Národní galerie v Praze

Turistické cíle • Památky a muzea • Muzeum

Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupinka významných představitelů patrioticky zaměřené české šlechty, společně s několika vzdělanci z řad osvícenského měšťanstva rozhodla, řečeno dobovou terminologií, pozdvihnout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti. Korporace, nazvaná Společnost vlasteneckých přátel umění, pak založila dvě významné instituce, které PrahA postrádala: Akademii umění a veřejně přístupnou Obrazárnu. Právě Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění se stala přímou předchůdkyní Národní galerie v Praze. Roku 1902 přibyla k Obrazárně další významná instituce - Moderní galerie Království českého jako soukromá fundace císaře Františka Josefa I. Moderní galerie pak začala budovat kmenovou kolekci českého umění 20. století.

V roce 1918 se Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Vedení Obrazárny se v roce 1919 ujal Vincenc Kramař, který ji za krátkou dobu proměnil v relativně moderní, odborně spravovanou galerii.
Ve složitém válečném období, v roce 1942 přešly pod správu Národní (oficiálně Českomoravské zemské) galerie fondy zrušené Moderní galerie. Zákon o NG z roku 1949 pak tento stav právně posvětil.

Národní galerie v Praze byla zřízena a její působnost založena zákonem č. 148/1949 Sb. o Národní galerii v Praze.

Prvotní myšlenka, stojící u zrodu NG, je přítomná ve všech složitých peripetiích jejího vývoje: prostřednictvím uměleckých děl povznést ducha národa. V tomto ideálu spatřujeme poslání Národní galerie v Praze i dnes.

Národní galerie v Praze v souladu se zákonem č. 148/1949 Sb. o Národní galerii v Praze shromažďuje, eviduje, trvale uchovává, odborně zpracovává a zpřístupňuje veřejnosti díla malířská, sochařská a grafická a díla z oblasti tzv. nových médií domácího i cizího umění a vědecky o nich bádá; je muzeem ve smyslu ustanovení § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

Národní galerie v Praze spravuje rozsáhlé umělecké sbírky, které jsou zčásti umístěny v depozitářích, částečně jsou přístupné veřejnosti v těchto prostorách:

Anežský Klášter - Sbírka starého umění (Středověké umění v Čechách a střední Evropě).
Klášter sv. Jiří - Sbírka starého umění (Rudolfinské umění, barokní umění).
Palác Kinských - Expozice českého krajinářství od 17. do 20. století.
Šternberský palác - Evropské umění od antiky po baroko.
Schwarzenberský palác v Praze - stálá expozice Baroko v Čechách, otevřena 29. března 2008.
Zámek Zbraslav - sbírka asijského a orientálního umění.

Generálním ředitelem Národní galerie v Praze je Milan Knížák.

Poslední aktualizace: 26.1.2009

Národní galerie v Praze na mapě