované indikační skice stabilního katastru z roku 1840, ale musel zde existovat již v roce 1813, kdy se v Ruseku zastavilo k Drážďanům směřující ruské vojsko, jež ve vsi napájelo své koně a ošetřovalo nemocné a zraněné, z nichž několik zemřelo a mělo být podle tradice pochováno pod místním křížem, tehdy ovšem dřevěným a nacházejícím se uprostřed cesty mezi čp. 9-10 a 3-2. Ten byl roku 1856 nahrazen křížem z téhož materiálu, aby pak byl místo něj vybudován v roce 1875 kamenný kříž od hořického kamenosochaře Ferdinanda Kofránka, jenž však byl již přenesen na severní okraj cesty k dnešnímu čp. 10.

Vzhledem k častým požárům byl tento rybníček vhodně položen, i když mnohdy jeho vody nestačily. V letech 1843 a 1846 byla jeho hráz poškozena velkou povodní. Obdobně bylo s dřevěným přemostěním v těchto místech. Velké změny přišly až v letech 1906-1909 při stavbě okresní silnice z Ruseka přes Bukovinu do Černilova a při regulaci Piletického potoka, která byla zahájena 1. července 1908 a dokončena v listopadu téhož roku. Tehdy byl rybníček zmenšen. O rok později pak byl zřízen přes Piletický potok betonový most a z rybníčka byla upravena průtočná vodní nádrž, která měla sloužit jako zdroj vody pro případ ohně. Zbylý dolík uprostřed obce byl v roce 1910 zavezen do současné podoby a osázen jabloněmi a švestkami. U tohoto obecního sadu, kde býval rybník a pak pastvinka a říká se zde "Na Rozkoši" vzniklo roku 1926 dětské a sokolské hřiště. 4. července 1929 polámala vichřice velký topol, jenž spadl do nádrže. Na jejím stavu se to naštěstí nijak neprojevilo. K další úpravě rybníčku došlo v roce 1935.

Od té doby se tento rybníček prakticky nezměnil, pokud nepočítáme různé udržovací práce pro účely požární ochrany či zavlažování, i když v letech 2007-2008 ho město hodlalo zlikvidovat, ale tento plán byl nakonec odvolán, protože jeho existence má z mnoha účelů smysl. Dnes činí jeho maximální výměra 1 006 m2 a je celý v majetku státu, přičemž právo s ním hospodařit má státní podnik Povodí Labe.