Pomník zemřelých ruských zajatců na pevnostním hřbitově u Rasošek
Josefov vznikl jako pevnost, kterou sem poradil umístit Bedřich Veliký, ale po svém stoletém trvání byla citadela zrušena, protože se neosvědčila. Zní to pomalu jak historická anekdota, že si Rakousko dávalo radit od Pruska, jak by se mělo proti němu zabezpečit. Anekdotou přestala být historie Josefova za 1. světové války, kdy zde vznikl velký zajatecký tábor, kde skončily tisíce vojáků, z nichž nejvíce bylo Rusů a Italů a mnozí z nich se již z tohoto městečka domů nikdy nevrátili (následky frontových zranění a pravidelné epidemie cholery i dalších infekčních nemocí). Jen v březnu 1915 zde bylo již 23 000 zajatých Rusů a další stále přibývali.
Počátkem března 1916 uzrála mezi zajatými ruskými důstojníky myšlenka, že by se mohl zřídit zemřelým ruským vojákům společný pomník na josefovském hřbitově. Následně byli osloveni zajatí ruští umělci, kteří se tehdy nacházeli v Josefově, aby se zúčastnili soutěže, v níž byl nakonec 1. cenou oceněn návrh architekta Alexandra Michailoviče Makarova, 2. cenu obdržel koncept Nikolaje Alexandroviče Suškina. Nádherný a velkolepý Makarovův projekt byl předložen ke schválení rakouskouherskému ministerstvu války, které však jeho vybudování neschválilo, protože na vrcholku památníku měl být umístěn dvouhlavý ruský orel. Proto byl následně přijat k provedení návrh praporčíka Nikolaje Alexandroviče Suškina (viz https://novodevichiynecropol.narod.ru/02/sushkin_na.htm), který spojoval ideálně národnostní myšlenku s tou náboženskou (původně zhotovil 3 různé modely). Práce, jež obyčejně trvá 2-3 roky, byla vykonána během 5 měsíců, a to za podmínek, jež pro umělce nejsou zrovna příznivé, ať již jde o stálou přítomnost vojenských stráží, nebo o úplnou nepřítomnost živých lidí, nákresů nebo fotografií. Vše tak musel mít umělec ve své hlavě a sochy byly odlity v betonu dokonce dříve, než došlo od rakousko-uherského ministerstva války povolení k postavení památníku. O jeho provedení byl požádán sám autor, který byl v civilu sochařem v Tule. Za jeho dohledu byl památník proveden ruským zajatcem polského původu Leonem (Leonardem) Dobrowolskim, sochařem z Kyjeva, jemuž pomáhal Franciszek Zinek (psán též jako Sinek), stavitel z Petrohradu, který řídil 20-25 ruských vojáků, jež byli v civilu zedníky či kameníky. Pro ně měla tato účast rovněž hmotný prospěch, protože denně dostávali pracovní přídavek ve výši 40 haléřů a během práce měli volnější režim než ostatní.
8,8 m vysoký a 5 m široký památník z pískovcových pevnostních kvádrů a betonu (dar vojenského eráru z josefovských pevnostních hradeb) ve tvaru skaliska nese v čele nápis: „Нет большей любви, неж положить душу свою за други своя.“ („Není větší lásky, než položiti život za přátele své.“) a vzadu je umístěn text: „Да сохранится память вовеки в сердцах грядущих поколений о павших за царя и Родину русских воинах в великую европейскую войну.“ („Kéž uchrání po věky v srdcích budoucích pokolení památku padlých za cara a vlast.“) Na podstavci je uvedeno: „Сооружено русскими воинами в 1916 году. Скульптор прапорщик Сушкин.“ („Postaveno ruskými vojíny v roce 1916. Sochař praporčík Suškin.“) Do základu památníku byla vložena měděná deska s nápisem: „Založeno dne 16. srpna 1916 v přítomnosti nejstaršího podplukovníka Perlika, předsedy komitétu, podplukovníka Agapijeva a sochaře, praporčíka Suškina.“ Kromě ní byla do základu uložena zasmolená sklenice se seznamem všech ruských důstojníků, kteří tehdy byli internováni v Josefově a 10 stříbrných mincí po 10 kopějkách.
