Liberecká výšina.
Konečně můžeme zase cestovat po naší hezké zemičce. Tentokrát padl výběr na město Liberec a jeho okolí. Zbývalo najít vhodné ubytování, které jsme si zajistili na Liberecké výšině. Už první seznámení s tímto místem dopadlo výborně. A když jsme se ubytovali, převládla spokojenost. Navíc Liberecká výšina je i místem, o kterém se dá i něco napsat. Je to vlastně horský hotel s hezkou kamennou rozhlednou. Z dvanácti pokojů jsme dostali ten ve věži a tak náš pobyt dostal i romantický nádech. Zajímavě vybavená je i restaurace a dá se posedět i mimo budovu. Nechybí tu ani skála s malým jezírkem a třešničkou na dortu je pohled z rozhledny. Výhled na město Liberec s Ještědem v pozadí patří mezi ty, které upoutají. Ale i na ostatních stranách je něco k vidění. Vždyť výšina je na okraji Jizerských hor. Objekt je ze všech stran obklopen převážně listnatým lesem a z města sem vedou dvě cesty. Ta od západu je poměrně příkrá a začíná u konečné tramvají č. 2 a 3 a měří necelý kilometr. Ta druhá odbočuje ze silnice do Bedřichova, je o něco kratší a vhodná i pro auta.
Při pohledu do nedávné minulosti se dozvíme, že první stavbou byla kamenná rozhledna. Nechal ji postavit mezi roky 1900 až 1901 Heinrich von Liebieg. Celý objekt dostal postupně podobu středověkého hradu. Zajímavostí jistě je, že kameny na stavbu byly dovezeny z Norimberku, kde se tehdy bourali staré středověké domy. Střídala se i jména místa. Prvním jménem bylo Heinrichswarte a dalším Hohenhabsburg. V roce 1918 to bylo Liebiegwarte a po roce 1945 Liberecká výšina. Nejhoršími roky si objekt prošel mezi roky 1960 až 1969, kdy došlo ke kompletní, ale i bohužel velmi necitlivé přestavbě. Ale ještě toho nebylo dost a pro velkou zanedbanost byl hotel v roce 1999 uzavřen. Obrat nastal až po rekonstrukci mezi roky 2011 až 2013. Otevření pro veřejnost se konalo 2. 2. 2013. V současnosti je objekt soukromým majetkem. Výšina se stala vyhledávaným turistickým místem, které jistě stojí za návštěvu.