obec Úhošťany u Kadaně
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Místní část
Úhošťany jsou obcí náležející k městu Kadan, leží v nadmořské výšce 385 metrů. V dolní částí protéká Hradecký potok. První zmínky pochází z roku 1088 - země na Ugoscas". Jde spíše o Úhošť, R.1188 je v listině uváděno u goscas, u goščanech.
Horní část vsi je starší. V jejím středu stojí kostel sv. Havla z počátku z 14.stol.. Za husitských válek byl velmi poškozen a znovu vysvěcen až ve druhé polovině patnáctého století. Nová věž na jižní straně kostela byla postavena v roce 1626. Má bedněné patro i štít. Ve věži je umístěn hodinový stroj z počátku sedmnáctého století. Ciferník hodin je na dřevěném bednění jižní strany věže a dochoval se v původním provedení, s delší hodinovou a kratší minutovou ručičkou. Jediný dochovalý zvon je z roku 1575. V letech 1772 až 1775 byl kostel přestavěn v pozdně barokním až rokokovém slohu. Do roku 1861 býval u kostela hřbitov a na návsi pod kostelem stojí barokní sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Šebestiána z roku 1717.
Byla zde i tvrz , zbořena byla až v roce 1740.
Po celou třicetiletou válku trpěly Úhošťany rabováním, Požáry, ubytováním vojsk a epidemiemi.
I když Úhošťany byly převážně zemědělskou vesnicí, pracovali tu i horníci na těžbě seladonitu (zelené hlinky) na úpatí Úhoště. Také se zde lámal kvalitní vápenec, kterému se říkalo "kadaňský mramor", a u cesty do Pastvin byla postavena vápenka, která byla v provozu až do přelomu devatenáctého a dvacátého století. Roku 1850 se Úhošťany staly samostatnou obcí a nastal jejich rozkvět i rozmach podnikavostí zdejších obyvatel.
Obec silně poněmčená , sudetská. Po válce hromadný odsun němců. U kostela a za obcí směrem na Brodce jsou památné stromy. U vjezdu do obce velmi starý rozcestník.Na konci obce velmi pěkné dvě desky na místě starého hřbitova na paměť zde pohřbených. Velmi vhodný nástup na trasu na vrchol Stolové hory Úhošť /před obcí pěšina vzhůru /.