Na masívním základu se zabudovanými schodištními stupni je již zmíněný náznak skály, která je na vrcholu zakončena křížem, symbolem utrpení a víry. Všechny sochy mají výraz zádumčivosti a zármutku. U paty skaliny je socha starého ruského bojara v rozkročeném postoji, ve zbroji a s helmicí. Ruce se opírají o meč, který drží oběma rukama na prsou a jeho špice je zabodnutá v zemi. Tato postava má představovat „minulost“. Stranou od něho je postava klečící ženy se sepjatýma rukama a schýlenou hlavou, jež zosobňuje matku Rus, jak pláče a klade svým padlým synům věnec na mohylu. Ve skále nad ní je umístěna hlava trpícího Ježíše Krista, jež zvedá zrak k nebesům a je korunována trnovým věncem. „Budoucnost“ má zosobňovat vzadu se nacházející dvojice malých dětí, která listuje se zájmem ve velké knize ruské historie, hledajíc tu zprávy o slavných bojích, v nichž její dědové a pradědové kladli životy za svobodu lidstva. Ohrazení je z pískovcových sloupů, nárožní s reliéfy dívčích hlav a mělkými vázami na vrcholu a trojlistem v patě, mezi nimi se nacházejí nižší s profilovanou hlavou a všechny jsou pospojovány kovanými řetězy.
Ke slavnostnímu odhalení památníku, který byl postaven nákladem 4 800 K (jinde se uvádí pouze 4 600 K), došlo 17. prosince 1916, kdy ho posvětil c. k. vojenský kurát P. Bogdan Petrowicz, přidělený zajateckému táboru v Broumově. Německou řeč pak měl velitel staničního velitelství plukovník Heinrich Mollik. Netrvalo dlouho a pomník se všeobecně zalíbil, o čemž se též zmiňuje Cyrill Štěrba ve své knize "Z pamětí města Josefova. Od doby praehistorické až do samostatnosti státu Československého", jež vyšla v roce 1926: "Ruský pomník na hřbitově se zalíbil. Oba umělci Suškin s Dobrovolskim byli povoláni do Olomouce, aby zde činili opravy na štukatuře vojenského kostela." To již dávno trpěl souchotinami, a tak byl jako projev dobré vůle vyměněn zpět do Ruska, kde krátce poté zemřel.
Od té doby se u něj pravidelně konaly vzpomínkové slavnosti, a to zejména na svátek Všech svatých. 6. března 1964 byl tento objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/pomnik-zemrelych-ruskych-zajatcu-12859774). V roce 1995 byl památník zrestaurován Jiřím Kašparem. Tehdy byl reliéf nahrazen kopií a originál z bílého pískovce s hrubě sekanou rubovou stranou uložen v muzeu v Jaroměři. K další opravě došlo v letech 1996-1997. Roku 2005 byl památník zrestaurován sochařem Antonínem Wagnerem, což dokazuje nápis na malé destičce: „Památník N. A. Suškina restaurován v roce 2005 rest. A. Wagnerem Investor: velvyslanectví Ruské federace.“ Něco o památníku, jenž byl zmíněn i v románu Jiřího Šotoly "Malovaný děti", lze najít i zde: http://www.smirice.eu/rakousko/pomnik.htm.
