Kostel sv. Šimona a Judy ve Štětí
Někteří autoři kladou počátky kostela ve Štětí do roku 1300, např. jde o Friedricha Bernaua (narozeného jako Přemysl Bačkora), ale první dochovanou zmínku o něm máme až z roku 1352, kdy je jmenován ve vizitačním prookolu českých farností. V témže roce bylo odsud odváděno 24 grošů papežského desátku. Tehdy měl podací kostelní vlastník mělnického hradu a sám kostel náležel pod boleslavský archidiakonát a mělnický dekanát. Roku 1365 nastoupil po zemřelém plebánu Markvartu kněz Jiří. V roce 1377 zemřel i ten a jeho úřad převzal kněz Bartoloměj. Roku 1380 nacházíme v soudních aktech ještě zmínku o plebánu Bartoloměji, pak o něm prameny již mlčí. V roce 1393 si zdejší plebán Mikoláš směnil faru s plebánem Epifanem z olomoucké diecéze. Roku 1397 došlo k podobnému kroku, když plebán Epifan nastoupil na místo plebána Bartoše z Medvědic a opačně. Ze soudních akt z roku 1406 máme zmínku o plebánu Tomáši. Ten si o rok později směnil faru s Václavem z Lobkovic. V roce 1425 podal král na zdejší faru kněze Jana, jenž měl nahradit zemřelého plebána Matěje, avšak obsazení bylo pouze formální, protože byl "přístup nemožný". Někdy poté fara zanikla a byla obnovena až po ukončení husitských válek.
Sám kostel měl vyhořet během 1. poloviny 15. století a obnoven měl být roku 1452, a to opět pouze jako dřevěná stavba. Různá poškození měl utrpět také během mnoha povodní, jež tuto lokalitu od nepaměti sužovaly. Další ránu pro něj znamenala třicetiletá válka, a to zejména v roce 1620, kdy v něm rabovali protestanští vojáci, ale i po jejich odchodu nebylo lépe, neboť císařští se k němu nechovali lépe. Obnova chrámu Páně byla zahájena Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Vilém_Slavata_z_Chlumu_a_Košumberka), který byl v té době zástavním držitelem mělnického panství a tím pádem rovněž zdejšího patronátu. Nejspíše kvůli nedostatku peněz a vzhledem k dalším palčivým poválečným problémům však byl vybudován mnohem menší kostel, protože při opravách po povodních roku 2002 byly objeveny základy původního chrámu Páně a ty byly větší, než je dnešní kostel. Netrvalo však dlouho a svatostánek opětovně zanikl, protože při povodni v noci z 28. na 29. března 1784 ho smetly plující kry a na svém místě zůstala stát pouze opuková věž zvonice.
Již 22. července téhož roku byl slavnostně položen základní kámen nového kostela, jenž vznikl nákladem Marie Josefy Ludmily kněžny z Lobkowicz, roz. Czerninové z Chudenic, která se stala majitelkou Mělníka a Hořína po smrti svého otce Františka Antonína hraběte Czernina z Chudenic v roce 1739. Jeho stavba byla dokončena následujícího roku, protože k jeho posvěcení mělo dojít 28. října 1785. A tehdejší vrchnost využila josefinského období, kdy docházelo k rušení mnoha kostelů a klášterů a část vybavení sem byla zakoupena z těch pražských. Hlavní oltář sem měl být přenesen z jezuitského kostela sv. Václava na Malostranském náměstí, lavice z kostela sv. Františka při Anežském klášteře, i když jinak byly základem jeho zařízení stále ty z původního chrámu Páně, jež se podařilo zachránit. Někteří autoři tvrdí, že byl poškozen též při požárech města v letech 1788 a 1851. Roku 1930 byl objekt zrestaurován malířem, architektem a sochařem Jaroslavem Majorem a tyto práce byly doplněny dalšími v letech 1936-1937, kdy proběhly ještě dodatečné opravy interiéru, znovuzřízení varhan a restaurování paramentů. 1. září 1964 byl kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-simona-a-judy-2166593). V roce 1985 došlo k opravě omítek. V letech 1998-2000 pak byla opravena střecha a následně došlo k interiérovým i exteriérovým opravám, jež narušila již jmenovaná povodeň roku 2002, díky níž musely být některé práce zopakovány, zejména šlo o opravy omítek, jejich vymalování, nátěry oken i dveří a zrestaurování dřevěné kazatelny a lavic. Tehdy vystoupala voda na 1,6 m nad dlažbu, zatímco třeba při povodni v roce 1845 to bylo pouhých 0,6 m.
