Podbaba

Název skalnatého vrchu Baba nad levým břehem Vltavy se objevuje už v 15. století. Dávno předtím se zde, ve strategicky výhodném místě, rozkládalo opevněné sídliště, a to už od mladší doby kamenné. Ve středověku je zdejší prostor, patřící k osadě Horní Šárka (pův. Újezdec), spjat s viničním hospodářstvím. Vinice měly na Babě a vhodnou polohu a dobře prospívaly. Na počátku 15. století je zde zakládal Jiřík z Janovic, probošt svatovítské kapituly, jíž Horní Šárka spolu s Dejvicemi patřila. První vinice vznikaly na jižním svahu Baby a v nich byl postaven lis, pozdější usedlost Paťanka. Vedle vinic zde v menší míře vznikaly i chmelnice. Pod návrším Baby byla v 16. století založena nová osada ? Podbaba. V roce 1600 se skládala z mlýna, krčmy a čtyř chalup. Dosud zemědělsky využívané území bylo zastavěno moderní vilovou kolonií v průběhu třicátých let 20. století. V roce 1928 vyvolal Svaz československého díla akci na vybudování zahradní čtvrti. Územní projekt vypracoval arch. Pavel Janák a v letech 1932?1940 došlo k jeho realizaci ve svahu mezi ulicemi Nad Paťankou, Na Babě, Matějskou a Na Ostrohu. Známý objekt nad Babskými skalami byl podle jedné verze postaven v 19. století přímo jako romantická zřícenina, podle jiné verse se jedná o zbytek budovy dávného viničního lisu, obdobu trojské usedlosti Sklenářky.