Počátkem března 1916 uzrála mezi zajatými ruskými důstojníky myšlenka, že by se mohl zřídit zemřelým ruským vojákům společný pomník na josefovském hřbitově. Následně byli osloveni zajatí ruští umělci, kteří se tehdy nacházeli v Josefově, aby se zúčastnili soutěže, v níž byl nakonec 1. cenou oceněn návrh architekta Alexandra Michailoviče Makarova, 2. cenu obdržel koncept Nikolaje Alexandroviče Suškina. Nádherný a velkolepý Makarovův projekt byl předložen ke schválení rakouskouherskému ministerstvu války, které však jeho vybudování neschválilo, protože na vrcholku památníku měl být umístěn dvouhlavý ruský orel. Proto byl následně přijat k provedení návrh praporčíka Nikolaje Alexandroviče Suškina (viz https://novodevichiynecropol.narod.ru/02/sushkin_na.htm), který spojoval ideálně národnostní myšlenku s tou náboženskou (původně zhotovil 3 různé modely). Práce, jež obyčejně trvá 2-3 roky, byla vykonána během 5 měsíců, a to za podmínek, jež pro umělce nejsou zrovna příznivé, ať již jde o stálou přítomnost vojenských stráží, nebo o úplnou nepřítomnost živých lidí, nákresů nebo fotografií. Vše tak musel mít umělec ve své hlavě a sochy byly odlity v betonu dokonce dříve, než došlo od rakousko-uherského ministerstva války povolení k postavení památníku. O jeho provedení byl požádán sám autor, který byl v civilu sochařem v Tule. Za jeho dohledu byl památník proveden ruským zajatcem polského původu Leonem (Leonardem) Dobrowolskim, sochařem z Kyjeva, jemuž pomáhal Franciszek Zinek (psán též jako Sinek), stavitel z Petrohradu, který řídil 20-25 ruských vojáků, jež byli v civilu zedníky či kameníky. Pro ně měla tato účast rovněž hmotný prospěch, protože denně dostávali pracovní přídavek ve výši 40 haléřů a během práce měli volnější režim než ostatní.
8,8 m vysoký a 5 m široký památník z pískovcových pevnostních kvádrů a betonu (dar vojenského eráru z josefovských pevnostních hradeb) ve tvaru skaliska nese v čele nápis: „Нет большей любви, неж положить душу свою за други своя.“ („Není větší lásky, než položiti život za přátele své.“) a vzadu je umístěn text: „Да сохранится память вовеки в сердцах грядущих поколений о павших за царя и Родину русских воинах в великую европейскую войну.“ („Kéž uchrání po věky v srdcích budoucích pokolení památku padlých za cara a vlast.“) Na podstavci je uvedeno: „Сооружено русскими воинами в 1916 году. Скульптор прапорщик Сушкин.“ („Postaveno ruskými vojíny v roce 1916. Sochař praporčík Suškin.“) Do základu památníku byla vložena měděná deska s nápisem: „Založeno dne 16. srpna 1916 v přítomnosti nejstaršího podplukovníka Perlika, předsedy komitétu, podplukovníka Agapijeva a sochaře, praporčíka Suškina.“ Kromě ní byla do základu uložena zasmolená sklenice se seznamem všech ruských důstojníků, kteří tehdy byli internováni v Josefově a 10 stříbrných mincí po 10 kopějkách.
Na masívním základu se zabudovanými schodištními stupni je již zmíněný náznak skály, která je na vrcholu zakončena křížem, symbolem utrpení a víry. Všechny sochy mají výraz zádumčivosti a zármutku. U paty skaliny je socha starého ruského bojara v rozkročeném postoji, ve zbroji a s helmicí. Ruce se opírají o meč, který drží oběma rukama na prsou a jeho špice je zabodnutá v zemi. Tato postava má představovat „minulost“. Stranou od něho je postava klečící ženy se sepjatýma rukama a schýlenou hlavou, jež zosobňuje matku Rus, jak pláče a klade svým padlým synům věnec na mohylu. Ve skále nad ní je umístěna hlava trpícího Ježíše Krista, jež zvedá zrak k nebesům a je korunována trnovým věncem. „Budoucnost“ má zosobňovat vzadu se nacházející dvojice malých dětí, která listuje se zájmem ve velké knize ruské historie, hledajíc tu zprávy o slavných bojích, v nichž její dědové a pradědové kladli životy za svobodu lidstva. Ohrazení je z pískovcových sloupů, nárožní s reliéfy dívčích hlav a mělkými vázami na vrcholu a trojlistem v patě, mezi nimi se nacházejí nižší s profilovanou hlavou a všechny jsou pospojovány kovanými řetězy.
