Kozí Hřbety

Hřbet začíná u Horního Sedla vrcholem Ostrý (507 m), na jehož jihozápadním svahu jsou u vrstevnicové cesty nevelké pískovcové věže Trojzubec a Poutník. U rozcestí na východním svahu vrchu je tzv. Landvašský kříž. Jihovýchodně od Ostrého vrchu je menší bezejmenné návrší, z něhož vystupují pískovcové skály s velmi strmě ukloněnými vrstvami. Na jedné z nich je možné vidět i tzv. tektonické zrcadlo - zarovnaný povrch skály, ohlazený třením pískovcových bloků, které se po sobě posouvaly. Dále k jihovýchodu jsou na temeni Kozí hřbety - pískovcové skály, jejichž jihozápadní stranu tvoří poměrně hladké, šikmo ukloněné vrstevní plochy, zatímco k severovýchodu spadají strmými, až 20 metrů vysokými skalními srázy. Na jejich úpatí, překrytém napadanou sutí, vystupují již přeměněné horniny ještědského krystalinika. Z vrcholků skal jsou místy pěkné výhledy na některé vrcholy Lužických hor a Českolipska, nebo k severu přes údolí Lužické Nisy daleko do Německa. Pod vrcholem hřbetu je řada starých lomů, v nichž byl pískovec těžen jako stavební kámen. Na mnoha místech jsou vedle pískovců také hrubozrnné slepence s většími valouny, někde se vyskytují i otisky schránek druhohorních mlžů. V jednom z lomů je do lomové stěny vytesáno jméno Alexandra Humboldta s letopočtem 1851. Protože tento významný přírodovědec v 19. století pobýval i v severních Čechách, je možné, že navštívil také tuto geologicky zajímavou lokalitu a nápis byl do stěny lomu vytesán na počest jeho návštěvy.