Jde o jednolodní orientovanou stavbu o podélném půdorysu s odsazeným a segmentově zakončeným kněžištěm a hranolovou věží při západním průčelí. Všechna nároží jsou okosena a stěny jsou členěny lizénovými rámy. Segmentově zaklenutá okna mají ostění s lištou, na věži jsou však zaklenutá půlkruhem. Střecha je valbová a věž má stanovou střechu s lucernou a masivní špicí. Loď je plochostropá s fabiony, presbytář má českou klenbu s konchou. V západní části lodi je situována kruchta, podkruchtí má pruskou klenbu. Loď je zdobena freskami Josefa Kramolína, jehož malby nalezneme též na zdejších oltářích. Tyto fresky byly vesměs přemalovány při restauraci objektu roku 1930. Před západním průčelím je dvojice soch sv. Jana Nepomuckého, levá pochází ze 2. poloviny 18. století až z počátku 19. století a pravá vznikla v polovině 18. století. K jejich zrestaurování došlo v roce 1986.
Jak již bylo výše řečeno, tak na hlavním oltáři nalezneme obrazy Josefa Kramolína. Pochází z 2. poloviny 18. století, je mramorový a má pocházet z kostela sv. Václava v Praze. Nalezneme na něm sochy andílků se svícny a na rokajových křídlech jsou situováni další andělé. Levý boční oltář má malbu"Kázání sv. Jana Křtitele" z roku 1842 od malíře Augusta Bubáka z Bělé pod Bezdězem. Od téhož malíře má pocházet rovněž údajně obraz na druhém bočním oltáři a závěsné obrazy na stěnách lodi - levá klasicistní malba "Kázání Krista-dítěte" a pravý obraz "Kristus s apoštoly na Olivetské hoře" z roku 1845. Ve výklenku na jižní straně je pak dřevěný trojdílný oltář ze 16. století (většinou je datován do období let 1520-1530) s reliéfními polychromovanými řezbami podle rytin Albrechta Dürera (levé křídlo má řezbu "Svoření Evy", uprostřed je "Snímání z kříže" a pravé křídlo obsahuje řezbu "Křest Kristův", přičemž v dolní části je navíc ještě malý reliéf "Poslední večeře". Ten sem byl přenesen z kapličky u papírny. Pozdně barokní dřevěná kazatelna pochází z 2. poloviny 18. století, kamenná křtitelnice js reliéfními akanty a mušlovitou nádrží je z 1. poloviny 18. století a za zmínku stojí i soška Madony s Jezulátkem v zasklené skříňce u triumfálního oblouku z 2. poloviny 18. století. Výrazným interiérovým zařízením jsou pak skvostně vyřezávané dubové lavice, které pocházejí z kostela sv. Františka v Praze. Původní varhany zhotovili v roce 1794 vrchlabští varhanáři Ambros a Franz Tauchmannovi, i když některé zdroje hovoří o tom, že je tento nástroj starší o 2 roky. Roku 1913 pak firma Rejna-Černý z Královských Vinohrad vestavěla do původní skříně nový nástroj (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3538).
