Archeoskanzen Modrá

Skanzen, Slovácko

Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, 7 km od Uherského Hradiště. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetických rekonstrukcí, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů. Skanzen-sídliště se člení na funkční celky a areály. První představuje opevnění se vstupní branou a strážními věžemi. Na něj navazuje areál sídlištně-hospodářský, který plynule přechází v areál mocenský. Poněkud osamoceně stojí areál církevní. Okruh skanzenem uzavírá řemeslnický areál a informační centrum se zázemím. Archeologický skanzen se bude nacházet jižně od hranice Národní Kulturní památka Modrá (dále jen NKP Modrá), kostel sv. Jana, na okraji ostrožny na silnicí Staré Město-Velehrad, v blízkosti silniční odbočky na Modrou. Pomocně jej lze rozdělit na dvě základní části. První část bude tvořit Velkomoravské opevněné sídliště a druhou objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou. Obě pak budou vytvářet jednolitý, vzájemně propojený celek. Tento celek bude následně pokračováním bezbariérového chodníku propojen se severněji se nacházejícím církevním areálem, jehož součástí je zmíněná NKP Modrá, kostel sv. Jana. Tím dojde kdosažení komplexní prezentace celé lokality. Zatímco objekty velkomoravského opevěnného sídliště archeologického skanzenu se budou nacházet zejména po obvodu předmětné plochy, především pak v její severní, západní a jihozápadní části, objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou budou zabírat východní a jihovýchodní části plochy. Jižní část pak bude vyhrazena parkovišti, umělé vodní ploše a přístupovým komunikacím pro auta, pěší návštěvníky a cykloturisty. Objekty staroslovanského sídliště se budou nacházet v severní a západní části předmětné plochy. Budou rozděleny do tří základních tematických celků, které však budou na sebe navazovat a budou propojeny chodníky tak, aby jednotlivé objekty bylo možno obejít a také vstoupit do jejich interiérů. Ve směru od východu k západu, resp. jihozápadu, půjde o areál za 1. Řemeslnický, za 2. Mocenský a za 3. Sídlištně-hospodářský, součástí bude i Církevní areál a prvky Opevnění a členění skanzenu. Autorem sídlištně-hospodářského areálu je Mgr. Miroslav Vaškových, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti, ostatních pak PhDr. Luděk Galuška, CSc., vedoucí pracoviště slovanské archeologie Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Snahou obou autorů je jednotlivé objekty v rámci areálů vybrat tak, aby v jejich nadzemní části šlo o hypotetické rekonstrukce skutečně archeologicky odkrytých objektů nalezených na lokalitách středního Pomoraví. Z tohoto důvodu je brán v potaz především materiál ze Starého Města a Uherského Hradiště-Sadů, který doplňují objekty odkryté přímo na lokalitě Díly u Božího syna v Modré, tj. přímo v místech budoucího skanzenu, popř. v jeho bezprostřední blízkosti. Tomu budou odpovídat i jednotlivé popisy vystavěných objektů. Součástí opevněného sídliště bude samozřejmě také znázornění části opevnění. Bude jím zdvojená palisádová hradba s valem a dvojvěží v jižní a jihovýchodní části předmětné plochy, která bude v západní části volně přecházet v pletené oplocení, jímž bude hrazeno celé sídliště. V západním cípu předmětné plochy, za zastavěnou částí Sídlištně-hospodářského areálu budou políčka a výběhy pro zvířata. Vstup do skanzenu se bude nacházet v rámci opevněného vchodu, mezi věžemi. Poté povede trasa podél palisádové hradby, na jejíž val bude možno vystoupit. Dále bude trasa směřovat do prostoru sídlištně-hospodářského areálu. V jeho rámci povede jedno její ramenodále mezi výběhy pro pro zvířata a políčka, druhé se stočí směrem proti svahu a mezi dvěma liniemi sídlištních objektů povede návštěvníka směrem k mocenskému areálu. Tam, u vstupu do něj - mezeře mezi symbolickou nízkou palisádou ohraničující celý areál - se obě ramena vycházkové trasy opět spojí. Návštěvník pak navštíví rozsáhlou zděnou stavbu palácového charakteru, kterou může projít a pokračovat pak dále severním směrem do prostoru NKP Modrá, kostel sv. Jana a nebo po prohlídce objektů mocenského areálu může přímo vstoupit do prostoru areálu řemeslnického. Tam se nakonec mohou podívat i ti návštěvníci, kteří se do prostoru skanzenu vrátí po prohlídce církevního areálu s NKP. Trasa bude v půlkruhu sledovat výrobní objekty, přičemž nakonec zavede návštěvníka na samý východní okraj mezi jižním směrem a po mírném svahu vyústí v prostoru vchodu, mezi věžemi palisádového opevnění. Autoři textů: PhDr. Luděk Galuška, CSc. Mgr. Miroslav Vaškových