Ke slavnostnímu odhalení památníku, který byl postaven nákladem 4 800 K (jinde se uvádí pouze 4 600 K), došlo 17. prosince 1916, kdy ho posvětil c. k. vojenský kurát P. Bogdan Petrowicz, přidělený zajateckému táboru v Broumově. Německou řeč pak měl velitel staničního velitelství plukovník Heinrich Mollik. Netrvalo dlouho a pomník se všeobecně zalíbil, o čemž se též zmiňuje Cyrill Štěrba ve své knize "Z pamětí města Josefova. Od doby praehistorické až do samostatnosti státu Československého", jež vyšla v roce 1926: "Ruský pomník na hřbitově se zalíbil. Oba umělci Suškin s Dobrovolskim byli povoláni do Olomouce, aby zde činili opravy na štukatuře vojenského kostela." To již dávno trpěl souchotinami, a tak byl jako projev dobré vůle vyměněn zpět do Ruska, kde krátce poté zemřel.
Od té doby se u něj pravidelně konaly vzpomínkové slavnosti, a to zejména na svátek Všech svatých. 6. března 1964 byl tento objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/pomnik-zemrelych-ruskych-zajatcu-12859774). V roce 1995 byl památník zrestaurován Jiřím Kašparem. Tehdy byl reliéf nahrazen kopií a originál z bílého pískovce s hrubě sekanou rubovou stranou uložen v muzeu v Jaroměři. K další opravě došlo v letech 1996-1997. Roku 2005 byl památník zrestaurován sochařem Antonínem Wagnerem, což dokazuje nápis na malé destičce: „Památník N. A. Suškina restaurován v roce 2005 rest. A. Wagnerem Investor: velvyslanectví Ruské federace.“ Něco o památníku, jenž byl zmíněn i v románu Jiřího Šotoly "Malovaný děti", lze najít i zde: http://www.smirice.eu/rakousko/pomnik.htm.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.331, 15.906)
Poslední aktualizace: 29.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Rasošky
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník zemřelých ruských zajatců na pevnostním hřbitově u Rasošek
Josefov - vojenský hřbitov
Hřbitov
Vojenský hřbitov u Josefova vznikl při stavbě Josefovské pevnosti v letech 1780 až 1787, jako jeden zprvních v Čechách byl založen mimo město. Nalézají se tu hroby vojenských hodnostářů, prostých vojáků a josefovských měšťanů. V novější části hřbitova jsou pohřbeni zajatci, kteří zamřeli v Josefově během 1. světové války. Dominantou této části hřbitova je monumentální 9 m…
0.1km
více »
turistické rozcestí Josefov - pevnostní hřbitov
Rozcestí
Turistické rozcestí Josefov - pevnostní hřbitov není v tomto případě klasickým rozcestníkem, ale označuje konec odbočky od rozcestníku žluté značky u josefovského podzemí. U pevnostního hřbitova je i konec (nebo začátek) Naučné stezky Pevnost Josefov
0.1km
více »
Pevnostní hřbitov u Rasošek
Hřbitov
V roce 1780 se začalo se stavbou josefovské pevnosti. V téže době bylo faráři zapovězeno, aby nechával pohřbívat zemřelé na hřbitově u kostela sv. Jiljí. Jeho náhradou se stala místa při kapli sv. Huberta, kterou …
0.2km
více »
Pomníček Kátinky v Masarykových sadech v Josefově
Pomník
V Josefově, dnešní místní části Jaroměře, na konci a v koutě Masarykových sadů při pěšince k Dolnopleské ulici nalezneme malý a skromný hrob, který je od 6. března 1964 památkově chráněn. Má připomínat příběh dívk…