Před 1. světovou válkou měl kostel čtveřici zvonů, z nichž tři zvony - "Jesus Christus Salvátor" z roku 1626 o hmotnosti 1 020 kg a s českým textem: "LETA PANIE 1.6.26.ZAWRCHNOSTI WYSOCZE VROZENEHO PANA PANA WYLYMA SLAWATY SWATE RZIMSKE RZISSE HRABIETE AWLADARZEDOMV HRADECZSKEHO ZCHLVMYA Z KOSSMBERKA PANA NA KOSSMBERGCZE HRADCZY TELCZY A NOWE BYSTRZICZYA ZAMKV MIELNICZE NAD LABEM.G.M.C.TEYNE RADDY A KOMORNIKA KRALOWSTWI CZESKEHO A WYSOCZE VROZENE PANI PANI LVCZYE OTTYLYC SLAWATOWE HRABINKY ROZENEZHRADCZE PANI NA KOSSMBERGCZE HRADCZY STRAZI TELCZI NOWE BYSTRICZY A ZAMKV MIELNICZE NAD LABEM SLYTGEST ZWON TENTO KECZTY ACHWALE PANV BOHY WSSEMO:HAVCZYMV ODEMNE TOMASSE FRYCZE ZWONARZE MIESTIENINA MIESTA RAVDNICZE NAD LABEM ATO DO MIESTYS SSTIETIHO KZALOZIENI CHRAMV SWATEHO SSIMONA IUDY ZA SPRAWY IANA KVLIKYPRYMASA AVRZEDNIKVW ZADVSSNICH RZEHORZE BYKSY GIRIKA ZAMECZNIKA. G.K.P.SS WACZLAW KOSSTIALYK WACZLAW SSMID ZAPOWINOSTI RYCHTARZSKE.", že byl pořízen k založení chrámu do města Štětí hrabětem Slavatou, "Ave Maria" z období před rokem 1888 o hmotnosti 128 kg a umíráček z počátku 20. let 20. století o hmotnosti 89 kg - byly zrekvírovány za 2. světové války a v kostele zůstal pouze malý zvonek "Sv. Josef", jenž byl zavěšen v sanktusníku. Zvon "Jesus Christus Salvátor" byl po osvobození od německých okupantů vykoupen a 31. srpna 1947 usazen zpět na své místo, takže tu nalezneme zavěšené 2 zvony (viz https://rkc-stetsko.cz/steti/). Kdy se zde konají bohoslužby, tak to lze dohledat na tomto webu: https://katalog.dltm.cz/web/chramy/286.
Sám kostel měl vyhořet během 1. poloviny 15. století a obnoven měl být roku 1452, a to opět pouze jako dřevěná stavba. Různá poškození měl utrpět také během mnoha povodní, jež tuto lokalitu od nepaměti sužovaly. Další ránu pro něj znamenala třicetiletá válka, a to zejména v roce 1620, kdy v něm rabovali protestanští vojáci, ale i po jejich odchodu nebylo lépe, neboť císařští se k němu nechovali lépe. Obnova chrámu Páně byla zahájena Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Vilém_Slavata_z_Chlumu_a_Košumberka), který byl v té době zástavním držitelem mělnického panství a tím pádem rovněž zdejšího patronátu. Nejspíše kvůli nedostatku peněz a vzhledem k dalším palčivým poválečným problémům však byl vybudován mnohem menší kostel, protože při opravách po povodních roku 2002 byly objeveny základy původního chrámu Páně a ty byly větší, než je dnešní kostel. Netrvalo však dlouho a svatostánek opětovně zanikl, protože při povodni v noci z 28. na 29. března 1784 ho smetly plující kry a na svém místě zůstala stát pouze opuková věž zvonice.
