Krakovec-místní část Laškova

Obec Krakovec najdete na jižním okraji Zábřežské vrchoviny v okrese Prostějov, 7 km východně od Konice a 1,5 km severně od Laškova. Zámek je západně od střední části obce.

Ves Krakovec byla lenním markraběcím zbožím(feudum marchionis r.1355) a je poprvé uvedena v r.1348 jako majetek zemana Ondřeje z Krakovce, který Krakovec prodal Radslavovi z Měnína(Měníka u Litovle). Markrabě Jošt postoupil léno v Krakovci Janovi Hereši, který se psal již v r.1377 po Krakovci. V nastalém boji mezi markrabaty Joštem a Prokopem se dal na stranu Prokopovu, dopustil se řady násilností a byl v r.1399 vyobcován z církve.Pravděpodobně již na počátku 14.stol. byla v Krakovci tvrz, která je poprvé uvedena při prodeji „léna markrabství moravského" vsi s tvrzí a dvorem Krakovec a Horní Rakovou v r.1397 Jankem z Babic z rodu pánů z Olšan u Prostějova, Petrovi staršímu z Kravař na Plumlově. Petr starší z Kravař pustil Krakovec bratrům Mikšíkovi, Václavovi a Alšovi z Mnichova(u Vrbna pod Pradědem), kteří se začali psát i z Krakovce. Z r.1412 je znám Mikšík a r.1437 Václav z Krakovce. V r.1460 přidělil Krakovecké panství jako dědičné, král Jiří z Poděbrad bratrům Janovi a Mikuláši z Bařic, které Čeňkovi Chudobínovi z Bařic potvrdil v r.1497 král Vladislav II.Jagellonský. Poslední z tohoto rodu Havel Chudobín z Bařin měl za manželku Kláru ze Špránku, dědičku pánů z Vlašimi na Úsově a Litovli a byli členové bratrstva kláštera sv.Ducha v Litovli, jehož patronem byl sv.Antonín, kterému založili na blízkém návrší směrem k Laškovu v r.1516 kapli a později zde vzniklo šlechtické bratrstvo, jehož knihu s krásnými erby měl kněz Bedřich Sylva-Taroucca, jeden z příštích majitelů panství. Jako spolumajitele přijal Havel Chudobín z Bařic na Krakovec v r.1523 bratry z Lipultovic. Po Havlově smrti v r.1536, byl od r.1539 na statku v Krakovci Michal Bítovský ze Slavíkovic na Doubravici a rodu Bítovských ze Slavikovic, kteří mají náhrobky v kostele v Moravičanech u Litovle, patřil až do r.1587. Posledním Bítovským majitelem byl Jáchym Záviše Bítovský ze Slavíkovic, který zemřel v r.1610 a od kterého pochází Paprockého „Zrcadlo markrabství moravského"ve kterém zapisoval historická data o svém rodě a z okolí Krakovce.

Roku 1587 koupil ves Krakovec s tvrzí a dvorem, Bohuslavice, Rakůvku a Novou Ves Jan mladší ze Zástřizl(internoval 1609), který v letech 1613-14 přestavěl starou tvrz podle projektu italského stavitele Deronia, přistavěním západního a jižního křídla na renesanční zámek s arkádami. Na nádvoří mezi toskánskými oblouky je zasazena pamětní deska se jménem Jana mladšího ze Zástřizl a jeho manželky Magdaleny Lichnovské z Voštic s letopočtem 1613 a jejich erby. Pro účast na stavovském povstání mu byl v r.1620 Krakovec s Ludmírovem konfiskován a v r.1623 darován městu Mikulov na stavbu hradeb, které Krakovec s Ludmírovem prodalo v r.1657 Ferdinandovi knížeti z Dietrichštejna. Opět se vystřídalo několik majitelů až roku 1732 koupil z konkursní podstaty Krakovec Adam Ignác hrabě Berchtold s manželkou Marií Annou, majitelé panství v Čechách po Kosířem. V r.1753 prodali panství s dalším zbožím v Kostelci Jiřímu Antonínovi Grechlerovi, od kterého v r.1768 koupil panství v Čechách pod Kosířem hrabě Emanuel Tellez a Castro Sylva-Taroucca a v majetku tohoto rodu zůstal až do r.1945. V pol.19.stol. namaloval malíř Josef Mánes pro svého přítele, tehdejšího majitele panství Augusta Sylva-Taroucců dva obrazy inspirované Krakovcem. Po r.1945 sloužil pro potřeby obce a renesanční část pro potřeby pionýrské rekreace mládeže. Nyní po náročné opravě je soukromým majetkem.