Kralický Sněžník, popis a informace

Králický Sněžník ležící na hranici mezi Českem a Polskem, je třetím nejvyšším pohořím v České vysočině. V Česku leží jeho jižní část s pramenem řeky Moravy. Vrcholová část pohoří zasahuje nad horní hranici lesa. Jedná se mohutnou horskou skupinu, z jejíhož plochého temene vybíhá pět rozsoch, vzniklých rozčleněním původní horské hmoty zpětnou erozí Moravy, Kladské Nisy a jejich přítoků. Pod pramennou oblastí Moravy v Tvarožných dírách jsou tři nepřístupné krasové jeskyně. Pohoří se vyznačuje poměrně příkrými svahy. Největší výšku má Králický Sněžník (1 422 m), dalšími vrcholy jsou Malý Sněžník (1 337 m), Sušina (1 321 m), Podbělka (1 307 m), Černá Kupa (1 294 m), Uhlisko (1 240 m), Klepý (1 143 m) a Koňský Hřbet (991 m), nejníže položené místo má cca 850 m. Území je zajímavé i po stránce geomorfologické. Je krystalinikem prekambrického stáří. Králický Sněžník je kerné pohoří vzniklé tektonickými zdvihy v mladších třetihorách. Je tvořeno přeměněnými horninami (rulami, ortorulami a svory), v menší míře se zde vyskytují krystalické vápence a dolomity, amfibolity, amfibolické břidlice, kvarcity a kvarcitické břidlice. Ve čtvrtohorách bylo území modelováno ledovcem, vznikl charakteristický amfiteátr řeky Moravy, mrazové sruby, kamenná moře a jiné periglaciální jevy. V krystalických vápencích a dolomitech v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras s jeskyněmi, ponory a vyvěračkami. Pro vysoký obsah křemene jsou vzniklé půdy kyselé. Výjimkou jsou vložky krystalických vápenců - ložisko mramoru u Velké Moravy, Tvarožné díry, Patzoldova jeskyně. Reliéf je s výjimkou vrcholové a hřebenové části silně svažitý. Svahy jsou exponované z velké většiny jižně a jihovýchodně. Jen levý břeh potoku "U Strašidel" je skloněn skoro k západu. Vodopisně je Králický Sněžník pozoruhodnou lokalitou. Po hřbetech pohoří a napříč Červenopotoční kotlinou probíhá hlavní evropské rozvodí. Pramení zde tři řeky, jejichž vody odtékají do tří moří. Liptovský potok do Severního moře, řeka Morava do Černého moře a Kladská Nisa do Baltského moře. Nejdelší moravská řeka Morava pramení ve výšce 1380 m. Naše část pohoří je odvodňována jednak řekou Moravou a jejími přítoky (úmoří Černého moře) a jednak Tichou Orlicí a jejími přítoky (úmoří Severního moře).V létě 1997 byla oblast postižena velkou povodní. Výrazně se projevil rozdíl mezi návětrnou a závětrnou částí pohoří. V návětrné části spadly vysoké úhrny srážek, které způsobily povodeň a vysokou intenzitu geomorfologických pochodů. O množství srážek svědčí měření meteorologické stanice v údolí Moravy ve Velké Moravě. Od 5. 7. 1997 do 8. 7. 1997, tedy během 4 dnů, zde spadlo 550 mm srážek. Povodeň vyvolaná srážkami vedla v návětrné části pohoří k vyklizení mocných pleistocénních sutí z den údolí až na skalní podloží. V osách příkrých údolí poboček Moravy došlo na vyklizených dnech i k odlamování bloků rul podél puklin. Samotné koryto řeky Moravy nad Velkou Moravou bylo hrubým transportovaným materiálem prohloubeno do skalního podloží asi o 0,3 m. V údolí řeky Moravy vznikly na svazích sesuvy a blokovo-bahenní proudy. Níže ve Velké a Dolní Moravě bylo v nivě uloženo velké množství sutí. Povrch nivy nad obcí Červený potok se zvýšil o cca 0,7 m. V údolí Malé Moravy nad obcí Sklené vodní tok transportoval při povodni bloky až o rozměrech 1,5 x 1,0 x 0,7 m. Na závětrné straně pohoří byly zřejmě srážky menší a dynamika svahových a fluviálních pochodů byla nižší i když v povodí potoka Stříbrník byl rovněž značný transport materiálu. V údolí Krupé došlo k sesuvům a natržením břehů a před ústím do Moravy vznikl náplavový kužel z balvanitého materiálu. Podnebí této oblasti je studené, vlhké a značně drsné. Roční průměr srážek na Králickém Sněžníku činí 1230 mm. Počet dní se srážkami 253, z toho 116 dní sněží. Asi 150 dní nevystupuje teplota nad 0°C, dalších 150 dní se pohybuje mezi 5 až 10°C a jen asi 65 dní od 10 do 15°C. V letech 1935 - 1938 bylo budováno v mnoha našich zejména pohraničních oblastech předválečné opevnění Československa. Nejinak tomu bylo i v oblasti Králického Sněžníku. V roce 1938 zde byla vybudována linie těžkého opevnění, která měla zabránit přerušení důležitých dopravních spojů (železniční trať z Čech do Jeseníku a dál na Ostravu) a chránit státní hranici. Linie opevnění vedla od vrcholu Sušiny (1321 m) přes vrchol Podbělka, vesnici Červený Potok, město Králíky, tvrz Bouda a dál na Mladkov. Linie se skládala jak z lehkých objektů tzv. řopíků, tak z pěchotních srubů a tvrzí. Oblast Králického Sněžníku je dobře přístupná. Jezdí zde autobusová linka Praha - Jeseník. Ze směru od Ostravy je nejlepší jet linkou Ostrava - Šumperk (protože ze Šumperku se lépe dostanete do Hanušovic než z Jeseníku). Přes Hanušovice, ze kterých je to do Králického Sněžníku kousek, jezdí také rychlíky z Brna do Jeseníku. Trochu horší je už dostat se do konkrétních obcí, např. do Velké Moravy jezdí z Králík autobus dvakrát denně. Do Starého Města se dá dostat o něco líp.