0.6km
více »
Masarykovy sady v Josefově
Fotogalerie
Počátkem 19. století velel zdejší brigádě generál Jan Meyer z Heldensfeldu, který byl velkým milovníkem přírodních krás ve formě stromořadí, zahrad a parků. Nelíbila se mu zejména pustá místa na levém břehu Labe, kde se původně nacházela stavení plesských obyvatel a panský ovčín a po jejich zbourání vůbec nic, pouze traviny a náletové dřeviny. Právě tuto lokalitu si vyhlédl na …
0.7km
více »
Josefov - pomník T. G. Masaryka
Pomník
Pomník T. G. Masaryka se nachází v západní části sadů, které nesou taktéž jméno našeho prvního presidenta. Jestli mám info správné tak na pomníku byla původně umístěna busta od sochařky Marie Kulhánkové. Busta byl…
0.7km
více »
Mezní kříž v Masarykových sadech v Josefově
Kříž
Na území Královéhradeckého kraje se stále nachází více než 100 smírčích a mezních křížů, přičemž v rámci staletí jich zanikl přinejmenším stejný počet jako těch, co se zachovaly do dnešních dob. Dvojici takových křížů nalezneme rovněž v Josefově. Jeden kříž s vrypem sekery na noze a kříže na hlavě o rozměrech 106 x 75 x 19 cm se nachází poblíž kostela Nanebevstoupení Páně, druh…
0.8km
více »
Masarykovy sady v Josefově
Park
Na západní straně josefovské pevnosti na návrší levého břehu řeky Labe se dříve nalézala prostora o výměře skoro 60 jiter, která kvůli svému kamenitému povrchu nemohla být nijak obdělávána, a tak již od zřízení pe…
0.8km
více »
Obrázky (nejenom) z Broumovska a bistro U matchy v Jaroměři
Rady a tipy
V Jaroměři jsme zastavili u zajímavého silničního mostu přes řeku Labe. V jeho těsné blízkosti se nachází oáza klidu v podobě bistra – baru – kavárny s pekárnou.
Klid a energii z přírody neruší automobily, jelikož…
0.9km
více »
Obelisk knížete Karla de Ligne v Josefově
Pomník
V Masarykových sadech v Josefově se nalézá uprostřed vpravo od hlavní cesty dřevěná pyramida pobitá plechem nesená čtyřmi pískovcovými koulemi a zakončená na špici pátou. To vše spočívá na pískovcovém soklu. Podstavec byl opatřen 3 štíty z plechu s nápisem českým („Knížete Karla z Ligny hrdinná cnost, památka udatnosti příštím vojákům k udivení, všem následovníkům k povzbuzení.…
0.9km
více »
Josefov - pomník knížete Karla de Ligne
Pomník
V sadech T.G.M. se nachází zajímavý pomník, který je věnován jednomu ze stavitelů pevnosti knížeti Karlu de Ligne. Kníže v roce 1786 v pevnosti sloužil jako důstojník ženijního vojska. Pomník ve tvaru štíhlého obelisku je umístěn na čtyřech Kamenných koulích.
0.9km
více »
Obrázky (nejenom) z Broumovska a silniční most přes Labe v Jaroměři
Most
Na jižním okraji města Jaroměř, u soutoku Labe s řekou Metují, vede přes prvně zmíněnou řeku silniční ocelový most. Přechází přes něj okresní silnice z Josefova do Jaroměře v ulici Průmyslová.
Kdy byl most postave…
1km
více »
Obrázky (nejenom) z Broumovska a jedna zajímavá budova u Labe v Jaroměři
Zajímavost
Na jižním okraji města Jaroměř, u soutoku Labe s řekou Metují, vede přes prvně zmíněnou řeku silniční ocelový most. Přechází přes něj okresní silnice z Josefova do Jaroměře v ulici Průmyslová.
