Je u Lužné Starý hrad?
Turistické cíle • Ostatní • Zajímavost
Nový hrad u Hanušovic (spíše Raškova nebo Lužné) patří k nejrozsáhlejším hradním areálům severní Moravy. Jeho historie je vcelku dobře známá (i když i u něj najdeme několik otazníků).
Ovšem nevyřešenou otázkou zůstává, kde tedy byl ten starý hrad. Nejčastěji se uvádí, že starým hradem snad byl nějaký hrádek či tvrz, jenž měla být předchůdkyní pozdějšího šumperského zámku. Někde se spekulovalo, jestli to snad nebylo Brníčko, ovšem to už je tak daleko, že není potřeba tuto eventualitu brát v potaz. Spíš se divím, že nikoho nenapadl bližší Bludov ten bych ovšem rovněž zavrhl). Ovšem se zajímavou hypotézou podloženou i logickými vývody přišel šumperský historik Drahomír Polách. Starý hrad klade ne příliš daleko od Nového hradu, a to k osadě Lužná, od které je ostatně k samému Novému hradu nejblíž. Hrad totiž leží na ostrohu nad údolím Moravy právě pod Lužnou, která leží na vrcholu hřebene, kterým prochází silnice Šumperk – Hanušovice. Ve starých mapách je dokonce v katastru Lužné jakýsi hrad – či Burg zakreslen. V ručně kreslené mapě místního rodáka E. Stanzela je dokonce zřetelně zapsán název Burg a Burggarten, čili hrad a hradní zahrada. Polách spekuluje, že se možná jednalo o nějaký statek či usedlost, postavený na původních základech nějakého středověkého hrádku. Statek už zanikl, ovšem v okolí Lužné najdeme pozoruhodné kamenné valy, které by se snad i daly označit za fortifikační objekty. Kdo někdy viděl hromady kamení, které zemědělci vyorávali na polích uzná, že jde o něco jiného. Rovněž domy (resp. hromady po nich), které v 50. letech bourala armáda vypadají jinak. Navíc pod jedním za valů je prameniště, čili podmáčená země – kdo by tam co pěstoval.
Kamenné valy se táhnou zhruba od serpentiny před příjezdem k Lužné směrem na východ až severovýchod se táhnou téměř až k úpatí Smrku, dají se najít i ve více řadách. Na některých je patrné, že se jedná spíš o cesty ovšem tam, kde vidíme velké balvany by se o tom dalo dosti pochybovat. Pokud bychom uvažovali, že se jednalo o základy valů, nemuselo by se nutno jednat rovnou o hradby, ale v případě použití palisád by už nahromadění balvanů dávalo smysl. Pokud zde hrad nebo pevnost byla, neměla dlouhého trvání, spíš by to byla dřevěná stavba než kamenná. Když vznikl Šumperk, převzal ochranu vstupu do údolí Desné a hrad tak vzdálený tu nedával valný smysl, pak by bylo logické, přenést ho na druhou stranu nad Moravu. Jinak pokud by šlo o počátek stavby, zajímavé by bylo umístění hradu na návrší nad Lužnou, které je odděleno od vyššího Smrku sedélkem, čili dobře hájitelné a na úbočí by byla v počátku stavěna nějaká předsunutá věž či pevnůstka, pak by kamenné valy k vrcholu dávaly smysl. Pokud by hrádek stál v místech, které uvádí Polách, tedy někde za dnešní odbočkou k Osikovu, měly by valy o to větší smysl – bránily by objekt od severu – tedy shora, odkud by byl snadno napadnutelný.