Dělostřelecká tvrz Hůrka u Králík

Dělostřelecká tvrz Hůrka u města Králíky je od roku 2008 zpřístupněna veřejnosti . Nachází se směrem na Hanušovice 2 km od města. Auto jsme zaparkovali zdarma přímo před vchodovým objektem.

Hůrka je otevřena celoročně , v měsících květnu, červnu, červenci, srpnu a září každý den,v říjnu pak o víkendech.Vstupné vroce 2009 činí 60 kč , děti 40 kč, rodinné vstupné 180 kč ,foto 50 kč. Prohlídky podzemí tvrze začínají v 11.00 h, 13.00 h a v 15.00 h , do podzemí se vstupuje i vjinou dobu dle aktuálního zájmu. Před prohlídkou jsme koupili turistickou známku a poté už ,,vzhůru „ do podzemí.

Za pancéřovými vraty jsme se dozvěděli , proč byla tvrz vlastně postavena - v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Společně s tvrzemi Bouda a Adam měla svojí plánovanou těžkou výzbrojí palebně krýt a v boji podporovat většinu z několika desítek pěchotních srubů a stovek malých pevnůstek vzor 36 a 37 uzavírajících prostor Králicka od kóty Maliník pro Zemskou Bránu. Do osudného září 1938 se ji podařilo stavebně prakticky dokončit, plně bojeschopnou by se Hůrka stala až někdy ve 2. polovině roku 1939.

Již od podzimu roku 1938 se tvrz stala také cílem pro dělostřelecké pokusy. Dělostřelecký srub K - S 11 představuje pravděpodobně první místo mimo území III. říše, kde proběhly ověřovací zkoušky protibetonových střel Röchling - jedné z vyvíjených, v boji však nikdy nepoužitých, německých tajných zbraní. Stopy po těchto střelách jsme našli ve srubu ještě dnes. Srub se nachází asi 300 m od vchodového objektu směrem na Hanušovice. Vroce 2010 by návštěvníci měli svou prohlídkovou trasu končit výstupem po schodech s převýšením přes padesát metrů ( podobné jako na Dobrošově ) a na povrch vystoupit právě tímto srubem. My jsme se ještě vraceli šíleně dlouhou chodbou ....Zkoušky a vytrhání zvonů, kopulí, střílen objekty tvrze značně poškodily, přesto se koncem války rozběhla úprava podzemí pro válečnou výrobu. Na podzim 1944 byla zahájena přestavba podzemí tvrze na továrnu na letecké součásti. V té době také začala nad vchodovým objektem stavba pracovního tábora pro několik set vězňů. Tito měli v podzemní továrně pracovat. Připravené výrobní zařízení se stalo po osvobození V roce 1946 armáda tvrz vyčistila a uzavřela. Počátkem 50. let minulého století kořistí sovětské armády.došlo k drobným opravám a ověřovalo se využití tvrze armádou ke skladovacím účelům. V těchto letech také národní podnik Kovošrot vytrhal zbývající pancéřové zvony (ze srubů K - S 10 a K - S 11 a zlikvidoval i dva volně ležící již vytržené zvony před vchodovým objektem, které Němci neodvezli) a rozsáhlé pozůstatky překážkového systému.
V roce 1958 bylo rozhodnuto o využití podzemí tvrze formou vojenského muničního skladiště. Ke zprovoznění tzv. 4. muničního skladu Králíky došlo na konci 50. let minulého století. Název a účel tohoto zařízení se během následujících desetiletí několikrát změnil, tvrz však stále zůstávala vojenským skladem. Armáda Hůrku definitivně opustila až na konci května 2008.

Tolik historie.

Hned na začátku prohlídky jsme sestoupili do podzemí , doporučuji tedy pevnou obuv a teplé oblečení- jako do jeskyně. Přes gumový chodníček po svážnici jsme tedy sestoupili do podzemní dlouhé chodby , která má více jak 700 metrů a zníž jsou odbočky do muničních skladů , filtrovny atd. Při prohlídce jsme viděli malou expozici vybavení tvrze , sály pro vojáky , operační doktorský sál , ale hlavně dlouhou chodbu s kolejemi pro vozíky. Rozměry tvrze jsou monumentální , průvodci skvělí a doba prohlídky asi 70 minut.