Již 22. července téhož roku byl slavnostně položen základní kámen nového kostela, jenž vznikl nákladem Marie Josefy Ludmily kněžny z Lobkowicz, roz. Czerninové z Chudenic, která se stala majitelkou Mělníka a Hořína po smrti svého otce Františka Antonína hraběte Czernina z Chudenic v roce 1739. Jeho stavba byla dokončena následujícího roku, protože k jeho posvěcení mělo dojít 28. října 1785. A tehdejší vrchnost využila josefinského období, kdy docházelo k rušení mnoha kostelů a klášterů a část vybavení sem byla zakoupena z těch pražských. Hlavní oltář sem měl být přenesen z jezuitského kostela sv. Václava na Malostranském náměstí, lavice z kostela sv. Františka při Anežském klášteře, i když jinak byly základem jeho zařízení stále ty z původního chrámu Páně, jež se podařilo zachránit. Někteří autoři tvrdí, že byl poškozen též při požárech města v letech 1788 a 1851. Roku 1930 byl objekt zrestaurován malířem, architektem a sochařem Jaroslavem Majorem a tyto práce byly doplněny dalšími v letech 1936-1937, kdy proběhly ještě dodatečné opravy interiéru, znovuzřízení varhan a restaurování paramentů. 1. září 1964 byl kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-simona-a-judy-2166593). V roce 1985 došlo k opravě omítek. V letech 1998-2000 pak byla opravena střecha a následně došlo k interiérovým i exteriérovým opravám, jež narušila již jmenovaná povodeň roku 2002, díky níž musely být některé práce zopakovány, zejména šlo o opravy omítek, jejich vymalování, nátěry oken i dveří a zrestaurování dřevěné kazatelny a lavic. Tehdy vystoupala voda na 1,6 m nad dlažbu, zatímco třeba při povodni v roce 1845 to bylo pouhých 0,6 m.
Jde o jednolodní orientovanou stavbu o podélném půdorysu s odsazeným a segmentově zakončeným kněžištěm a hranolovou věží při západním průčelí. Všechna nároží jsou okosena a stěny jsou členěny lizénovými rámy. Segmentově zaklenutá okna mají ostění s lištou, na věži jsou však zaklenutá půlkruhem. Střecha je valbová a věž má stanovou střechu s lucernou a masivní špicí. Loď je plochostropá s fabiony, presbytář má českou klenbu s konchou. V západní části lodi je situována kruchta, podkruchtí má pruskou klenbu. Loď je zdobena freskami Josefa Kramolína, jehož malby nalezneme též na zdejších oltářích. Tyto fresky byly vesměs přemalovány při restauraci objektu roku 1930. Před západním průčelím je dvojice soch sv. Jana Nepomuckého, levá pochází ze 2. poloviny 18. století až z počátku 19. století a pravá vznikla v polovině 18. století. K jejich zrestaurování došlo v roce 1986.
Jak již bylo výše řečeno, tak na hlavním oltáři nalezneme obrazy Josefa Kramolína. Pochází z 2. poloviny 18. století, je mramorový a má pocházet z kostela sv. Václava v Praze. Nalezneme na něm sochy andílků se svícny a na rokajových křídlech jsou situováni další andělé. Levý boční oltář má malbu"Kázání sv. Jana Křtitele" z roku 1842 od malíře Augusta Bubáka z Bělé pod Bezdězem. Od téhož malíře má pocházet rovněž údajně obraz na druhém bočním oltáři a závěsné obrazy na stěnách lodi - levá klasicistní malba "Kázání Krista-dítěte" a pravý obraz "Kristus s apoštoly na Olivetské hoře" z roku 1845. Ve výklenku na jižní straně je pak dřevěný trojdílný oltář ze 16. století (většinou je datován do období let 1520-1530) s reliéfními polychromovanými řezbami podle rytin Albrechta Dürera (levé křídlo má řezbu "Svoření Evy", uprostřed je "Snímání z kříže" a pravé křídlo obsahuje řezbu "Křest Kristův", přičemž v dolní části je navíc ještě malý reliéf "Poslední večeře". Ten sem byl přenesen z kapličky u papírny. Pozdně barokní dřevěná kazatelna pochází z 2. poloviny 18. století, kamenná křtitelnice js reliéfními akanty a mušlovitou nádrží je z 1. poloviny 18. století a za zmínku stojí i soška Madony s Jezulátkem v zasklené skříňce u triumfálního oblouku z 2. poloviny 18. století. Výrazným interiérovým zařízením jsou pak skvostně vyřezávané dubové lavice, které pocházejí z kostela sv. Františka v Praze. Původní varhany zhotovili v roce 1794 vrchlabští varhanáři Ambros a Franz Tauchmannovi, i když některé zdroje hovoří o tom, že je tento nástroj starší o 2 roky. Roku 1913 pak firma Rejna-Černý z Královských Vinohrad vestavěla do původní skříně nový nástroj (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3538).