Na pravé straně řeky…
1km
více »
Josefov - vykopaný most
Pevnost, opevnění
Krátce po zrušení pevnosti v r. 1888 se začalo s bouráním některých hradebních objektů a tak bourání podlehly i mosty, které stávaly před branami pevnosti. Podle všech předpokladů měl být zničen i most před Králov…
1.2km
více »
Rasošky
Vesnice
Obec Rasošky počala vznikat v r. 1781 na místě, kde stával les Rassošky zmiňovaný v církevních listinách již v r. 1546. Počátek vzniku obce je spojen se stavbou pevnosti v Josefově, tehdy zvaném Ples. Obyvatelé tehdejšího Plesu se museli vystěhovat a byla jim prodána půda ke stavbě nových domů v oblasti Rasošky s osadou Dolní Ples, dříve zvaný Wasserples. Dnes v obci najdeme…
1.2km
více »
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Tipy na výlet
Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…
1.2km
více »
Železniční muzeum výtopna Jaroměř
Tipy na výlet
Jedeme do Jaroměře do Železničního muzea výtopna Jaroměř. Muzeum se nacházi hned vedle vlakového nádraží. Hned před nádražím se nachází parkoviště, zde jsme auto nechali a prošli parčíkem přímo do areálu muzea. (P…
1.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
1.3km
více »
Jaroměř - železniční muzeum Výtopna Jaroměř
Muzeum
Železniční muzeum v Jaroměři se nachází ve více než sto let staré výtopně nádraží Českých drah. Lokomotivy a kolejová vozidla se zde tedy nachází ve autentickém železničním prostředí. K vidění je osm parních lokom…
1.3km
více »
Josefov - Hradecká brána
Pevnost, opevnění
Hradecká brána, resp. torzo hradecké brány se nachází při výjezdu z Riegrova náměstí nedaleko vstupu do podzemních částí pevnosti. Brána byla postavena v letech 1783 - 85, zbourána v roce 1905. Došlo k zasypání h…
1.4km
více »
Josefov - socha Josefa II
Socha
Socha zakladatele pevnosti Josefov se nachází na Riegrově náměstí nedaleko vstupu do podzemí u bývalé Hradecké brány. Současná socha je bronzovou kopií litinové sochy Josefa II, která byla nalezena ve Vojkovicích u Brna. Litinová „moravská“ socha byla převezena do Josefova a dne 7.7.1991 slavnostně odhalena. Později se však Vojkovičtí o sochu přihlásili a tak byla převezena…
1.4km
více »
Josefov - První vojenskohistorické muzeum M. Frosta
Muzeum
Historie Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta spadá již do počátku devadesátých let minulého století. Do současných prostor, které byly veřejnosti zpřístupněny v Dubnu 2007, bylo přemístěno z Doudleb nad O…
1.4km
více »
Pevnost Josefov
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov najdeme v severovýchodních Čechách, nedaleko Jaroměře, u Josefova.
Habsburská monarchie prošla v letech 1756 až 1763 tzv. Sedmiletou válkou s výbojným Pruskem. V této válce císařovna Marie Terezie …
1.6km
více »
Josefov
Městská část
Josefov je městská část Jaroměře a může se pochlubit unikátní památkou, kterou je podzemní labyrint chodeb. Ten je dlouhý několik kilometrů a pro zájemnce prohlídky bude jistě velice poučné, vyzkoušet si na vlas…
1.7km
více »
Josefovská pevnost
Tipy na výlet
Míříme do východních Čech, cca 25 km severovýchodně od Hradce Králové, za poznáním jedné z našich nejvýznamnějších fortifikačních památek ,do pevnostního města Josefov. Jedeme za poznáním jedné z našich nejvýznamn…
1.7km
více »
Josefov - kostel Nanebevstoupení Páně
Kostel
Původně vojenský posádkový kostel Nanebevstoupení Páně se nalézá ve východní části Masarykova neměstí. Postaven byl v empírovém stylu v letech 1805-1810 podle projektu ing. Hatzingera a hraběte ď Andreise. Základní kámen byl slavnostně položen 22. dubna 1805, vysvěcení kostela se uskutečnilo 8. září 1811. Na počest císaře Františka II byly nad portál průčelí umístěna deska s…
1.8km
více »
Josefov - kašna
Kašna
Kašna s figurální výzdobou od Josefa Malínského z roku 1817 se nachází uprostřed dnešního Masarykova náměstí, bohužel mezi jízdními pruhy silnice... Místo, kde Kašna stojí bylo geometrickým středem pevnosti, od kt…
1.8km
více »
Josefov - smírčí kříž
Kříž
Nenápadný smírčí kříž najdeme na Masarykově náměstí, nedaleko kostela Nanebevstoupení Páně, v roští.... Umístění kříže však není původní, na současné místo přenesen v roce 1924 z pole Jaroměřského rolníka Karla Jakubce. Kříž je 150 cm vysoký a zřejmě sloužil k vyznačení hranic Smiřického panství.
1.9km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
2.3km
více »