Moravský Beroun

Původně hornické městečko založené zřejmě na rozhraní 13 a 14 století, prvně doloženo v r. 1339. Založení města je spojeno se jménem Štěpána ze Štemberka (1357) a rodem Lichtensteinů. V roce 1577 získalo město od císaře Rudolfa II. dva výroční trhy. Je to nejstarší městská výsada zachovaná v originále, sepsaná českým jazykem. V období 30-ti leté války město kleslo na úroveň zpustošené vsi. Město původně hornické se po vyčerpání zásob rudy stalo městem tkalců. Největší rozkvět tkalcovství je možné zařadit do roku 1853. V místní části Ondrášov jsou zřídla výtečné kyselky známé pod názvem ?Ondrášovka?. Voda byla prohlášena v roce 1357 Štěpánem ze Štemberka za léčivou. Pramen Josefův byl objeven již v roce 1260. Nejvydatnějším pramenem je pramen Klitis, prýští z vrtané studny 150 m hluboké. Původní osídlení města bylo německy mluvícím obyvatelstvem (v několika kolonizačních vlnách). Po roce 1945 dosídleno město českým obyvatelstvem, slovenským a repatriovaným slovenským z Rumunska. Kdy získalo znak, není doloženo, vyvinul se však nepochybně z pečeti s mluvícím znamením medvěda a symbolem vrchnosti, pánů ze Šternberka, s přidáním symbolů, které připomínají zdejší železné doly. Hvězda bývá na pečeti někdy šestihrotá, jindy, podle svého původu asi lépe, osmihrotá jako šternberská. Barvy udává jen literatura: modrý štít, černý medvěd, zlatá hvězda a nástroje většinou stříbrné, jindy černé.