Před 1. světovou válkou měl kostel čtveřici zvonů, z nichž tři zvony - "Jesus Christus Salvátor" z roku 1626 o hmotnosti 1 020 kg a s českým textem: "LETA PANIE 1.6.26.ZAWRCHNOSTI WYSOCZE VROZENEHO PANA PANA WYLYMA SLAWATY SWATE RZIMSKE RZISSE HRABIETE AWLADARZEDOMV HRADECZSKEHO ZCHLVMYA Z KOSSMBERKA PANA NA KOSSMBERGCZE HRADCZY TELCZY A NOWE BYSTRZICZYA ZAMKV MIELNICZE NAD LABEM.G.M.C.TEYNE RADDY A KOMORNIKA KRALOWSTWI CZESKEHO A WYSOCZE VROZENE PANI PANI LVCZYE OTTYLYC SLAWATOWE HRABINKY ROZENEZHRADCZE PANI NA KOSSMBERGCZE HRADCZY STRAZI TELCZI NOWE BYSTRICZY A ZAMKV MIELNICZE NAD LABEM SLYTGEST ZWON TENTO KECZTY ACHWALE PANV BOHY WSSEMO:HAVCZYMV ODEMNE TOMASSE FRYCZE ZWONARZE MIESTIENINA MIESTA RAVDNICZE NAD LABEM ATO DO MIESTYS SSTIETIHO KZALOZIENI CHRAMV SWATEHO SSIMONA IUDY ZA SPRAWY IANA KVLIKYPRYMASA AVRZEDNIKVW ZADVSSNICH RZEHORZE BYKSY GIRIKA ZAMECZNIKA. G.K.P.SS WACZLAW KOSSTIALYK WACZLAW SSMID ZAPOWINOSTI RYCHTARZSKE.", že byl pořízen k založení chrámu do města Štětí hrabětem Slavatou, "Ave Maria" z období před rokem 1888 o hmotnosti 128 kg a umíráček z počátku 20. let 20. století o hmotnosti 89 kg - byly zrekvírovány za 2. světové války a v kostele zůstal pouze malý zvonek "Sv. Josef", jenž byl zavěšen v sanktusníku. Zvon "Jesus Christus Salvátor" byl po osvobození od německých okupantů vykoupen a 31. srpna 1947 usazen zpět na své místo, takže tu nalezneme zavěšené 2 zvony (viz https://rkc-stetsko.cz/steti/). Kdy se zde konají bohoslužby, tak to lze dohledat na tomto webu: https://katalog.dltm.cz/web/chramy/286.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.453, 14.373)
Poslední aktualizace: 8.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Kostel sv. Šimona a Judy ve Štětí
Štětí
Město
Štětí je město s 10 000 obyvateli, které leží na pravém břehu Labe, s velkými papírnami, v polokruhu obklopeném svahy, stoupajícími na sever a na východ k Vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se skl…
0.5km
více »
Štětí - nádraží
Ostatní
Nádraží ve městě Štětí leží na trati Mělník - Litoměřice. Cesta železnicí se vine kolem Labe a nejednou zahlédnete i vinice na úrodných svazích. Vlakem ze Štětí se dostanete bez přestupování na jedné straně do Kol…
0.5km
více »
Přívoz přes Labe ve Štětí.
Ostatní
V dubnu2019 se začal opravovat most vedoucí ze Štětí do Roudnice. Za dočasně uzavřený most byl zřízen přívoz pro pěší a cyklisty, který bude v provozu po dobu r…
0.6km
více »
Labská stezka Českým středohořím, úsek Štětí - Hřensko
Trasa
Labská cyklostezka, úsek Štětí až Hřensko.
Výlet dlouhý více než 90 km můžete absolvovat na Labské stezce v Ústeckém kraji. Labská stezka neboli cyklotrasa č. 2…
0.6km
více »
Ráj pro in-line bruslaře - Veslařský kanál Račice
Letovisko
Umělý veslařský kanál v Račicích leží cca 3km od města Štětí a zhruba 10km od Roudnice nad Labem. Tento impozantní areál vznikl v roce 1986 na místě bývalé pískovny. Celková délka vodního kanálu je 2.350m a šířk…
2km
více »
Sportcentrum Račice
Zábava, atrakce
Sportovní, rekreační, veslařské, kanoistické a rybářské zařízení v blízkosti obce Račice. Areál vznikl na místě vytěžené pískovny. V současné době se zde konají všechna mistrovství ČR ve veslování a kanoistice.…
2.1km
více »
Labská stezka
Trasa
Cykloturisty i turisty zve do oblasti Podřipska, Českého středohoří a Českosaského Švýcarska za zážitky a aktivním vyžitím. Tato stezka (cyklotrasa č. 2) …
3km
více »
Radouň u Štětí
Tipy na výlet
Projíždíte-li malou obcí Radouň nedaleko od průmyslového Štětí, doporučuji na návsi u Kaple sv. Floriána zastavit a věnovat zhruba 2 hodinky prohlídce této malebné vesničky se zhruba 200 obyvateli.Nejprve doporuču…
3.8km
více »
Z Hoštky přes vinice na vrchu Sovice
Cestopisy
Z Hoštky přes vinice na vrchu Sovice
Tuhle trasu – z Hoštky přes Roudnici do Štětí jsme s kolegou měli v plánu už delší dobu. Navíc Karel přidal podle navigace cestu přes vinice na vrchu Sovice.
V Hoštce vystupuj…
5km
více »
Dobříň
Vesnice
Obec Dobříň se nachází v okresu Litoměřice v malebném přírodní prostředí. Největší zajímavostí je zde pravděpodobně rodná světnička známého českého básníka Jose…
5.6km
více »
Brocno
Zámek
Popis zámku:
Obec Brocno neleží na žádném hlavním tahu. Od Štětí je vzdálena asi 7 km východním směrem.
Zámku tvoří objekt obdélná budova se dvěma kratšími křídly směřujícími k severu. Je kryta valbovou střecho…
6km
více »
Brocno (Štětsko)
Vesnice
Brocno
Brocno je malá obec s 229 obyvateli leží asi 6 km severovýchodně od města Štětí v okrese Litoměřice.
První zmínky o vsi jsou z roku 1357, kdy ji rytíř Epík z Hrádku prodal nové pražské Karlově univerzitě.…
6km
více »
Liběchovský zámek a zámecký park.
Tipy na výlet
Při cestě na sever republiky jsme si udělali krátkou zastávku v městečku Liběchově a chtěli jsme navštívit zdejší zámek. Jeho předchůdcem byla vodní tvrz, která byla pravděpodobně postavena ve 14. století. Při …
7.1km
více »
Kokořínsko podruhé, 2. část (přes hradní zříceninu, bezhlavé svaté a temné skály přímo do Pekla)
Cestopisy
Krátká dovolená skončila a nastal standardní víkend. I během něj nám měla velká města nahradit příjemná městečka, klasické rozhledny hradní věže a jesenickou žulu pískovcové skály. „Novinkou“ měly být židovské pam…
7.1km
více »
Liběchov
Zámek
Barokní zámek Liběchov stojí při ústí Liběchovky do Labe na okraji kokořínské pískovcové oblasti. Zámek se nachází ve stejnojmenném Městečku na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zčásti jednopatrovému zámku podkovovi…
7.2km
více »
Čertovy hlavy - okruh Kokořínskem
Trasy
Výchozím bodem naší trasy je obec Želízy.Za místní školou je malé parkoviště a od něj se vydáme po modré TZ směrem k Čertovým Hlavám.Opouštíme zastavěnou…
7.3km
více »
Tupadly
Vesnice
Obec Tupadly se nalézá asi 10 km severně od Mělníka. Dominantou obce je vrch Slavín se stejnojmeným zámkem a rozhlednou. Zámek vlastní budhistické meditační centrum Samadhi a až na výjimky je po většinu roku veřej…
7.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Blaník a jeskyně Klácelka
Jeskyně
Soubor reliéfů od sochaře Václava Levého se nachází ve svahu v lese asi 2km po modré značce od obce Liběchov.
Prostor před jeskyní se nazývá Blaník a jsou zde vytesány postavy z českých dějin - Jan Žižka, Prokop…
7.7km
více »
Roudnice nad Labem
Zámek
Monumentální raně barokní zámek je dominantou města Roudnice nad Labem, nacházejícího se na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Vlastní zámecká budova, tvořená třemi dvoupatrovými křídly kolem …
8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lobkowiczký zámek a románský hrad
Zámek
Pražští biskupové nechali koncem 12. století vystavět na skalnatém výběžku nad řekou Labe románský hrad. V období gotiky byl rozšiřován. V 16. století došlo k přístavbě renesančního křídla a později i k rozšíření …
8.1km
více »
Roudnice nad Labem
Město
Roudnice nad Labem leží ve Středních Čechách, severním směrem od Prahy. Město se rozkládá ne levém břehu řeky Labe a v oblasti Dolnooharské tabule. V okolí města jsou založeny ovocné sady a chmelnice. Na druhém bř…
8.2km
více »
Hora Říp - po stopách praotce Čecha
Tipy na výlet
Jedeme na horu Říp do vesnice Rovné a odtud pěšky na vrchol Řípu.
Jedeme autem z Kladna do Rovné asi 40 Km Jedeme na půldenní výlet na Horu Říp 461 m. n. m. odkud se chceme pokochat pohledem na naši krásnou česk…
9.1km
více »
Rotunda Říp
Ostatní
K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená s…
9.2km
více »
Hora Říp
Hora
Hora Říp tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny. K ní se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a stala se tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu najdete kapli - ro…
9.3km
více »
Mělník
Město
Mělník leží ve Středních Čechách, severním směrem od Prahy. Mělník je město známé svou polohou nad soutokem řek Labe a Vltavy. V okolí Mělníka je několik vinohradů a najdeme tu také ovocné sady. S…
12.3km
více »
Mělník
Zámek
Mělnický zámek se nachází ve Středočeském kraji a je dominantou města Mělníka, nacházejícího se na soutoku Labe a Vltavy. Současná podoba zámku je výsledkem tisíciletého vývoje od románsk…
13.4km
více »
Hrádek u Úštěka
Zřícenina
Rozsáhlé torzo hradu ležícího na pískovcovém bloku 3 km od Úštěka. Dominuje mu třípatrová věž, později upravená v romantickém stylu. Pro hrad se užívá také název Helfenburk. Původní, rozlohou velmi malý, hrad zde vybudoval Jan z Klinštejna, příslušník rozlehlého rodu Ronovců, kteří zdejší kraj získali do lenního vlastnictví od Jana Lucemburského.
Jan, který se začal psát z Helfenburka, jej však zakrátko (roku 1375) prod…
14.2km
více »
Kokořínsko
CHKO
Pro milovníky přírody a turistiky nabízíme několik informací o překrásném místě, kterým je CHKO Kokořínsko - ráj turistů. Představíme vám nyní ta nejzajímavější a nejnavštěvovanější místa této oblasti: kokořínsk…
14.4km
více »
Ploskovice
Zámek
Barokní zámek Ploskovice se nachází přibližně 6 kilometrů od města Litoměřic v Ústeckém kraji. Kromě …
17.2km
více »
Houska
Zámek
Zámek Houska stojí na Zámeckém vrchu uprostřed lesnaté krajiny. Zámek Houska leží v jižní části Českolipska v Libereckém kraji. Masivní zámecký objekt má čtyřúhelníkový půdorys s uzavřeným středním nádvořím. Cenná je Zelená světnice s malbami ze 16. století, rytířský salonek, obdivovaná je hradní kaple s restaurovanými malbami. V areálu se uskutečňuje řada sezónních akcí, v let…
18.6km
více »